Babiš pomáhá vládě a současně vláda pomáhá Babišovi. Je to přirozené, myslí si politolog Hloušek
„Způsob komunikace je něco, co vládu brzdí. Chápu, že v koalici jsou strany, které se dlouhodobě neprofilovaly jako marketingové, zdůrazňovaly ideje a politickou zkušenost. Ale pokud bychom marketing smrskli jen na umění komunikovat, tak vláda má významné deficity,“ říká pro Český rozhlas Plus politolog Vít Hloušek, vedoucí Mezinárodního politologického ústavu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Naučit se komunikovat by podle Hlouška bylo minimálně vhodné. „Už i proto, jak celkem ambiciózní agendu mají. Počínaje penzijní reformou, problematikou státního rozpočtu a jeho deficitu, inflaci apod. To jsou všechno věci, které jsou pro komunikaci složité, ale právě proto se musejí vysvětlovat profesionálně,“ uvažuje.
„Asi to nepovažuji za tak důležité, trochu to ignorují, možná tomu úplně nerozumí. Ale právě proto by se mohli spojit s někým, kdo tomu naopak rozumí,“ nabádá.
Když nad tím politolog přemýšlí dál, tvrdí, že by se koalici mohlo podceňování komunikace nevyplatit.
Marketér Prchal má nové angažmá. Přejmenovaná slovenská strana Saska s ním potvrdila spolupráci
Číst článek
„Alespoň kdyby před parlamentními volbami byla situace podobná dnešku – to znamená jakási nejistota v celé řadě problémů a kritických míst, které jsou potřeba řešit – a pokud by nadále i v předvolební fázi podceňovali komunikaci, tak se jim to může dost šeredně nevyplatit,“ říká Hloušek.
Pokud by se podařilo schválit důchodovou reformu, „jakkoliv je nešťastně komunikovaná, ale pokud by se dotáhla do konce a prosadili ji ještě v průběhu tohoto volebního období, byl to výrazný úspěch“.
Dodává s tím, že až dosud všechny pokusy o změny penzijního systému ale skončily nevalně. „Ale mají na to ještě chvíli čas,“ zdůrazňuje politolog.
Neobvyklé je i to, že vládní koalici zatím nijak výrazně nepadají volební preference. „Přes všechny vládní neúspěchy pro voliče asi stále představují racionálnější způsob politiky, než to, na co jsme byli zvyklí pod premiérem Andrejem Babišem,“ říká.
„A za druhé je tady stále část voličů, které oslovuje, řekněme, hodnotová stránka věci. To, k čemu se ta vláda hlásí jako k principům a hodnotám,“ myslí si Hloušek.
Babiš vládě vlastně nahrává
Vládě navíc podle Hlouška pomohl i neúspěch Babiše v prezidentských volbách. „On Babiš vládě pomáhá a zároveň vláda pomáhá Babišovi. Ono je to všechno propojeno, ale to není žádné české specifikum, protože tak je politika propojena vždy,“ vysvětluje Hloušek.
„Vláda zas Babišovi pomáhá tím, že se jí nedaří dotahovat některé věci, které slíbila. Že se jí nedaří vysvětlovat kroky, které dělá. Takže ono je to tak jako trošku vzájemné,“ doplňuje.
Volby by nyní podle Medianu vyhrála vládní koalice, ANO je druhé. ČSSD by se mohla vrátit do Sněmovny
Číst článek
Hloušek už před časem tvrdil, že Babišovo hnutí ANO teď nemá jinou možnost než začít lovit voliče mezi příznivci SPD, takže by se mohl stát radikálnějším.
„Radikálnější může být Babiš určitě rétoricky. Může se víc věnovat tématům, která do té doby obhospodařovala hlavně krajní pravice. Přestože vím, že do mnoha jejich témat už sáhnul, jako například strašení migranty. Také může přitvrdit slovník,“ míní Hloušek
„Ono nejde jen o to, o čem mluví, ale jakým způsobem to říká. I to si dovedu představit. Zároveň ANO ale nemá úplně jednoduchou pozici, protože se nemůže moc radikalizovat, vysvětluje politolog Hloušek.
„Je tam jakýsi rezervoár voličů na krajní pravici, do kterého si může sáhnout, ale nesmí ztratit své původní voliče. Pro ty zas představuje jakousi levicovou alternativu sociálně ekonomické politice,“ doplňuje.
Politolog zároveň tvrdí, že v úvahách o výsledcích parlamentních voleb v roce 2025 máme zapomenout na Babišovy výsledky voleb prezidentských.
„On teď ví, že nedokáže sám postavit jednobarevnou většinovou vládu. Nedovedu si představit situaci, kdy by jakákoli česká strana nebo i koalice stran dostala více než 33, možná 35 procent hlasů. Babiš tak ví, kde jsou jeho limity,“ myslí si Hloušek
„Zároveň si potřebuje udržet postavení nejsilnější politické strany tak, aby to byl případně on, kdo bude promlouvat na začátku nového volebního období do sestavování vlády. A aby třeba měl šanci dostat první pokus na její sestavení. A pro sběr ,parlamentních hlasů‘ může volit různou rétoriku, dokonce může pro různé skupiny vysílat jiné vzkazy,“ uzavírá.
