Napsal jsem 50 bakalářských prací, jednu za 5 tisíc, přiznává bývalý spolupracovník ‚rešeršní‘ agentury

Za napsání bakalářské práce 4 až 6 tisíc korun, za seminární práci kolem tisícovky. Dva bývalí spolupracovníci firem, které oficiálně klientům nabízejí jen pomoc při vypracování vysokoškolských prací, serveru iROZHLAS.cz popsali, jak tento byznys ve skutečnosti funguje. Studenti podle nich kupují hotové práce. Jeden z mužů, který se rozhodl promluvit, jich podle svých slov za svoji „kariéru“ sepsal 200, z toho 50 prací bylo bakalářských.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Weby oficiálně tvrdí, že klientům pouze shánějí podklady. Na koláži je použitý náhled webových stránek v článku zmíněné firmy seminarkybezprace.cz | Foto: koláž Český rozhlas, Jan Bartoněk | Zdroj: Český rozhlas

Josef Duda a Luboš Š. (redakce jeho totožnost zná) začali spolupracovat s takzvanými rešeršními agenturami během studií. Potřebovali si přivydělat. „Dělal jsem doktorát, vypršelo mi stipendium, tak jsem sháněl stálou práci. Tehdy bylo od těchto firem na pracovních portálech hodně nabídek. Několik z nich jsem oslovil a asi u tří jsem uzavřel dohodu,“ vzpomíná Duda.

Začal spolupracovat s portálem seminarkybezprace.cz, Luboš Š. navíc se servery diplomkyaseminarky.cz a zaverecneprace.cz (tato adresa v současnosti vede na webové stránky seminarkybezprace.cz, pozn.red.). Zmíněné weby oficiálně tvrdí, že klientům pouze shánějí podklady, s tím ostatně oba muži do spolupráce šli. Jak popisují, rychle ale pochopili, že skutečnost je jiná. (ROZHOVORY S OBĚMA MUŽI NAJDETE ZDE)

Používal jsem i překladač google, poznají ‚prd‘, říká muž, který psal za peníze bakalářské práce

Číst článek

‚Budou vypadat jako pravé práce‘

„Ze začátku jsem oficiální verzi věřil, ale pak z toho vystřízlivíte,“ připouští Luboš Š a Duda k tomu jako důkaz dodal ofocenou interní komunikaci, ve které mu jeho pracovní náplň představili následovně: „Váš úkol bude zpracovávat práce na zadaná témata dle požadavků zákazníků, práce budou sloužit jako podklady pro jejich práce (ve většině případů budou vypadat jako pravé seminární a podobné práce).“  

V porovnání s tím, kolik podle obou mužů klienti za práce platili, byla cena za sepsání jedné strany nízká. „Bakalářská práce byla na 40 stran po 150 korunách, takže jsem ji psal za 6 tisíc,“ vypočítává Duda. Provize pro firmu však údajně byla mnohem vyšší. „U bakalářky jste za 30 stran dostal 4500 a klient zaplatil 25 tisíc korun,“ popisuje Luboš Š.

‚Studium s námi zvládneš levou zadní.‘ Byznys se psaním diplomových prací lze odhalit těžko

Číst článek

Spolupráce s agenturami i klienty byla podle obou mužů striktně anonymní, ani jeden z nich se během ní nesetkal s nikým ze zákazníků ani ze společnosti. Komunikovali přes interní systém. „Je v něm nabídka objednaných témat. V některých případech byla pevně daná cena, třeba 150 korun za stranu. Někde se mohla nabídnout, takže tam probíhala taková licitace. Zájemci z řad zpracovatelů napsali, že jsou schopni to udělat za tolik a tolik. Takže v případě té bakalářky jsem nabídl cenu a oni se mi pak ozvali,“ líčí Duda.

Přesné zadání

Jak vyplývá z interní komunikace, kterou má server iROZHLAS.cz k dispozici, tvůrce práce dostal její přesné parametry – typ a velikost písma, řádkování, počet stran, ale i rod, v jakém má autor dílo psát.  

Duda se serverem bakalarkybezprace.cz spolupracoval jen půl roku, během něhož podle svých slov napsal jednu bakalářskou práci a několik seminárních prací. Luboš Š. byl o poznání aktivnější.

Komunikace, kterou obdržel jeden ze spolupracovníků firmy seminarkybezprace.cz | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Asi dva roky jsem se tím živil na plný úvazek. Napsal jsem zhruba 200 prací včetně seminárek. Bakalářek jsem vypracoval tak 50, diplomky jsem nedělal,“ uvádí a rovnou přiznává, že při takovém množství na kvalitu příliš nehleděl.

‚Stejně poznají prd‘

„Pravidlo zní: používat zdroj, který nenajdou, v ideálním případě přebírat. Mám rekord, že v jedné práci jsem přepsal nějakou studii slovenského ministerstva obrany. Nejhorší pak bylo najít nějakou citaci, aby to nevypadalo tak blbě. Prošlo to bez problémů. Nebo něco vezmete v angličtině, dáte to přeložit googlu, upravíte syntax, aby to sedělo. A oni stejně poznají prd.“

Na druhou stranu podle obou mužů zákazníci jejich práce i reklamovali, ne vždy ale uspěli. „Jo, to chodilo. Stylem: tohle nechápu, tohle nechápu. Nebo byl problém, když student s vedoucím vůbec nekomunikoval a pak nevěděl, co po něm chtěl. Jak jsem to měl vědět já?! Když si klient vymyslel něco navíc, doplácel nebo jsme ho taky poslali někam,“ vzpomíná Luboš Š. Podle Dudy zase „jeho“ zákaznice požadovala po odevzdání zapracovat připomínky vedoucího práce:

Komunikace, kterou obdržel jeden ze spolupracovníků firmy seminarkybezprace.cz. | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Měla tu drzost, že to chtěla doplnit, což jsem odmítl. Odvolal jsem se na to, že mám ve smlouvě zpracování podkladů a téměř celá práce je dostatečným podkladem. Oni mi zakázku sebrali a pak už jsem to neřešil. Nabídli to do systému k dopracování za dva tisíce. Mně nakonec přišlo místo 6 tisíc o něco méně.“

‚Sháníme jen podklady‘

Server seminarkybezprace.cz zaregistrovala společnost Kreveros, s. r. o. Podle obchodního rejstříku vznikla teprve letos v lednu a stoprocentní podíl v ní vlastní Kristýna Verešová. „V žádném případě nepřipouštíme, že by bylo na našem webu možné objednat kompletní diplomovou či jinou práci. Zpracováváme pouze podklady na zadané téma čili odborný a řádně citovaný text, viz naše obchodní podmínky,“ napsala v reakci na zjištění serveru iROZHLAS.cz.

A podobně odpověděl také Radek Štastný, na něhož je napsán web diplomkyaseminarky.cz. „Vytváříme pouze a jen podklady na požadované téma,“ uvedl ve stručné SMS zprávě.

Reakce ministerstva školství

  • MŠMT zdůrazňuje, že jsou to právě studenti a vysoké školy, zejména vedoucí a oponenti závěrečných prací a členové zkušebních komisí, kteří jsou za kvalitu závěrečných prací zodpovědní. Stále dokonalejší počítačové systémy na odhalování plagiátů jsou hlavním technickým nástrojem při kontrole závěrečných prací, nicméně sebelepší stroj nezabrání selhání lidského faktoru. Vysoké školy by se proto měly zaměřit hlavně na vnitřní systém zajišťování kvality vzdělávací činnosti.
  • Tuto oblast ošetřuje již stávající legislativa, zejména pak nařízení vlády o standardech pro akreditace ve vysokém školství. V něm je stanoveno, že vysoká škola při žádosti o akreditaci musí prokázat, že přijala dostatečně účinná opatření zajišťující úroveň kvality kvalifikačních prací a systematicky dbá na kvalitu obhájených kvalifikačních prací a obhájených rigorózních prací.
  • Zároveň musí škola prokázat, že v rámci svých pravidel stanovuje požadavky na způsob vedení těchto prací a kvalifikační požadavky na osoby, které vedou kvalifikační práce nebo rigorózní práce, a stanovuje také nejvyšší počet kvalifikačních prací nebo rigorózních prací, které může vést jedna osoba. S ohledem na autonomní fungování vysokých škol jsou nápravná opatření v rámci vnitřních předpisů, či s využitím platné právní úpravy, zcela v jejich samosprávné kompetenci.

Oba muži nicméně na svém svědectví trvají. Luboš Š. dokonce podle svých slov na podvodné praktiky upozorňoval politiky. „Já jsem posílal vzory smluv i ministrům a nikdo se mi neozval,“ tvrdí.

Ministerstvo: Hlídat to musí školy

Ministerstvo školství sice varuje, že nechat si napsat kvalifikační práci je nepřípustné, jedním dechem však dodává, že nemá možnost proti takovým praktikám bojovat. Musí si to ohlídat samy školy.

„Odhalování podvodného jednání studenta včetně přijímání odpovídajících opatření spadá do výlučné samosprávné působnosti vysoké školy, která má k tomu i nástroje. Systém kontroly autorství i plagiátorství existuje v rámci jednotlivých vysokých škol i fakult. Ministerstvo školství nemá pravomoc zabývat se činností jakýchkoli agentur,“ napsala serveru iROZHLAS.cz mluvčí úřadu Jarmila Balážová.

Podle vysokoškolské pedagožky a bývalé šéfky akreditační komise Vladimíry Dvořákové je nicméně velmi obtížné dokázat studentovi, že si závěrečnou práci koupil. „Dávají si bacha, už kolem roku 2008 to bylo profesionální. Práce tak nejsou úplně nekvalitní a těžko se dokazuje, co je špatně,“ upozornila Dvořáková minulý týden.

Sám Duda a Luboš Š. uznávají, že psaní cizích prací za peníze považují za morální problém. I přes to to ale dělali, nakonec u nich převážila touha po výdělku. „Já fakt nevím, co na to říct. Kdybych to nedělal já, dělal by to někdo jiný. Vím, že je to blbý argument,“ krčí Duda rameny. Luboš Š. je přímočařejší. „Když potřebujete na chleba, tak je vám morálka ukradená,“ uzavírá.  

Ondřej Golis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme