Ústavní soud vyhověl 18 senátorům, zrušil části zákonů o azylu a pobytu cizinců

Soudy budou znovu přezkoumávat zákonnost zajištění cizinců i po jejich propuštění nebo deportaci. Ústavní soud na návrh senátorů zrušil ustanovení zákonů o azylu a o pobytu cizinců, podle kterých soudy musely řízení zastavovat, pokud už byl cizinec na svobodě nebo v zahraničí.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní soud (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

„I přes ukončení omezení osobní svobody je soud povinen v řízení o žalobě žadatele pokračovat a rozhodnout, zda bylo omezení osobní svobody nezákonné, či nikoliv. Meritorní závěr je tu nezbytný již z důvodu veřejné kontroly nad činností exekutivní moci," řekl při odůvodnění nálezu soudce zpravodaj Ludvík David.

Soudci v pondělí vyškrtli ze zákona také ustanovení nařizující zastavit řízení o žádostech cizinců o přechodný nebo trvalý pobyt, pokud vyjde najevo, že jsou v Česku neoprávněně nebo mají výjezdní příkaz.

I v tomto případě je podle Ústavního soudu nutné řízení dokončit. Ustanovení se týkalo cizinců, kteří jsou rodinnými příslušníky českých občanů, a existovaly z něj výjimky.

Dvacet let žili na základně na Kypru. Nyní udělila Británie 30 lidem trvalé povolení k pobytu

Číst článek

Sněmovna schválila novelu cizineckého a azylového zákona přes nesouhlas Senátu a ochránců lidských práv loni v létě v rámci širšího úsilí zpřísnit podmínky pobytu cizinců v Česku a omezit ekonomickou migraci.

Skupina 18 senátorů pak loni v prosinci vybrané pasáže napadla u Ústavního soudu, který v pondělí dal členům horní komory zapravdu ve všech čtyřech bodech. Ustanovení zrušil s platností ke dni vyhlášení nálezu ve sbírce zákonů. S nálezem nesouhlasili soudci Vladimír Sládeček a Radovan Suchánek, výhrady k odůvodnění měl Jiří Zemánek.

Námitky senátorů

Zákony po loňské novele konkrétně stanovovaly, že řízení o cizincově žalobě kvůli omezení osobní svobody je nutné zastavit po jeho propuštění na svobodu, po deportaci nebo po takzvaném přezajištění, tedy po omezení svobody podle jiného právního titulu.

V praxi to znamenalo jednak odbourání zpětné kontroly zákonnosti zejména u Nejvyššího správního soudu, kam už většinou spory nestihly doputovat, ale také nemožnost žádat o odškodnění. Nezbytným předpokladem pro přiznání náhrady škody je totiž to, aby soud nejprve nezákonné rozhodnutí zrušil nebo změnil. Pokud se řízení automaticky zastavovalo, chyběl podklad pro případnou pozdější žádost o odškodnění.

Druhý okruh senátorských námitek směřoval k ustanovení upravujícímu možnosti legalizace pobytu některých rodinných příslušníků českých občanů. Ustanovení až na výjimky nařizovalo zastavit řízení o povolení k pobytu cizince, který v době žádosti pobýval v Česku neoprávněně anebo měl výjezdní příkaz.

Senátoři poukazovali jednak na neurčitost ustanovení, jednak na případné zásahy do rodinného života cizinců, kteří jsou zároveň rodinnými příslušníky českých občanů.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme