Svoboda: Audit Evropské komise nelze žalovat. Pokud Česko peníze nevrátí, EU je strhne z budoucí platby

Budeme se bránit do posledního dechu, a to i u soudu. Tak ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) reagovala na finální závěry evropských auditorů o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle bývalého europoslance KDU-ČSL a šéfa evropského právního výboru Pavla Svobody však není možné Evropskou komisi kvůli dokumentu žalovat. „Auditní zpráva nemá právní důsledky,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Někdejší europoslanec a šéf evropského právního výboru Pavel Svoboda | Zdroj: Profimedia

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) se nechala slyšet, že její resort závěry auditorů neakceptuje. Jaké má nyní možnosti, když podle Evropské komise Česko může pouze informovat o tom, jakým způsobem zavede doporučená opatření?
Povedou se jednání, jakým způsobem se k věci české ministerstvo postaví. Zda akceptuje navržená opatření ze strany Evropské komise, nebo zda přijdou s vlastními opatřeními. Zpráva se věnuje dvěma věcem, jedna jsou peníze a druhá střet zájmů jako takový. Je potřeba se vypořádat s minulostí a přijmout opatření pro budoucnost. Z informací, které jsem pochytil, se mi zdá ale nejvýznamnější nedostatek kontroly evropských fondů. Dává tomu totiž punc systémového selhání a to by mohlo mít širší následky.

Evropský audit: Česko by mělo vrátit 284 milionů, které přidělilo v rozporu se zákonem o střetu zájmů

Číst článek

Jaké?
Evropská komise by nám mohla pozastavit platby do doby, než zajistíme řádnou kontrolu evropských fondů.

Platby pro celé Česko, nebo případně jen u auditovaných fondů? A k zastavení dotací by podle vás mohlo dojít až do doby, než by se systémové chyby napravily?
Myslím, že i po tom by se mohlo sáhnout. Už se to také před časem stalo, že nám přísun financí Evropská komise zastavila. Bylo to v případě ROP Severozápad, kde jsme přišli o částku šesti miliard. K pochybením se tehdy nikdo nepřiznal a nikdo nepřijal opravná opatření, takže jsme nakonec přišli o velké peníze. Tomu už bychom se měli snažit vyhnout.

Pokud je tedy nějaký problém s kontrolou čerpání, musíme zjistit, zda se to děje jen v dotčených programech, o kterých mluví auditní zpráva, nebo zda je to rozšířený jev.

Soukromý zájem

Jak hodnotíte postoj ministerstva pro místní rozvoj a vlády, které se staví velmi odmítavě k závěrům Evropské komise?
Beru to jako zpolitizování věci, která je v zásadě technická. Za snahu nasadit Evropské komisi psí hlavu za nedostatky, jejichž původ je zjevně u nás. Premiér se snaží nastolit dojem, že se proti němu Evropská komise spikla, že všichni jsou špatní a on je obětním beránkem.

Vnímáte to tak, že se nebrání české zájmy, ale konkrétní příjemce dotací? Tedy holding Agrofert ze svěřenského fondu premiéra?
Dalo by se to tak říct. Jedna rovina střetu zájmů je v tom, že Česká republika vytváří dojem problémového státu, aby uchránila soukromé zájmy svého premiéra.

První audit ke střetu zájmů

  • Do Česka první ze dvou auditních zpráv dorazila v pátek večer. Týká se čerpání dotací ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti. Jde tedy o peníze, které přerozděluje především ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo práce a sociálních věcí.
  • Agrofert z těchto fondů získal v minulosti třeba dotaci na stavbu linky na výrobu toastového chleba Penamu. Šlo zhruba o 100 milionů korun, částku však české ministerstvo financí nepředložilo Bruselu k proplacení.
  • Evropští auditoři během šetření, které u nás proběhlo zkraje roku, podrobně zkontrolovali systém rozdělování evropských dotací v Česku, všechny dotace získané společnostmi z holdingu Agrofert a fungování dvou svěřenských fondů, do kterých Andrej Babiš v únoru 2017 svůj koncern vložil. Brusel se věcí zabývá z podnětu organizace Transparency International.

Ministryně Dostálová uvedla, že je připravena se bránit do posledního dechu, a to klidně i u Evropského soudního dvora. V jaké fázi bude možné podat žalobu?
K soudu bude možné jít až potom, co Evropská komise rozhodně o korekcích (vrácení dotací – pozn. red.). Nejdříve tak musí uběhnout dvouměsíční lhůta pro odpověď českých úřadů, potom bude mít Evropská komise další dva měsíce na toto rozhodnutí. Auditní zpráva není žalovatelný akt a nemá právní důsledky. Až finální rozhodnutí komise bude právním aktem, proti kterému by mohla Česká republika vznést žalobu pro neplatnost.

Podání žaloby ale nemá odkladný účinek, neoddaluje povinnost Česka splnit požadavky korekce. Česko je buď zaplatí, a v případě, že by uspělo se žalobou, mu budou peníze vráceny, nebo nezaplatí, a v tom případě strhne Evropská komise příslušnou částku z budoucích plateb, na které máme nárok.

Tudíž žaloba ze strany Evropské komise kvůli nedodržení doporučených opatření nehrozí?
Nehrozí. Jí se peníze vrátí tak jako tak. Otázka pak je, jak se s tím vypořádá česká strana, jestli bude peníze vymáhat od Agrofertu, protože systém vyplácení dotací funguje na předfinancování ze státního rozpočtu.

Jak se díváte na způsob komunikace v důvěrném režimu? Jedná se o běžnou praxi?
Jednání s členským státem je vždy důvěrné. Pokud Evropská komise žaluje členský stát, jako například v případě neplnění uprchlických kvót, jednání je pokaždé v důvěrném režimu, aby se nenarušilo renomé daného státu před tím, než budou závěry finální.

Hrozí za zveřejnění podobných informací nějaká sankce? Aktuálně to totiž řeší v Praze Piráti se zdejším právním odborem, zda tedy mohou dokument Evropské komise zveřejnit.
Neslyšel jsem, že by se to někdy řešilo a sankcionovalo. To by možná mohl být postih vůči konkrétním osobám, které pustily zprávu ven, ale to nejsou informace, o kterých by se veřejně vědělo.

Kristýna Guryčová, onz Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme