Babišovi dává spojenectví s Orbánem smysl. Nikoli z pohledu Česka, ale z toho jeho, uvažuje Kratochvíl

Středeční setkání českého premiéra Andreje Babiše (ANO) s maďarským protějškem Viktorem Orbánem je určeno českým voličům. „Je to jasný vzkaz: Toto je má orientace. Není to vazba třeba na Německo nebo na partnery v Pobaltí, ale na Maďarsko,“ vysvětluje odborník Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl, který má také diplom z teologie, která je prý s politikou úzce spjata.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiér Babiš tak podle Kratochvíla lidem vzkazuje: „Jaká je jeho politická orientace, kdo je náš klíčový partner v Evropě. A není to jen toto setkání, které je setkáním na oplátku. Před několika dny byl náš premiér v Budapešti na takzvaném demografickém summitu. A když se podíváte, kdo tam byl přítomný, tak to byl přehled evropských ultra konzervativců – ze Srbska, Maďarska a také z Česka.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí

Ještě před pár lety by ale byla Orbánova předvolební návštěva v Česku nemyslitelná.

„Za tím je samozřejmě jednak propagandistická mediální mašinérie, kterou za sebou ANO má – to české veřejné mínění poslední léta masivně zpracovávala. Za druhé se vyostřilo i napětí – a teď nechci říct mezi Českem a Evropskou unií, ale je to konkrétně mezi premiérem Babišem a Evropské unie,“ vypočítává odborník na mezinárodní vztahy, který zároveň přednáší i na prestižní vysoké škole Sciences Po v Paříži či a na Metropolitní univerzitě v Praze.

„Takže najednou to spojenectví s Maďarskem dává smysl. Nikoli z pohledu Česka, obávám se, ale z pohledu premiéra,“ dodává.

Unie je jen zelené šílenství?

Kratochvíl podobnou proměnu Babiše sledoval i v předvolebních debatách:

„Orbánova kontrola nad Maďarskem a institucemi je mnohem silnější než kontrola Andreje Babiše nad českými.“

Petr Kratochvíl

„Tam to vidíte opakovaně, kdy Evropská unie není za žádných okolností líčena v pozitivním světle. Klíčová témata spojovaná s unií jsou jen zelené šílenství, genderová ideologie. Nikoli vnitřní trh nebo co nám to může přinést. Je to vzkaz našim voličům než unii a premiér mluví úplně jinak, než když je v Bruselu. To je ten dvojí obrázek.“

Expert na mezinárodní vztahy Kratochvíl připomíná, že Maďarsko má daleko jiné a větší problémy s korupcí, než je tomu u nás.

Profesor z Princetonu: Populisté věří, že pouze oni reprezentují lid, mají autoritářské tendence

Číst článek

„Tam se jedná o masivní korupci. Když se podíváte do utajované, ale zčásti zveřejněné zprávy Evropské agentury pro boj proti podvodům OLAF, tak úplně lapáte po dechu. Uvědomíte si, že česká situace ještě není tak špatná. Zjistíte, že za určité období měla polovina veřejných tendrů jen jednoho účastníka. Nebo že čtvrtina všech veřejných zakázek byla udělena firmám navázaným na vládu nebo na členy vlády. Nebo přímo na rodinu premiéra Orbána.“

A pokračuje: „To také souvisí s tím, že je Orbánova kontrola nad Maďarskem a institucemi mnohem silnější než kontrola Andreje Babiše nad českými institucemi – ať už se týká médií, propagandy, ale i televizí, rozhlasu. A týká se to i soudnictví a dalších institucí.“

Pokud má Kratochvíl odpovědět na otázku, jestli se situace v Maďarsku ale i Polsku vymkla Evropské komisi z rukou, tak tvrdí, že komise může zasahovat jen nástroji, které jí do rukou dali sami premiéři členských zemí: „A Evropská rada, to znamená setkání členských států, jí silnější nástroje do rukou dát odmítla.“

„Polský a maďarský vlak je tak rozjetý, že se už zastaví jen velmi těžko.“

Petr Kratochvíl

Kratochvíl v této souvislosti připomíná maďarské a polské hrozby vetem celého dlouhodobého evropského rozpočtu. Státy nesouhlasily s tím, aby bylo vyplácení peněz z evropských fondů podmíněno dodržováním principů právního státu. Nakonec vznikl kompromis.

„V posledních dvou letech ale komise svůj přístup změnila. Probíhají tady řízení s Polskem i Maďarskem, a ne jedno, ale mnoho u Evropského soudního dvora. Ale obrovský problém je, že ten polský a maďarský vlak je tak rozjetý, že se zastaví jen velmi těžko.“

Turów je problém

Jako další příklad polského odklonu od zásad Evropské unie uvádí Kratochvíl spor Česka a Polska o vodu, která mizí z českého území kvůli těžbě v polském dole Turów. „Tady je předběžné rozhodnutí Evropského soudního dvora, na které Polsko řeklo, že ho nebude dodržovat a nebude platit pokutu půl milionu eur.“

„Čistým plátcům se nelíbí, že jejich peníze jdou do méně vyvinutých zemí, které mají zároveň autokratické tendence.“

Petr Kratochvíl

Poláci ale rozhodnutí ignorují. „Evropská komise ani Evropský soudní dvůr ale nemohou dělat nic víc, než udělali. Oni rozhodují a přijali předběžné opatření – a to se týká třeba i polského soudnictví – a teď ten stát buď zareaguje, a když nezareaguje, tak se může pokuta zvýšit a Evropský soudní dvůr to velmi pravděpodobně udělá, ale tam to končí. To je ten limit, protože evropské smlouvy nemají žádná opatření, jak třeba členský stát vyloučit,“ popisuje.

Výhrůžky o možném „sáhnutí“ na evropské dotace jsou ale podle experta liché. „To je totiž právě ten nástroj, který byl velmi oslaben. Nikoli Evropskou komisí, ale členskými státy. Donedávna neexistovala vůle, ani mezi dalšími zeměmi, tuto otázku řešit. Teď se to mění.“

Bývalý maďarský velvyslanec v Česku: Visegrádská čtyřka je spíš takový trucpodnik ve velké politice

Číst článek

Důvod? „Čistým plátcům, což jsou zejména západoevropské země jako Holandsko, Německo a další, se nelíbí, že jejich peníze jdou do méně vyvinutých zemí, které mají zároveň autokratické tendence. Myslím, že by bylo opravdu nefér z tohoto vinit Evropskou komisi, protože vlády členských států mohou za to, jaké nástroje dají komisi do rukou – a takové je má.“

Malá pravá unie

„Celá evropská konstrukce, jak říkají Francouzi, byla vystavěna tak, že s podobnými situacemi nepočítala. Nejsou tam žádná ustanovení o odchodu členských států, protože to před brexitem bylo něco nevídaného, nepředstavitelného. Nemá opatření jak trestat, protože státy na začátku musely splnit kritéria, která se sledují. Ale že by se potom zvrhly zpátky – s tím nikdo nepočítal,“ předestírá expert.

Vzhledem k velké nespokojenosti původních zemí unie tak podle experta Ústavu mezinárodních vztahů Petra Kratochvíla může vzniknout něco jako „malá unie“, tedy klub uvnitř, pravděpodobně kolem eurozóny, který by se stal tou „pravou unií“. „A my se ocitneme někde tam kde Maďaři. Budou se snižovat peníze a tak dále.“

„Vznikne menší unie těch, kteří se shodují, a ti se rozhodnou, že sníží své čisté platby. A tomu nikdo nebude moci zabránit, protože oni jsou těmi čistými plátci. A ten zbytek na tom bude bit,“ uzavírá Kratochvíl s tím, že mezi tyto země na okraji nemusí zdaleka patřit všechny nové státy, ale převážně se to týká Poláků, Maďarů, možná Čechů a Slovinců.

Celý rozhovor pořadu Osobnost Plus najdete v audiozáznamu, ptala se Barbora Tachecí. Dozvíte se také, proč je podle Petra Kratochvíla politika úzce spojena s teologií. A proč má někdy katolická církev tendence spojovat se s extremisty.

Barbora Tachecí, Věra Luptáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme