Baptisté jako jediní odmítají církevní restituce. Nabízená částka je prý příliš vysoká

Zástupci 16 církví dnes podepíšou smlouvy o finančním vyrovnání se státem. Jedinou náboženskou společností, která peníze zatím odmítla, je Bratrská jednota baptistů. Stát jí nabízí necelých 228 milionů korun, což prý výrazně převyšuje škody, které baptistům vznikly po únoru 1948.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Blanenský kostel | Foto: Michal Záboj

Bratrská jednota baptistů čítá zhruba dva a půl tisíce členů. Vyměřená částka pro ně představuje hodně peněz, přesto je podle všeho nepřijmou.

„Částka, kterou jsme byli poškozeni přímo tím, že nám byl odebrán majetek, oproti tomu, co je teď nabízeno podle zákona, na co máme již zákonný nárok, je nepatrná,“ vysvětluje výkonný předseda Bratrské jednoty baptistů Milan Kern.

Přehrát

00:00 / 00:00

Redaktorka Eva Rajlichová zjišťovala, co si o vyrovnání myslí zástupci církví

„Kdyby nám třeba bylo zabaveno mnohem více, tak bychom o tom, předpokládám, uvažovali, protože bychom to považovali jako přímou náhradu škod. Ale takto to žel nemůžeme považovat, že to je náhrada našich škod,“ dodává.

Církve od státu dostanou v rámci vyrovnání nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let jim bude také vyplaceno celkem 59 miliard korun navýšených o inflaci. Stát naopak církvím postupně přestane hradit platy duchovních, což mu ročně ušetří asi půldruhé miliardy korun.

Největší část náhrad poputuje Církvi římskokatolické, dále Církvi československé husitské a Českobratrské církvi evangelické.

Premiér podepíše smlouvy o vyrovnání s církvemi. Zřejmě nepůjdou zrušit

Číst článek

„Pro naši církev je to 3,8 procenta peněžních náhrad, což je 75 milionů ročně, chcete-li v 30leté perspektivě je to asi dvě a čtvrt miliardy korun,“ říká první náměstek synodní kurátorky Petr Stolař.

Ekumenická rada církví vítá brzký termín podpisu smluv

Proti církevním restitucím jsou ale podány už tři ústavní stížnosti, a to od Věcí veřejných, sociálních demokratů a komunistů. Předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml přesto doufá, že se vracení majetku církví neprotáhne.

„Na jednu stranu Ústavní soud už před lety popoháněl stát, ať tuto věc řeší. Stát řešil, či neřešil – podle toho, jak která vláda se toho ujímala, a byly u moci vlády různé. A teď, když se konečně došlo k řešení, tak Ústavní soud bude rozhodovat. Předpokládám, že vezme v potaz i to, že chtěl, aby se v této věci trochu pohnulo,“ uvažuje.

Dlouho neřešené církevní restituce byly podle starostů neštěstím

Číst článek

Je nicméně rád, že k podpisu smluv dojde už na začátku roku. „Církve mají jenom jeden rok na shromáždění podkladů a podání žádostí o navrácení majetku. Podepsání smlouvy dává církvím také jistou jistotu, že práci se shromažďováním dokumentům nedělají nadarmo,“ upozorňuje Ruml.

Církve a náboženské společnosti mohou o vydání majetku žádat celý letošní rok. Nárok mají, pokud prokážou, že jim byl majetek zabrán v době mezi únorem 1948 a 1. lednem roku 1990.

Církevní restituce | Foto: ČTK

Eva Rajlichová, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme