Babišův případ je fatální zkouškou důvěry v českou justici

Do sněmovních voleb zbývají dva měsíce a policie chce po poslancích, aby jí vydali k trestnímu stíhání předsedu nejpopulárnější strany, který sahá po premiérském křesle. V takové chvíli je opravdu těžké se na situaci podívat z odstupu.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Andrej Babiš hraje o celou svou politickou kariéru. A také o to, zda na Čapí hnízdo bude vzpomínat jako na šťastné místo své veselky, nebo jako na symbol hloupého podvodu, který mu vynesl roky vězení. 

Přesto se pokusme od popisu žonglování s anonymními akciemi v údajném dotačním podvodu a analyzování stranických preferencí trochu poodstoupit. Co vidíme? Nepochybně fatální zkoušku pro českou policii a justici. 

Pokud se případ Babiše nepodaří hodnověrně dotáhnout do konce, pak se velmi rychle vrátíme do minulé dekády, kdy pouhé pomyšlení na to, že by justice byla schopna vykonávat spravedlnost v nejvyšších patrech politiky, vyvolávalo salvy hořkého smíchu. 

Vzestup a pád protikorupčního boje 

Vrcholem důvěry v to, že policie a justice je schopna měřit stejným metrem prostým lidem i establismentu, byl nepochybně 13. červen 2013, kdy policie vtrhla na Úřad vlády a tehdejší premiér Petr Nečas se zmohl jen na lakonické: „Konejte svou povinnost.“ 

Vypadalo to tehdy, že po zadržení středočeského hejtmana Davida Ratha či obvinění ministryně obrany Vlasty Parkanové o rok dříve začíná opravdový úklid v nejvyšších patrech politiky. Tato důvěra ale trvala jen velmi krátce.  

Z velkých kauz byla justice schopna usvědčit jen Ratha či lobbistu Marka Dalíka. Naopak z hollywoodské produkce na Nečasově Úřadu vlády mnoho nezbylo a odstrašujícím se stal příběh Parkanové, která na začátek soudu musela čekat pět let. 

Společností se tak znovu začíná šířit skepse, zda policie a justice jsou schopny dotáhnout předvědčivě do konce politické kauzy. Podle jedněch kritiků jsou žalobci a elitní policisté opět pod politickým tlakem. Podle jiných jsou utržení ze řetězu a bez rozmyslu obviňují. 

Obvinění jako pocta 

Tato atmosféra výrazně napomohla politikům znovu v různých fázích potyček s justicí tvrdit, že je vše jen spiknutí, kriminalizace či politický boj. A následně tvrdošíjně setrvávat ve funkcích. A lidé na to slyší. 

STAN, Starostové a Nezávislí, Martin Půta | Foto: Filip Jandourek

Ilustrativní je případ libereckého hejtmana Martina Půty. Ten byl v roce 2014 obviněn z dotačního podvodu, byť důkazy se laickým okem zdají velmi chatrné podobně jako v kauze Parkanové. Půta následně sice rezignoval z postu předsedy hnutí Starostové a nezávislí, ale minulý rok přesvědčivě obhájil post hejtmana ve svém kraji. Lidé mu tam prostě věří. To by se nejspíše o několik let dříve stíhanému politikovi nemohlo podařit. 

Válka moci soudní a výkonné 

Babišův případ je samozřejmě ještě o to horší, že zde po volbách může dojít ke zničujícímu souboji moci soudní a moci výkonné ve hře o osud nejmocnějšího politika země. Asi nikdo si nemyslí, že by Babiš po vzoru Nečase jen lakonicky prohlásil: „Pánové, konejte svou povinnost.“ 

Proto by příznivci i odpůrci Babiše měli policii a justici držet palce, aby Babišův případ, o kterém koneckonců už za ta léta z médií víme prakticky vše, dotáhly do přesvědčivé koncovky. A to velmi rychle. 

Autor je hlavní analytik týdeníku Ekonom. 

David Klimeš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme