Babiš jako Orbán? Kampaň šéfa ANO je mírnější forma toho, co dělal Orbán, míní politolog
Co sleduje Andrej Babiš novými volebními billboardy, kde tvrdí, že nezavleče Česko do války? „Jeho současná kampaň má jisté vlastenecké motivy, které měl také maďarský premiér Viktor Orbán. Zároveň používá podobný narativ, co se týče hesel na jeho billboardech, ale je to pořád ‚soft‘ verze toho, co dělal Orbán," míní v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz politolog Josef Mlejnek.
„Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat, ne voják“. To jsou slogany z volebních billboardů prezidentského kandidáta Andreje Babiše (šéf hnutí ANO). V dubnu loňského roku vyhrál s podobnou rétorikou volby maďarský premiér Viktor Orbán. Ten také tvrdil, že ochrání Maďarsko před válkou na Ukrajině. Na billboardech se prezentoval heslem „mír a bezpečnost Maďarsku“. Do jaké míry kopíruje Babiš Orbánovu kampaň?
To, co dělá Andrej Babiš, je jakási mírnější forma toho, co dělal Orbán. Babiš sází na to, že část veřejnosti si přeje mír v konfliktu na Ukrajině. Část české společnosti je vyděšená a negativně ovlivněná fotkami zničených měst a lidského utrpení. Na tuhle notu Babiš brnká. Je to nějaký jeho marketing.
Josef Mlejnek
Politolog, politický komentátor a publicista. Zaměřuje se na domácí i zahraniční politiku, historii a kulturu zemí střední a východní Evropy. Působí v Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Viktor Orbán se však na ruskou stranu přiklání ještě více. On o válce na Ukrajině tvrdil, že „to není naše válka“ a že „se musíme starat o maďarskou ekonomiku“.
Babiš se během kariéry často odkazoval na to, jak s Orbánem zrušili migrantské kvóty. Tuhle tematiku Babiš navozuje a často se pasuje do role Orbánova přítele. Ten totiž blokoval veškerou pomoc Ukrajině. Samozřejmě ale ještě uvidíme, s čím se Babiš vytasí v dalších dnech, jestli dojde na nějakou přímou konfrontaci.
Orbán přijel Babiše podpořit před parlamentními volbami v roce 2021, kdy se objevil na předvolební akci v Ústí nad Labem. Jaký je vztah těchto dvou politiků?
Myslím, že pro Babiše je tenhle vztah pragmatický. Kartu přátelství s Viktorem Orbánem dlouhodobě hraje v rámci svého politického apelu. Tam vyzdvihává například to, že se spolu postavili proti kvótám na přijímání uprchlíků.
Babiše a Orbána tedy spojuje odmítání přijímání uprchlíků a zároveň celkově kritický postoj k evropské migrační politice. V tom nachází s Orbánem shodu a tuto společnou agendu zvýrazňují tím, když se navzájem navštěvují.
V rámci prezidentské kampaně byl Babiš v Maďarsku na podzim. Tam se však nesetkal s Orbánem, ale s maďarskou prezidentkou. Zatím jsem si nevšiml, že by v ostré fázi kampaně migraci výrazně zmiňoval, ale lze očekávat, že na to ještě dojde.
V Maďarsku Orbán vyhrál parlamentní volby, přece jen ale byly na jaře, krátce potom, co začala válka. V Česku jde o prezidentské volby v mnohem pozdější fázi války, za chvíli bude roční výročí od doby, co Rusko napadlo Ukrajinu. Babišův postoj k válce na Ukrajině je zatím novinkou. Přesto si myslím, že to, co prezentoval Orbán v rámci své kampaně, bylo víc kritické a odmítavé vůči Ukrajině. Orbán propagoval ruské postoje, včetně toho, že se snažil blokovat pomoc Ukrajině.
Babiš na tiskové konferenci po prvním kole voleb řekl, ačkoliv stručně, že je správné pomáhat Ukrajině a že by se Rusko mělo stáhnout. Jeho postoje k válce jsou jednoznačně vymezené na kampaň, kde potřebuje co nejvíce podlomit důvěru v protikandidáta Petra Pavla, pošpinit ho a tak to taky dělá. Myslím, že jeho výroky na billboardech jsou spíše pragmatické. Přitom je však zjevné, že válka na Ukrajině je příliš rozšířená věc na to, aby se dala zatahovat do politické kampaně.
Může Babiš, podobně jako to udělal Orbán, přesvědčit těmito argumenty voliče? Jinými slovy, má jeho kampaň kolem „nezatahování Česka do války“ šanci obstát?
Tohle téma určitě rezonuje u voličů, protože konflikt na Ukrajině se vleče už dlouho a není vidět světlo na konci tunelu. Situace na frontách je v zásadě vyrovnaná nebo tam nedochází k žádným velkým posunům. Ruská armáda dosahuje mírných úspěchů, čili apel na mír může na řadu lidí působit.
Jenže představa, že by bylo lepší Rusko diplomaticky donutit k tomu, aby konflikt zastavilo, je naivní. To ale nic nebráni tomu, aby tím Babiš získal hlasy voličů.
Proč je naivní? Jakou roli může prezident ve válce sehrát?
Je naivní si myslet, že ten konflikt lze vyřešit diplomaticky. Pokud Rusko bude přesvědčeno, že může vyhrát nebo si uloupnout nějaké území, tak v tom konfliktu bude pokračovat. Představa, že diplomacie, tedy apel nějakého státníka nebo politika, že když prezident promluví Rusku do duše, konflikt skončí, je naivní.
Poslanec Evropského parlamentu Mikuláš Peksa (Piráti) řekl v interview pro ČT24, že v Maďarsku dochází k centralizaci médií do rukou vlády nebo podnikatelů blízkých vládě. Prezidentský kandidát Babiš vlastní řadu vlivných médií a běžně na novináře útočí. Například v rozhovoru pro server iDnes.cz, který patří pod Agrofert, řekl, že během kampaně před prvním kolem voleb proti němu stála skoro všechna média a takzvané elity.
Podle zprávy z roku 2021 Evropské vysílací unie (EBU), která sdružuje veřejnoprávní média v Evropě, jsou ta česká veřejnoprávní v ohrožení kvůli nátlaku vlády. Tuto zprávu vydala Unie v době, kdy byl Babiš premiérem. Jaký vliv může potenciální Babišova výhra mít na nezávislost veřejnoprávních médií? A může se situace v Česku přiblížit té v Maďarsku?
Pokud jde o Orbána, Babiše a jejich vliv na média, tak je potřeba říct, že situace v Maďarsku je daleko horší. Babiš nemá monopol ani v tištěných médiích. Je tu celá řada deníků a jiných médií, ve kterých Babiš nefiguruje.
Koncentrace médií, která ovlivňuje Viktor Orbán, je daleko rozsáhlejší.
Jiná věc by byla, když by Babiš vlastnil nebo ovlivňoval většinu médií. Situace ale není monopolní a kromě Lidových novin a Mf Dnes je tu celá řada jiných vlivných médií, které Babiš nevlastní. Co se týče těch veřejnoprávních, tak to není primárně věc prezidenta, záleží na Parlamentu. I případné Babišovo vítězství by na veřejnoprávní média nemělo mít vliv.
V Parlamentu je dokonce zákon, který má rozšířit volbu rad veřejnoprávních médií tak, aby mohli hlasovat i senátoři. Tedy v Parlamentu leží návrh legislativy, který by potenciálně rozšiřoval nezávislost veřejnoprávních médií. Tu by samozřejmě mohl prezident případně vetovat, ale veto by v tomto případě pravděpodobně přehlasovali poslanci, protože vládní koalice má v Parlamentu zastoupení 108 hlasů.
