Bodal ji nožem, dusil hlínou. Vnitro týrané Mongolce sedm let nedalo azyl, soud se jí počtvrté zastal

V Česku usiluje o azyl, ministerstvo vnitra jí ale opakovaně odmítá mezinárodní ochranu udělit s tím, že jí v zemi původu nic nehrozí. Asi 55letá Mongolka přitom během sedmi let už čtyřikrát uspěla u českých soudů – naposledy koncem loňského roku. Exmanžel, z jehož strany několik let zažívala fyzické i psychické týrání, ji dál vydírá přes děti, jež musela doma nechat. „V Mongolsku je bití manželky domácí záležitostí,“ popsala pro iROZHLAS.cz.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ženy v Mongolsku (ilustrační foto). | Zdroj: Profimedia

„Rozvedla jsem se s ním, několikrát se přestěhovala, ale pronásledoval mě a to týrání pokračovalo dál,“ líčí svůj příběh O. Kvůli obavám z manžela si nepřála zveřejnit své jméno, proto je v textu označena pouze iniciálou. Redakce iROZHLAS.cz ale její totožnost zná.

‚Musela na natažených rukách držet tyč. Když spadla, bili ji.‘ Další čínská křesťanka vyhrála soud s vnitrem

Číst článek

V Mongolsku, kde pracovala jako učitelka, musela při útěku nechat obě děti. Mladší syn stále chodí do školy a právě přes něj ji exmanžel vydírá.

„Takto mě i na dálku stále týrá. Teď mi řekl, že když nepošlu peníze, nebude syna posílat do školy,“ přibližuje, proč má stále strach.

Zakazoval jí spát

Že uteče z rodné země – a především od dvou dětí – se rozhodla, když pochopila, že v Mongolsku jí žádné úřady nepomůžou. „Když jsem jednou skončila na 14 dní v nemocnici, řekli mi tam, že je to naše domácí záležitost,“ říká s tím, že domácí násilí na ženách je v Mongolsku přehlíženo.

Mluvit o tom, co doma zažívala, příliš nechce. V žalobě, s níž se iROZHLAS.cz seznámil, se ale píše, že se jednalo o velmi brutální zacházení – manžel ji například bodal nožem nebo dusil hlínou, zakazoval jí spát, když byl on sám vzhůru. Výčet toho, co jí během deseti let udělal, je ale delší.

Jenže podle ministerstva vnitra jí doma nic nehrozí, a proto ženě azyl v Česku dát nechce. Soudy jí přitom – až na jednu výjimku – daly vždy za pravdu.

Poprvé u Nejvyššího správního soudu vyhrála v polovině roku 2013. Druhé rozhodnutí resortu vnitra zrušil Městský soud v Praze na konci roku 2014. Třetí verdikt azylového odboru pak opět shodil pražský městský soud, a to na začátku loňského roku. Naposledy v prosinci loňského roku vyhrála u Nejvyššího správního soudu.

Zákon v praxi

Z rozsudku vyplývá, že ministerstvo vnitra odmítnutí azylu zdůvodňuje mimo jiné tím, že se v poslední době situace zlepšila, co se týče legislativy. Podle soudu ale nezhodnotilo, jestli by změna zákona zajistila O. ochranu.

„Pokud stěžovatel (ministerstvo vnitra, pozn. red.) není v době svého rozhodování schopen posoudit, zda bude, nebo nebude právní úprava účinná, má rozhodnout ve prospěch žadatele o mezinárodní ochranu,“ napsal soudce Nejvyššího správního soudu v rozsudku, který má redakce iROZHLAS.cz k dispozici.

Sama O. i její právník přitom odkazují na řadu mezinárodních zpráv, podle nichž se situace v zemi ani po změně zákona nezlepšila. Například ve zprávě Populačního fondu OSN se uvádí, že více než 118 tisíc žen zažilo v uplynulých dvanácti měsících sexuální nebo fyzické násilí. Tedy v době, kdy už nová právní úprava fungovala.

Bez dokladu

To, že ani po sedmi letech nemá O. žádný doklad, jí komplikuje každodenní život. „Nemohla jsem si otevřít účet u banky, mám problém na poště, když se chci ubytovat v hotelu nebo kempu,“ popsala. 

Devět z deseti žádostí zamítnuto. Proč Česko uplatňuje nejtvrdší azylovou politiku ze států Evropské unie?

Číst článek

Dlouhou dobu si také nemohla najít legálně zaměstnání, a tak musela pracovat jen na černo. „Nezlobte se, nemáte doklad. To jsem slyšela snad tisíckrát,“ říká. Teď pracuje jako ošetřovatelka a stará se o staré lidi.

Peníze přitom neposílá jen manželovi. Její matka je vážně nemocná, a tak přispívá na její léčbu a pobyt v nemocnici. Bez platného dokladu navíc nemůže cestovat, tudíž ji ani nemůže navštívit. „Voláme si, vidím ji přes video. Oni mi doma nevěří, že stále nemám doklady, že za nimi nemůžu přijet. A já se bojím, že už se s ní nikdy nepotkám,“ svěřuje se se slzami v očích.

Resort vnitra její případ nechce komentovat. „Ministerstvo vnitra není oprávněno vyjadřovat se k jednotlivým případům v rámci řízení o mezinárodní ochraně. Ostatně ani nemůže s ohledem na mezinárodní právo, respektive Ženevskou úmluvu. Každé řízení o udělení mezinárodní ochrany je striktně individuální a posuzují se jednotlivé důvody, u kterých má žadatel dle zákona o azylu právo na jeho udělení,“ uvedla pro iROZHLAS.cz mluvčí úřadu Hana Malá.

Vnitro ženě přitom vyčítá i to, že o azyl nepožádala hned po příjezdu do země, jak vyplývá z rozsudku. Několik let totiž v zemi žila ilegálně. 

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme