Informace o korunových dluhopisech chtěla finanční správa ‚zintenzivnit‘. Rok a půl žádné nezveřejnila

Prověřování korunových dluhopisů, které v roce 2017 odstartovala kauza nynějšího premiéra Andreje Babiše (ANO), by mohlo být do konce roku dokončeno. Jak se prověrky vyvíjejí, ale není jasné. Finanční správa už rok a půl nezveřejnila žádná data. A to ačkoliv její ředitelka Tatjana Richterová slibovala informování o průběžném stavu „zintenzivnit“ a přehledy publikovat na webu jednou za dva měsíce. Kontroly navíc zpomalila i epidemie koronaviru.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Šéfka Generálního finančního ředitelství Tatjana Richterová

Ředitelka finanční správy Tatjana Richterová kontroly korunových dluhopisů „zdědila“ po svém předchůdci Martinu Janečkovi. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Kontroly s problematikou korunových dluhopisů nadále probíhají, ale údaje se již nevyvíjejí s takovou dynamikou, jako tomu bylo na počátku této kontrolní akce,“ uvedl pro iROZHLAS.cz mluvčí finanční správy Lukáš Heřtus na dotaz, proč nejsou na webu dál zveřejňovaná aktuální data o prověřování korunových dluhopisů.

Klička v zákoně

  • Výnosy z korunových dluhopisů se podle dřívější legislativy nemuseli danit, respektive daň se zaokrouhlovala dolů a byla proto vždy nulová. Firmy, které dluhopisy vydaly, si navíc náklady na úroky odečítaly od základu daně a snižovaly tak i vlastní výslednou daň.
  • Daňová výhoda u korunových dluhopisů platila do konce roku 2012. Kličku v zákoně o daních z příjmu poprvé použilo v roce 2011 ministerstvo financí pod vedením Miroslava Kalouska z TOP 09. U něj se poté inspirovaly stovky dalších firem.
  • Resort financí na boom ve vydávání korunových dluhopisů sice bezprostředně zareagoval novelizací zákona, podle které od ledna 2013 korunové dluhopisy podléhaly zdanění. Změna se však netýkala dluhopisů emitovaných před tímto datem. Ty se začaly danit až po novelizaci, která začala platit od letošního roku.

Loni totiž ředitelka finanční správy Tatjana Richterová řekla, že informace by se měly na webu objevovat častěji. „Chceme to zintenzivnit,“ uvedla tehdy s tím, že nově by se měl průběžný stav zveřejňovat jednou za dva měsíce.

Od tohoto záměru ale nakonec berní úřad upustil. „Bylo rozhodnuto, že data budou zveřejněna až s delším časovým odstupem ve vazbě na ukončení této kontrolní akce a její vyhodnocení jako celku,“ vysvětlil mluvčí Heřtus.

Není tedy jasné, kolik firem úředníci zkontrolovali a s jakým výsledkem. Na dani ale podle Heřtuse úředníci firmám doměřili přes 416 milionů korun a daňová ztráta byla snížena o více než 70 milionů.

Prověřování přitom mohlo skončit dříve, zpomalila ho ale epidemie koronaviru a kvůli ní vyhlášený jarní a podzimní nouzový stav. Úředníci se totiž museli věnovat jiným činnostem. Finanční správa má například na starosti vyřizování žádostí o kompenzace podnikatelů. Podle mluvčího berního úřadu by ale všechny kontroly mohly být dokončeny do konce roku.

Zájem o korunové dluhopisy odstartovala kauza současného premiéra Babiše, kterého to stálo místo v bývalé vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD). Sám totiž od společnosti Agrofert, který v roce 2017 vložil do svěřenského fondu, nakoupil v letech 2013 a 2014 korunové dluhopisy s platností do roku 2022 za celkem 1,5 miliardy korun. Nynější předseda vlády si díky nim přišel ročně na 90 milionů korun, které nemusel danit.

Změna zákona

Daňová výjimka ale letos Babišovi i dalším vlastníkům těchto obligací skončila. Sněmovna totiž loni schválila, že se korunové dluhopisy budou od ledna 2020 danit. Do státní kasy by tak podle propočtu ministerstva měly nově přitéct stamiliony korun ročně.

Kontrolní úřad: Finanční správa se korunovými dluhopisy zabývala pozdě, případy už byly promlčené

Číst článek

Nejedná se o první pokus o zdanění výnosů z korunových dluhopisů. Poprvé takový návrh předložil před dvěma lety coby ministr financí i sám Babiš. Tehdy ale opatření mířilo pouze na dluhopisy, které od svých firem nakoupili jejich majitelé. Přestože návrh schválila vláda, sněmovnou kvůli parlamentním volbám projít už nestihl.

Nynější norma je obecnějšího rázu – míří na všechny držitele korunových dluhopisů bez rozdílu.

Finanční správa prověřuje stovky subjektů, vedle Agrofertu by mělo jít o dalších více než 1500 firem, které daňově výhodné dluhopisy do konce roku 2012 vydaly. Je mezi nimi třeba státní podnik ČD Cargo, realitní skupina CPI podnikatele Radovana Vítka či dopravní firma Student Agency Radima Jančury.

Dřívější postup úřadů v případě korunových dluhopisů loni v únoru finanční správě vyčítal také Nejvyšší kontrolní úřad. Podle něj se možnostmi jejich zneužívání začala zabývat pozdě. Některé případy už tak byly promlčeny a stát kvůli tomu mohl přijít o peníze. Generální finanční ředitelství to ale odmítlo.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme