Babiš chtěl Syřany ‚zaplácnout díry‘ na pracovním trhu. Teď je proti migraci, říká Benešík z KDU-ČSL
Nepřijmeme ani jednoho migranta. Na jednání se svým italským protějškem to tento týden zopakoval premiér Andrej Babiš (ANO). Jeho slova jsou podle Ondřeje Benešíka (KDU-ČSL) určena domácímu publiku před blížícími se volbami a tak to prý berou i evropští partneři. Uvedl to v pořadu Interview Plus.
„Premiér tuto záležitost velmi zkratkovitě a populistiky zjednodušil. Říká, že nepřijmeme ani jednoho migranta a jedním dechem dodává, že se snažíme zjednodušit ekonomickou migraci z Ukrajiny,“ upozorňuje poslanec Ondřej Benešík (KDU-ČSL).
Babišova slova jsou podle něj určena domácímu publiku před blížícími se volbami a tak to prý berou i evropští partneři.
„Andrej Babiš v roce 2015 tvrdil, že Česká republika je schopná přijmout až 18 tisíc migrantů ze Sýrie (a tohoto regionu), se kterými bychom ‚zaplácli díry‘ na našem pracovním trhu. Dnes mluví úplně jinak, protože si to asi tak vyhodnotil z průzkumů veřejného mínění,“ soudí předseda sněmovního Výboru pro evropské záležitosti.
Benešík připomíná, že Česko má vlastní politiku pro ekonomickou migraci, která má jasná pravidla a je plně v našich rukou. A vedle toho, v souladu s vlastním azylovým právem a mezinárodními dohodami, posuzujeme žádosti těch, kteří požádají o azyl.
Česko nechce jen kritizovat, ale přijít s celoevropským řešením migrace, řekl Babiš před odletem do Itálie
Číst článek
Požádat může každý
Podle premiéra by měla na severu Afriky začít fungovat podobná dohoda, jakou Evropská unie uzavřela s Tureckem. Ta ovšem počítá s tím, že budou unijní státy dobrovolně přijímat Syřany přímo z Turecka v rámci tzv. přesídlování. To ale Česko nedělá. Proč ne?
„Protože jsme povinné kvóty odmítli a protože k nám uprchlíci nechtějí,“ reaguje Benešík. Odkazuje na případ iráckých křesťanů, kteří před dvěma lety přišli do Česka a po pár týdnech se přesunuli do Německa.
Benešík se domnívá, že azylant by měl projevit zájem o zemi, ve které by pak měl být umístěný, a uvádí příklad čínských křesťanů nebo kubánských antikomunistů. Velký počet žádostí o azyl je u nás i z Ukrajiny nebo Ruska.
Střet civilizací
Počty migrantů v posledních třech letech klesají. Zatímco v roce 2015 přišlo do Evropy milion lidí, v roce 2016 to už bylo (podle dat UNHCR) 360 tisíc. O rok později pak už jen polovina. Proč je tedy migrace stále téma?
„Téma migrace je často – a do velké míry naprosto oprávněně – spojováno s kriminalitou, dokonce s terorismem, anebo se změnou identity naší civilizace,“ vysvětluje Benešík.
Celá řada aspektů islámského světa je podle něj v přímém rozporu s naším civilizačním okruhem. A některé muslimské komunity v Evropě se své zvyklosti snaží uplatňovat i v nové zemi. Příkladem je mnohoženství.
„Jak chcete integrovat přistěhovalce, který má tři manželky? Německo jim to postupně uznává v režimu slučování rodin. Netvrdím, že každý muslim má několik manželek, ani by to matematicky nevycházelo. Ale islám to umožňuje, náš civilizační okruh ne,“ uzavírá poslanec.
