Auto s ministrem dopravy jelo podle MfD rychle

150 kilometrů za hodinu - tak rychle jelo auto s novým ministrem dopravy Alešem Řebíčkem. Zjistila to Mladá fronta Dnes. Psycholog z Centra dopravního výzkumu Jan Weinberger v Lidových novinách konstatuje, že motoristé přestali jezdit opatrně. Hospodářské noviny odhadují, že ceny bytů už příliš neporostou. Na nemoci srdce a cév zemře v Česku každých devět minut jeden člověk, píše Právo.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

domácí tisk

domácí tisk | Foto: Alena Palečková

Mladá fronta Dnes prověřovala, jak členové nové vlády dodržují dopravní předpisy, když jedou do práce. A zjistila, že služební BMW ministra dopravy Aleše Řebíčka cestou na zasedání kabinetu nabralo na teplické dálnici rychlost až 150 km/h. Šéfa resortu přitom v kabinetu čekalo projednávání změn silničního zákona. Novela mimo jiné navrhuje zvýšení maximální rychlosti na dálnici na 160 kilometrů za hodinu. A jak se ukázalo i při ministrově cestě do práce, Řebíček tuto změnu podporuje.

Ministr dopravy si prý nevšiml, jak rychle jeho řidič jel. Pracoval a jízdu nesledoval. Spoléhal na to, že řidič bude dodržovat jeho příkaz a jezdit podle předpisů. Za rychlou jízdu šoférovi vyčiní. Nicméně podle názoru profesionálního řidiče, kterého si Mladá fronta Dnes najala, jelo Řebíčkovo auto ohleduplněji než většina ostatních motoristů, kteří ministrův vůz i předjížděli. K rychlé jízdě po dálnici je poměrně shovívavý také dopravní expert Stanislav Huml. Považuje to za důkaz, že je takzvaný silniční zákon přemrštěně tvrdý, a že je nutné ho změnit.

Řidiči přestali jezdit opatrně - říká v rozhovoru pro Lidové noviny psycholog z Centra dopravního výzkumu Jan Weinberger. Podle něj se morálka řidičů po dvou měsících od zavedení bodového systému vrací do starých kolejí. Může to být i tím, že policie není na silnicích vidět tolik, jak se předpokládalo. Vymahatelnost nového zákona tedy není taková, jak se řidiči obávali ze začátku.

Průměrná cena nového bytu se za posledních deset let zvedla přibližně o 70 procent - píší Hospodářské noviny. Protože ale měsíční mzda stoupla téměř o 130 procent, je pro mnoho lidí vlastní bydlení dostupnější. Prudký nárůst cen z minula by se navíc už neměl v nejbližších letech opakovat. Realitní makléři a developeři se shodují na tom, že s drobnými výjimkami, jako je například Ostrava, by měly být ceny nových bytů stabilní.

Zatímco byty střední kategorie by měly v následujících letech stát přibližně stejně jako teď, pronájmy levného bydlení by naopak měly klesnout. Koupit si tedy garsoniéru na kraji města a doufat, že ji výhodně pronajmu a investice se mi tak brzy vrátí, by byl zřejmě omyl. Naopak - byt v centru Prahy s výhledem na Hradčany si svého nájemce najde vždycky.

Jak investovat peníze, aby co nejvíc vydělaly? V letošním roce jsou podle průzkumu, který si list udělal, nejlepší investicí akcie. Vydělat se letos zatím rozhodně nedá na zahraničních měnách. Česká koruna totiž vydatně posilovala. A tradičně prodělal i ten, kdo nechal peníze ležet na běžném účtu, nebo dokonce doma v matraci. Inflace mu totiž jenom od ledna snížila reálnou hodnotu úspor o 2,8 procenta. Jistější je investice do cenných kovů jako je zlato nebo stříbro. I ty ale podle Hospodářských novin nedávno zaznamenaly propad.

Česká republika je na tom v počtu nemocí srdce a cév velmi špatně, upozorňuje dnešní Právo. Na kardiovaskulární onemocnění u nás umírají lidé dvakrát častěji než v západní Evropě. Pro lepší představu: každých devět minut zemře na tyto choroby jeden člověk. Předseda České kardiologické společnosti Michael Aschermann tvrdí, že hlavními rizikovými faktory jsou vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu v krvi, nezdravý životní styl, kouření, stres, obezita a nedostatek pohybu.

V České republice se stal zdravý životní styl hitem v 90. letech, ale od roku 2000 se opět vracíme k tradiční české kuchyni. Nezbytnou podmínkou úspěšné prevence kardiovaskulárních onemocnění je také přestat kouřit. V Česku podle Aschermana kouří skoro polovina populace. Pokud by počet kuřáků radikálně klesl, významně by se to promítlo na zdraví národa, píše dnešní Právo.

Naděžda Hávová, Marián Vojtek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme