Babišův případ je fatální zkouškou důvěry v českou justici

Do sněmovních voleb zbývají dva měsíce a policie chce po poslancích, aby jí vydali k trestnímu stíhání předsedu nejpopulárnější strany, který sahá po premiérském křesle. V takové chvíli je opravdu těžké se na situaci podívat z odstupu.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Andrej Babiš hraje o celou svou politickou kariéru. A také o to, zda na Čapí hnízdo bude vzpomínat jako na šťastné místo své veselky, nebo jako na symbol hloupého podvodu, který mu vynesl roky vězení. 

Přesto se pokusme od popisu žonglování s anonymními akciemi v údajném dotačním podvodu a analyzování stranických preferencí trochu poodstoupit. Co vidíme? Nepochybně fatální zkoušku pro českou policii a justici. 

Pokud se případ Babiše nepodaří hodnověrně dotáhnout do konce, pak se velmi rychle vrátíme do minulé dekády, kdy pouhé pomyšlení na to, že by justice byla schopna vykonávat spravedlnost v nejvyšších patrech politiky, vyvolávalo salvy hořkého smíchu. 

Vzestup a pád protikorupčního boje 

Vrcholem důvěry v to, že policie a justice je schopna měřit stejným metrem prostým lidem i establismentu, byl nepochybně 13. červen 2013, kdy policie vtrhla na Úřad vlády a tehdejší premiér Petr Nečas se zmohl jen na lakonické: „Konejte svou povinnost.“ 

Vypadalo to tehdy, že po zadržení středočeského hejtmana Davida Ratha či obvinění ministryně obrany Vlasty Parkanové o rok dříve začíná opravdový úklid v nejvyšších patrech politiky. Tato důvěra ale trvala jen velmi krátce.  

Z velkých kauz byla justice schopna usvědčit jen Ratha či lobbistu Marka Dalíka. Naopak z hollywoodské produkce na Nečasově Úřadu vlády mnoho nezbylo a odstrašujícím se stal příběh Parkanové, která na začátek soudu musela čekat pět let. 

Společností se tak znovu začíná šířit skepse, zda policie a justice jsou schopny dotáhnout předvědčivě do konce politické kauzy. Podle jedněch kritiků jsou žalobci a elitní policisté opět pod politickým tlakem. Podle jiných jsou utržení ze řetězu a bez rozmyslu obviňují. 

Obvinění jako pocta 

Tato atmosféra výrazně napomohla politikům znovu v různých fázích potyček s justicí tvrdit, že je vše jen spiknutí, kriminalizace či politický boj. A následně tvrdošíjně setrvávat ve funkcích. A lidé na to slyší. 

STAN, Starostové a Nezávislí, Martin Půta | Foto: Filip Jandourek

Ilustrativní je případ libereckého hejtmana Martina Půty. Ten byl v roce 2014 obviněn z dotačního podvodu, byť důkazy se laickým okem zdají velmi chatrné podobně jako v kauze Parkanové. Půta následně sice rezignoval z postu předsedy hnutí Starostové a nezávislí, ale minulý rok přesvědčivě obhájil post hejtmana ve svém kraji. Lidé mu tam prostě věří. To by se nejspíše o několik let dříve stíhanému politikovi nemohlo podařit. 

Válka moci soudní a výkonné 

Babišův případ je samozřejmě ještě o to horší, že zde po volbách může dojít ke zničujícímu souboji moci soudní a moci výkonné ve hře o osud nejmocnějšího politika země. Asi nikdo si nemyslí, že by Babiš po vzoru Nečase jen lakonicky prohlásil: „Pánové, konejte svou povinnost.“ 

Proto by příznivci i odpůrci Babiše měli policii a justici držet palce, aby Babišův případ, o kterém koneckonců už za ta léta z médií víme prakticky vše, dotáhly do přesvědčivé koncovky. A to velmi rychle. 

Autor je hlavní analytik týdeníku Ekonom. 

David Klimeš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme