Úroky z korunových dluhopisů i švýcarské investice. Babiš vydělal za půl roku přes 107 milionů

Předseda vlády a šéf hnutí ANO Andrej Babiš měl za první pololetí letošního roku příjem mimo politiku zhruba 107 milionů korun. Přes 90 milionů mu tak jako každý rok vynesly úroky z tzv. korunových dluhopisů Agrofertu a více než 17 milionů korun mu pak přišlo od švýcarské privátní investiční banky Vontobel. Vyplývá to z majetkového přehledu, který Babiš v souladu se zákonem zanesl do centrálního registru oznámení.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zatím poslední majetkové přiznání za období od začátku roku do června odevzdal Babiš začátkem července – a to k okamžiku svého druhého jmenování premiérem o měsíc dříve.

Za co přesně premiérovi přišly peníze od švýcarské banky, ale není jasné. Babiš totiž tyto své příjmy odmítl jakkoliv vysvětlovat.

Babiš nechá prošetřit financování neziskovek. Zajímá ho, kam šlo šest miliard

Číst článek

„Já to nebudu komentovat, já jsem to podepsal, splnil jsem zákonnou povinnost. Nemůžu vám to vysvětlit, protože to neřeším. Na to mám finančního poradce a vůbec nevím, že mám takový příjem z takové banky. Podepisuji majetkové přiznání, to je všechno,“ řekl Radiožurnálu Babiš. Předtím na otázky k penězům od švýcarské banky zaslané přes SMS několik týdnů nereagoval.

Investice pod Alpami

Podle finančních poradců oslovených Radiožurnálem můžou být za příjmem od banky s největší pravděpodobností výnosy z cenných papírů, které mu banka spravuje. Babiš totiž podle svého majetkového přiznání dlouhodobě drží několik podílových listů v různě zaměřených investičních nebo dluhopisových fondech, ale také akcie některých velkých nadnárodních společností. Většina sídlí stejně jako banka Vontobel ve Švýcarsku.

„Pan premiér obzvláště rád investuje do švýcarských firem a švýcarských nebo lichtenštejnských fondů. Své peníze dává do zlata či do firem vyrábějících cukrovinky nebo čokoládu, jako je Nestlé. Investuje do švýcarského výrobce výtahů Schindler, do švýcarského producenta koupelnové keramiky Geberit nebo do ženevské firmy SGS, která zajišťuje inspekční či certifikační služby. Také další jeho investiční cíle, přepravní firma Kühne a Nagel nebo farmaceutická ikona Roche, sídlí ve Švýcarsku,“ hodnotí Babišovo investiční portfolio hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

„Pan premiér obzvláště rád investuje do švýcarských firem a švýcarských nebo lichtenštejnských fondů. Své peníze dává do zlata či do firem vyrábějících cukrovinky nebo čokoládu.“

Lukáš Kovanda

Stejně jako jeho bývalé firmy v Česku pak investoval i do zdravotnictví. Vlastní totiž podílové listy fondu zaměřeného na moderní medicínu a příslušné technologie.

Podle Kovandy je Babišovo investiční portfolio zároveň dobře připraveno na případnou ekonomickou krizi. A jako bezpečné a dobře vyvážené ho označili i další oslovení investiční poradci. Podle některých z nich je na něm dobře patrný rukopis švýcarského privátního bankovnictví.

Důvěru zrovna k bance Vontobel může mít Babiš shodou okolností i proto, že v ní podle dřívějších informací týdeníku Euro pracoval minimálně v době před pěti lety Ladislav Dianiška. Tedy jeho známý, který s ním v minulosti působil v někdejším podniku zahraničního obchodu Petrimex. 

Miliony v pohledávkách i pojištění

Transparency International má podezření, že Babiš dál ovládá Agrofert. ‚Nesmysly,‘ reaguje premiér

Číst článek

Babiš také ve Švýcarsku strávil zhruba rok na střední škole, když tam v sedmdesátých letech pobýval s rodiči. Ze Švýcarska byla i firma OFI, která v 90. letech vlastnila část Agrofertu. Podle Babiše za ní byli jeho spolužáci ze střední školy.

Vedle příjmů se Babišovi během prvního pololetí významně navýšily i pohledávky. Zatímco v lednu mu další subjekty dlužily dohromady zhruba 149 milionů, aktuálně je to už přes 207 milionů. Jedním z největších dlužníků Babiše je přitom jeho politické hnutí ANO. Během loňska mu podle registru poslalo 19,5 milionu korun.

Přes 100 milionů korun má pak premiér uložených v kapitálovém životním pojištění a vlastní také řadu nemovitostí u nás i v zahraničí. Na běžném účtu má podle přehledu svého majetku uloženo zhruba 50 milionů korun.

Nováková a synové

Babiš podle majetkového přehledu drží stále vlastnický podíl ve firmě Agabsy, která má jako hlavní činnost v obchodním rejstříku uvedenou správu vlastního majetku. Ostatní firmy v čele s holdingem Agrofert už Babiš loni převedl kvůli novému zákonu o střetu zájmů do dvou svěřenských fondů.

Babiš porušuje české i evropské zákony, máme na to důkazy, tvrdí šéf Transparency

Číst článek

Rozsáhlé podnikatelské aktivity naopak přiznala ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková. Ta před nástupem do vlády vlastnila především společnost U & Sluno s ročním obratem téměř 200 milionů korun. A sama například v rozhovoru pro Radiožurnál krátce po svém jmenování uvedla, že firmu ještě v rámci třicetidenní lhůty pro podání majetkového přiznání podobně jako podíly v dalších společnostech prodá.

Jenže z aktuálně zveřejněného oznámení - stejně jako z obchodního rejstříku - vyplývá, že Nováková společnost vlastní stále. Sama ovšem jakýkoliv střet zájmů odmítla s tím, že funkcí ve statutárních orgánech svých firem se již vzdala. Údaje obsažené v majetkovém přehledu se podle ní vztahují k datu jmenování do funkce a nikoliv k datu podání oznámení.

„K 31. červenci byla poslední valná hromada, na které jsem se vzdala jednatelství a převedla jsem to, takže skutečně nejsem nikde statutárním zástupcem a nejsem nikde v konfliktu zájmů. Nehledě na to, že ani jedna z těch firem, ve kterých jsem měla nebo mám nějaký podíl, tak nebere dotace a nedodává státu nebo státním podnikům,“ konstatovala Nováková.

Babiš reaguje na Kluse a další umělce: Nechápu, co mi vyčítají. Jako ministr jsem navyšoval peníze na kulturu

Číst článek

Svou hlavní firmu U & Sluno pak podle svých slov v nejbližší době převede na své dva syny. „Budu ji prodávat synům. Ale je to trošku komplikovanější, protože se musíme dohodnout na celém procesu financování,“ poznamenala ministryně.

Ta kromě podnikatelských aktivit a několika miliónů na účtech přiznala také další pohledávky přesahující 40 miliónů korun.

Nejzadluženější je šéf obrany

Nejvyšší úspory na běžném účtu má z ministrů šéf resortu školství, mládeže a tělovýchovy za hnutí ANO Robert Plaga – konkrétně necelých 3,8 miliónů korun. Zhruba dva milióny korun na účtu má podle svého přiznání i ministr životního prostředí za hnutí ANO Richard Brabec.

Nejzadluženějším ministrem je podle oznámení šéf armádního resortu za ANO Lubomír Metnar, který splácí třímiliónovou hypotéku. O milión méně pak dluží místopředseda vlády Jan Hamáček z ČSSD, který vede ministerstva vnitra a zahraničních věcí.

Bojkot umělců vůči Agrofertu je laciná urážka všech voličů Andreje Babiše, říká mluvčí Ovčáček

Číst článek

Svá majetková přiznání vyžadovaná zákonem o střetu zájmů zatím nezveřejnili tři členové Babišova kabinetu. Ministryni práce a sociálních věcí za ČSSD Janě Maláčové vyprší vzhledem k jejímu pozdějšímu jmenování do funkce lhůta koncem srpna. Šéfové resortů dopravy a místního rozvoje z hnutí ANO Dan Ťok a Klára Dostálová pak mají čas až do poloviny září. Jejich úřady totiž pozdě zaregistrovaly nová funkční období svých ministrů. Příslušné instituce na to mají 15 dní a teprve od té chvíli začíná běžet veřejným činitelům třicetidenní lhůta pro odevzdání samotného přiznání.

Úřadům za nedodržení jejich lhůty žádný postih nehrozí, sami ministři ale mohou za nedodržení následného třicetidenního limitu dostat podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Vladimíra Řepky pokutu až padesát tisíc korun.

Dvě třetiny úředníků povinnost nesplnily

Kromě členů vlády musí do registru dodávat informace o svém majetku a příjmech také lidé z vedení úřadů, škol, radnic, soudů, policie či státních zastupitelství. Podle ministerstva spravedlnosti má tuto povinnost celkem 33 235 lidí. Jenže většina z nich ji zatím v letošním roce nesplnila. Přiznání za loňský rok totiž měli podle zákona o střetu zájmů dodat do konce pololetí.

VIDEO: ‚Je zase vožralej, zloděj zlodějský. Nebudeš mi tady vykládat o StBácích,‘ řekl Babiš Kalouskovi

Číst článek

„Ministerstvo spravedlnosti předběžnou kontrolou zjistilo, že z celkového počtu oznamovací povinnost nesplnilo více než 20 tisíc veřejných funkcionářů,“ uvedl mluvčí resortu. Ve druhé polovině srpna tedy ministerstvo podle něj začne hříšníky oznamovat kvůli porušení zákona příslušným správním orgánům. „Ty mohou dotyčným veřejným funkcionářům uložit pokutu až do výše 50 tisíc korun,“ uvedl Řepka.

Podle jednoho z autorů zákona o střetu zájmů, poslance Jana Farského (STAN), pro nedodání takového počtu přiznání neexistuje omluva a rozdání pokut by bylo správné. „Kdo nedodržuje zákony, musí nést sankci. Stát musí své pravidla vynucovat, jinak se naše společnost úplně rozpadne,“ upozorňuje.

S registrem měli problém hlavně lidé ze samospráv menších obcí. Povinnost zveřejnit příjmy a majetek se totiž vtahovala i na tzv. neuvolněné starosty či radní, tedy lidi, kteří za svoji práci pro obec žádné peníze neberou a měli tedy zveřejnit plat ve svém běžném zaměstnání. To se spolu s dalšími úpravami změnilo novelou platnou až od konce června, kdy u těchto lidí údaje přešly do režimu tajné. Odevzdat přiznání ale musí.

Jakub Troníček, Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme