Epidemie koronaviru zasáhla i do Babišova sporu o evidenci v StB. Premiér požádal o více času na reakci

Nejen evropský audit o střetu zájmů. Kvůli koronavirové krizi se protáhne také spor premiéra Andreje Babiše (ANO) o evidenci ve svazcích komunistické Státní bezpečnosti (StB). Krajský soud v Bratislavě, který aktuálně řeší, koho má vlastně žalovat, požádal předseda vlády o odklad. Důvodem jsou složitost kauzy i epidemiologická opatření. Své stanovisko k celé věci tak má zaslat do konce června, potom se soud rozhodne, jak s případem dál naloží.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiér Andrej Babiš (ANO) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Příslušný senát Krajského soudu v Bratislavě zaslal výzvu procesním stranám na vyjádření se k obsahu nálezu Ústavního soudu Slovenské republiky, především k nastolené otázce pasivní legitimace,“ přiblížil pro iROZHLAS.cz soudce Juraj Považan, který má Babišův případ na starosti.

Tlak byl během sporu s Babišem na hraně, o jeho spolupráci s StB není pochyb, říká Krajňák

Číst článek

Redakce se zajímala hlavně o to, v jaké fázi soudní pře kvůli záznamům ve svazcích StB je.

Ústavní soud, podle nějž bylo u českého předsedy vlády porušeno právo na spravedlivý proces, vrátil celou kauzu k novému projednání už loni v listopadu, tedy před více než půl rokem.

Bratislavský krajský soud teď musí rozhodnout, kdo má být kvůli archivním dokumentům někdejší tajné policie vlastně žalován. Nejprve však soudní senát podle Považana požádal o stanovisko zainteresované strany.

O koho přesně jde, neupřesnil. Z vyjádření je však zjevné, že mezi oslovenými je také premiér.

Posun termínu

Ze zákona měly strany na zaslání reakce 60 dní. Babišův advokát Vojtěch Agner ale podle soudu požádal o odklad. Termín se tak protáhl do konce června. „Uvedená lhůta na vyjádření stále plyne vzhledem k žádosti ze strany právního zástupce žalobce o její prodloužení do konce června 2020,“ pokračoval Považan.

13 svazků

  • Slovenský Ústav paměti národa má podle mluvčího Jerguše Sivoše za to, že „prostřednictvím 13 spisů a svazků dostatečně prokázal věcné a chronologické souvislosti dokumentující tajnou spolupráci s StB“.
  • Archivní dokumenty uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a že o dva roky později ho k údajné spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. 
  • Šuman ale během líčení o Babišově žalobě u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl. Slovenský ústavní soud v kauze ale dříve zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB, kteří u obecných soudů vypovídali ve prospěch Babiše a jejichž výpovědi byly klíčové.

Důvod? „Právní náročnost věci a epidemiologická opatření,“ přiblížil. Podobně se přitom posunula také další premiérova kauza, a to výsledné šetření bruselských kontrolorů ohledně možného střetu zájmů. Ministerstvo pro místní rozvoj si kvůli koronaviru řeklo o dva měsíce navíc pro odpověď na konečná zjištění unijních auditorů.

Další kroky v případě Babišova sporu o evidenci ve svazcích StB teď podle Považana nelze kvůli zmíněné lhůtě předjímat. „Teprve po jejím uplynutí – zejména doručení vyjádření procesních stran – senát věc posoudí a zvolí další procesní postup,“ doplnil předseda senátu krajského soudu.

Původně Babišova žaloba mířila na Ústav paměti národa, který svazky StB na Slovensku spravuje. Pro něj však spor definitivně skončil už v roce 2017. Tehdy Ústavní soud rozhodl, že neměl být žalovanou stranou.

„Žádnou výzvu jsme od soudu neobdrželi. Když si pozorně přečtete ústavní nález z roku 2019, tak nerozporuje, že Ústav paměti národa nepatří mezi pasivně legitimované,“ řekl serveru iROZHLAS.cz Jerguš Sivoš, mluvčí Ústavu paměti národa.

Ten má od začátku za to, že případná žaloba má mířit na slovenské či české ministerstvo vnitra coby nástupnickou organizaci komunistické tajné policie. V aktuálním sporu tak nejde o to, jestli byl premiér veden ve svazcích StB oprávněně, či neoprávněně.

Celoživotní pře

Andrej Babiš se na Ústavní soud obrátil v září 2018 poté, co jeho stížnost odmítl evropský lidskoprávní soud. Premiér si stěžoval mimo jiné na to, že mu bylo upřeno právo na spravedlivý proces, když předchozí soudy neurčily, koho má tedy ve svém sporu žalovat.

„Stát nesplnil pozitivní závazek, aby ulehčil stěžovateli určení pasivní věcné legitimace,“ citoval z jeho stížnosti Ústavní soud, který mu dal za pravdu. Předchozí rozsudky proto zrušil a věc vrátil ke Krajskému soudu v Bratislavě.

Spor se však táhne už od roku 2012. Babiš dlouhodobě tvrdí, že byl veden jako agent StB s krycím jménem Bureš neoprávněně. „Já jsem nespolupracoval, nebyl jsem estébák, nic jsem nepodepsal,“ řekl loni v listopadu. Premiér už dříve také prohlásil, že se v této věci bude soudit klidně celý život.

Na aktuální dotazy redakce Babiš nereagoval, stejně tak neodpověděl do uzávěrky textu ani jeho právní zástupce Agner.

Časová osa

  • Září 2012: Současný premiér Andrej Babiš (ANO) podává žalobu na slovenský Ústav paměti národa, který svazky po StB spravuje.
  • Červen 2014: Okresní soud v Bratislavě rozhodl, že je Babiš v záznamech komunistické tajné policie jako agent veden neoprávněně.
  • Červen 2015: Bratislavský krajský soud potvrdil rozhodnutí první instance.
  • Leden 2017: Ústav paměti národa podal dovolání ke slovenskému Nejvyššího soudu, který ho odmítl.
  • Říjen 2017: Ústav paměti národa podal stížnost k Ústavnímu soudu. Ten předchozí rozhodnutí zrušil a vrátil k novému projednání. Žalovanou stranou neměl být podle soudu Ústav paměti národa, zároveň zpochybnil věrohodnost výpovědí bývalých příslušníků StB.
  • Leden 2018: Krajský soud v Bratislav v obnoveném líčení Babišovu žalobu zamítl. Neurčil však, na jakou instituci by se měl nově obrátit.
  • Květen 2018: Babiš podal dovolání k Nejvyššímu soudu, ten podnět odmítl.
  • Prosinec 2018: Kvůli sporu o evidenci ve svazcích StB Babiš podal také stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva, ten ji ale odmítl.
  • Listopad 2019: Babiš se znovu obrátil na slovenský Ústavní soud. Tentokrát mu dal zčásti za pravdu. Podle soudu bylo porušeno právo na spravedlivý proces, když se neurčilo, koho přesně má tedy český premiér žalovat.
  • Prosinec 2019: Spor se vrátil ke Krajskému soudu v Bratislavě.
  • Červen 2020: Uplyne lhůta pro vyjádření jednotlivých stran. Poté se krajský soud rozhodne, jak bude dále postupovat.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme