Ministerstvo povolilo užití dvou nových léků na covid-19. Jeden z nich už dostali první pacienti

Do Česka míří nové léky proti onemocnění covid-19. Ministerstvo zdravotnictví povolilo užití přípravků na bázi monoklonálních protilátek od dvou firem. Lék od společnosti Eli Lilly už minulý týden dostali první pacienti. Resort na rok povolil také podávání přípravku od firmy Regeneron. První dávky by měly dorazit tento měsíc. Podle infektooga Michala Holuba mají ale tyto látky několik nevýhod, například mohou být méně účinné proti mutacím.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lék bamlanivimab proti covidu na bázi protilátek od firmy Eli Lilly

Lék bamlanivimab | Foto: Imago Images | Zdroj: Reuters

Monoklonální protilátky jsou uměle vyrobené proteiny, které se navážou na virus a zabrání mu, aby se vázal na buňky. Tím omezí jeho další množení v těle. Musí se pečlivě indikovat a jsou určeny pro nemocné, u kterých je vysoké riziko těžkého průběhu onemocnění covid-19. To jsou například pacienti s vysokou nadváhou, lidé po transplantaci nebo s onkologickým onemocněním, cukrovkou prvního typu a další ohrožené skupiny.

Levnější, ale neschválený lék. Nemocnice u svaté Anny v Brně dostala 10 tisíc balení ivermektinu

Číst článek

Podle přednosty Kliniky infekčních nemocí 1. lékařské fakulty UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze profesora Michala Holuba se tyto protilátky ale musejí podávat v rané fázi nemoci a fungují podobně jako rekonvalescentní plazma od dárců.

„Monoklonální protilátky jsou asi o třetinu účinnější. Když se plazma s vysokou koncentrací protilátek podá včas během prvních třech dnů klinického průběhu onemocnění, tak to riziko kritického průběhu a potřeby umělé plicní ventilace, je sníženo o 50 procent. V případě, že se včas a správně podají monoklonální protilátky, se toto riziko sníží o 75 procent,“ popsal Holub.

A dodal, že ve srovnání s plazmou, u které plná dávka stojí 6600 korun, ale bude dávka monoklonálních protilátek zřejmě několikanásobně dražší.

‚Složitější než očkování’

Protilátky se také podávají ambulantně formou infuze, a pokud se budou podávat ve větším množství, můžou klást velké nároky na nemocnice.

„Je to složitější než očkování. Nejdříve musíme pečlivě vyselektovat vhodného pacienta. Potom je třeba zavést nitrožilní kanylu a opatrně podat monoklonální protilátku. To trvá asi hodinu. Pacient pak musí čekat další hodinu po podání, jestli u něj nedojde k nějaké závažné alergické reakci. A k tomu se pojí administrativa, která v Česku hodně padá na lékaře. To je velmi odlišné oproti USA a západoevropským zemím, kde je administrativní podpora na úplně jiné úrovni,“ vysvětlil Holub.

Ústřední vojenská nemocnice v Praze proto plánuje otevřít infuzní centrum pro podávání monoklonálních protilátek na začátku příštího týdne. Vyčlení na to jednoho lékaře a dvě sestry a to i přesto, že nemocnice jsou už teď přetížené.

„Nechci, aby to vyznělo skepticky. My samozřejmě uděláme to nejlepší, co můžeme pro naše pacienty. Ale je třeba si uvědomit, že ty síly jsou omezené a přetížení zdravotního systému je obrovské,“ řekl.

Na mutace nestačí

Možnou slabinou pro tyto přípravky můžou do budoucna představovat nové mutace koronaviru. „Monoklonální protilátka bamlanivimab (přípravek od Eli Lilly - pozn. red.) atakuje jenom jedno konkrétní místo na povrchu viru. Pokud se mutací změní, tak se projeví buď sníženou účinností, nebo dokonce účinností nulovou. Ale abych všechny uklidnil, zatím k tomu nedošlo,“ upozornil profesor.

Ministerstvo schválilo lék od firmy Regeneron. Slouží jako ochrana před vážným průběhem koronaviru

Číst článek

V současné době je ve vývoji dalších asi 75 monoklonálních protilátek. „Pokud by došlo k situaci, že se objeví nějaké rezistentní mutanty, tak pak by se podával takzvaný koktejl monoklonálních protilátek, který by se zvolil podle konkrétní situace. Ale to hodně předbíháme. Ta situace ještě nenastala,“ dodal.

Problém je, že lékaři zatím nemají účinné antivirotikum, které by šlo podávat pacientům ve formě tablet a tak spolehlivěji předcházet kritickým stavům. V těch pak pacientům lékaři často pomáhají protizánětlivými léky, jako je kortikosteroid dexametazon a oxygenací.

Schválený remdesivir

Jediný antivirotický lék schválený na covid-19 je remdesivir od společnosti Gilead Sciences. Tento relativně drahý lék původně vyvinutý pro léčbu hepatitidy C se také podává infuzí a osvědčil se jen do jisté míry.

Světová zdravotnická organizace ho nedoporučila proti covidu-19 používat s poukazem na chybějící důkazy, že by zvyšoval šance na přežití pacientů. Podle profesora Holuba se ale v některých případech osvědčil a nadále ho pacientům dávají.

„Pokud vybereme vhodného pacienta a podáme mu remdesivir včas, tak ten lék je někdy až zázračně účinný. Jenomže řada pacientů přichází relativně pozdě ve chvíli, kdy začnou být dušní, tedy nějaký sedmy až devátý den trvání onemocnění. Tam už ten remdesivir účinný nebývá,” vysvětlil Holub.

V Česku bude mít remdesivir Všeobecná fakultní nemocnice v Praze | Zdroj: Profimedia

Doplnil, že lékaři stále čekají na antivirotikum, které bude vyvinuté přímo proti koronaviru. Spolu s profesorem Janem Konvalinkou z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd sdílí překvapení, že se podařilo velice rychle vyvinout účinné vakcíny, ale virostatika zatím ne.

„Problém u koronaviru je, že virostatika z principu věci musíme nasadit co nejdřív. Když pacient leží v těžkém stavu na JIPce, tak už mu mnoho nepomohou, protože tam ho zabíjí zánětlivý proces nikoliv virus. Pokud máme ta virostatika podávat do žíly, tak jako remdesivir nebo monoklonální protilátky, tak to lze těžko dělat v počátečním stadiu. To co potřebujeme je orálně dostupné virostatikum,“ uvedl profesor Konvalinka na únorovém diskuzním panelu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Naději teď podle něj vzbuzuje například experimentální lék s názvem molnupiravir. „Je orálně dostupný, takže tady máme pilulku. Jeho výsledky na zvířatech vypadali velmi dobře a zdá se, že brání přenosu infekce. Takže by to mohl být velmi zajímavý protiepidemický lék. V tuto chvíli je firma Merck ve druhé a současně třetím stadiu klinického testování. Během března bychom mohli znát výsledky,“ řekl Konvalinka.

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme