Na silnicích loni zemřelo nejméně lidí od roku 1961. Nejčastějším přestupkem je telefonování za jízdy

Na silnicích v Česku loni při nehodách zemřelo 460 lidí, což je o 87 méně než v roce 2019. Zároveň jde o nejnižší počet obětí od roku 1961, kdy policisté začali sestavovat ucelené statistiky nehod. Důvodem je koronavirová krize, která loni hlavně na jaře výrazně utlumila provoz. Na páteční tiskové konferenci to řekl náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek.

Praha (Aktualizováno: 13:44 8. 1. 2021) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V letech 2009 až 2017 zemřelo při vánočních a novoročních svátcích celkem 44 lidí

Nejčastějším přestupkem bylo ve 29 000 případů telefonován za jízdy. Ilustrační foto | Zdroj: Wikimedia Commons | CC0 1.0

Na dosavadní minimum klesl také počet těžce zraněných, kterých loni bylo 1807, meziročně o 303 méně. Zhruba o 12 procent se loni snížil i počet dopravních nehod na celkových 94 794.

Loňské statistiky výrazně ovlivnila zejména covidová krize. Vondrášek upozornil, že loňské výsledky se tak vymykají dosavadnímu trendu a je složité je porovnávat s předchozími roky. Pandemie zejména během jarního a podzimního nouzového stavu snížila dopravní intenzitu na silnicích. Na jaře se počet dopravních nehod snížil zhruba o třetinu, stoupla však tehdy závažnost kolizí. Na podzim počet nehod klesl asi o pětinu, následky kolizí proti jaru klesly.

Koronavirus, hustá doprava i akce. O prázdninách zemřelo při nehodách nejméně lidí od roku 1990

Číst článek

K nejčastějším příčinám nehod patří podle ředitele dopravní policie Jiřího Zlého chování řidičů i chodců. Nejčastěji šlo u řidičů o nevěnování se řízení, nedovolené couvání a otáčení či nedodržení bezpečné vzdálenosti. U chodců Jiří Zlý, ředitel dopravní policie, apeloval na bezpečné chování v provozu a používání reflexních prvků. V úvodu loňského roku provoz výrazně komplikovalo počasí.

Vedle počtu obětí a těžce zraněných se snížil i celkový počet zraněných, a to o 3055 na 20 880. Je to nejméně od roku 1990. S poklesem celkového počtu dopravních nehod se snížila i celková škoda. Loni dosáhla 6,01 miliardy korun, meziročně o zhruba 800 milionů korun méně.

Mezi oběťmi dopravních kolizí bylo 302 řidičů a 77 spolujezdců. Dalších 81 mrtvých byli chodci, což je meziročně o 12 méně. Klesl také počet obětí z řad motorkářů o 16 na 57. Zvýšil se naopak počet usmrcených cyklistů, a to o čtyři na celkových 40.

Nejtragičtější byl srpen

Policisté loni při kontrolách zjistili 354 761 dopravních přestupků. To je zhruba o 17 procent méně než o rok dříve. Souvisí to i s omezením kontrol během jarního nouzového stavu. Nejčastějším přestupkem bylo ve 29 000 případů telefonován za jízdy. Jízda pod vlivem alkoholu byla zjištěna ve 5311 případech a ve 2141 jízda pod vlivem drog. Policie loni zorganizovala 519 velkých dopravně bezpečnostních akcí.

Nejtragičtějším měsícem minulého roku byl srpen, během něhož na silnicích v zemi zemřelo 57 lidí. Nejméně obětí si nehody vyžádaly v březnu, bylo jich 32.

Loňské statistiky jsou i tak co do počtu úmrtí nejpříznivější od začátku sestavování nehodových statistik od roku 1961. Dosud byly nejlepší výsledky z roku 2017, kdy na silnicích zemřelo 502 lidí. Naopak nejtragičtějším je stále rok 1969 s 1758 usmrcenými.

Ani přes loňský pokles nehod a počtu obětí se ovšem opět nepodařilo splnit cíl Národní strategie bezpečnosti silničního provozu, pokud jde o snížení počtu obětí. Pro loňský rok předpokládala nejvýš 333 mrtvých. Naopak se splnil předpoklad u počtu těžce zraněných, kterých bylo loni o 315 méně, než se počítalo. Cíle strategie se nedaří plnit dlouhodobě.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme