Lekce z Bečvy? Vyšetřování havárií se musí změnit, chybí peníze i transparentnost, shodují se experti

Do řeky Bečvy unikly kyanidy loni 20. září. Jedy zasáhly život až na 40 kilometrech toku a rybáři museli do kafilerie odvézt přes 40 tun ryb. Vyšetřování havárie ale ani po měsících není u konce. Policie stále čeká, jak otravu posoudí znalec. Experti upozorňují, že více než polovina podobných událostí se nevyšetří a doporučují úřadům větší transparentnost.

Tento článek je více než rok starý.

Vsetín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kdo otrávil Bečvu?

Kdo otrávil Bečvu? | Foto: Zdeněk Němec | Zdroj: MAFRA / Profimedia

„Pro nás je to noční můra, s takovou havárií se setkáte jednou za život,“ vzpomíná na to, co se stalo na Bečvě Rostislav Trybuček, hydrobiolog a jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko.

„Zmobilizovali jsme všechny organizace kolem Bečvy, kterých se to bezprostředně dotýká,“ říká muž, který byl na místě jako jeden z prvních. 

Působení rybářů během havárie na Bečvě oceňuje Jana Moravcová z odborné organizace Beleco, která se zabývá ochranou přírody. Upozorňuje, že donedávna vůbec nebyli zařazeni mezi organizace, které se šetření havárií na tocích účastní.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jaké poučení nám ekologická havárie na řece Bečvě dala?

„Z veřejně dostupných informací to vypadá, že se poněkud pozapomnělo na hodně důležitou činnost – zjišťovat příčinu,“ lituje Trybuček.

Podle něj se všichni, kdo přijeli nehodu řešit - rybáři, hasiči, částečně i vodoprávní úřad nebo zástupci povodí -, soustředili spíš na to, co dělat dole, kam otrava postupovala.

Doufá, že se do řeky vrátí zvláště tři druhy proudomilných ryb. Kromě jelce jsou zvláště důležité parma a ostrorepka. „Obě pohlavně dospívají kolem osmého roku věku,“ říká o těchto dvou druzích rybář. Při havárii uhynuly hlavně mladé ryby, což ohrožuje rozmnožování.

To, že se nedaří najít původce havárie, se stalo politicky citlivou záležitostí. V okolí Bečvy je několik průmyslových provozů včetně chemičky Deza ze svěřenského fondu založeného premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Soudní znalec Jiří Klicpera, který má posoudit otravu řeky, v Reportérech ČT 1. února řekl, že Deza otravu Bečvy nezavinila. V expertní debatě se zmínil o tom, že viníka zná, ale nebyl konkrétní. O další další prodloužení lhůty pro vypracování posudku požádal 3. března.

Prudký déšť

Od velké havárie z 20. září došlo na Bečvě v říjnu a v prosinci k dalším, menším únikům chemikálií. V prosinci například inspektoři kontrolovali patnáct firem.

Provozy vždy musí mít povolení k vypouštění odpadních tok a kontroluje se, zda dodržují limity nebo provozní řády. To se ale netýká všech výpustí.

Bečva pod mostem v Juřince - vpravo mezi stromy pod jezem je výpusť z rožnovské Tesly | Foto: Jakub Troníček | Zdroj: Český rozhlas

„Výpustí je tam hodně a u poměrně významné části z nich vlastně nikdo neví, odkud tečou a co s nimi mohlo přitéct,“ popisuje situaci na Bečvě odbornice, která řadu let působila jako ředitelka oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí v Ústí nad Labem.

Podle ní by se při prvotní kontrole velmi rychle zjistilo, kdyby havárie šla oficiální výpustí vodního hospodářství některé z velkých fabrik. „U těchto typů havárií se velmi často stává, že vlivem provozní situace v areálu nebo prudkého deště dojde k vyplavení látek jinudy, než je běžné,“ vysvětluje.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) loni 1. října uvedl, že podle České inspekce životního prostředí se znečištění do Bečvy možná dostalo z kanálu vedoucího do řeky z areálu bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm a že Dezu vyloučila z možného podílu na havárii i policie.

Kritici postupu ministerstva a inspekce životního prostředí poukazují mimo jiné na to, že do roku 2013, před vstupem do vrcholné politiky, Brabec řídil společnost Lovochemie, součást holdingu Agrofert.

Meze zákona

„Závažných havárií v roce 2019 bylo devět, z toho sedm v šesti krajích,“ uvádí situaci do celorepublikového kontextu Ladislav Miko, bývalý ministr životního prostředí a biolog, který řadu let působí v evropských institucích - aktuálně jako vedoucí delegace Evropské komise na Slovensku.

I ze své vlastní zkušenosti s prací na inspekci životního prostředí upozorňuje na meze působnosti inspektorů. Představu, že můžou mít úplný přehled o všem, co se na řece může udát, označuje za velmi iluzorní.

„Hlídají jen tam, kde jim to zákon dovolí. Souvisí to s konkrétními místy, která mají od státu nějaké omezení, na to povolení a to se samozřejmě kontroluje,“ vysvětluje exministr, do jehož profesního portfolia působení v inspekci rovněž patří.

Chybějící inspektoři

Jana Moravcová uvádí, že v Česku se každoročně řeší stovky havárií. Varuje, že v posledních letech je podíl těch, které se podaří prošetřit, historicky nejmenší. Případné podfinancování kontrolních institucí je podle ní jen jedním aspektem problému. „Vypadá to dokonce jako trend, špatně nastavený systém,“ míní Moravcová.

„Počet inspektorů v roce 2019 na České inspekci životního prostředí byl snížen o třicet pracovníků, že prostě přišel příkaz, že se musí snížit kapacita,“ uvádí příklad Ladislav Miko a upozorňuje, že platy inspektorů jsou nejnižší ze všech organizací resortu životního prostředí.

Lidé nevěří, že se najde viník, dosavadní vyšetřování nemá razanci, tvrdí k otravě Bečvy Jurečka

Číst článek

„Jde o sladění postupu resortních složek životního prostředí s hasiči a rybáři a zapojení orgánů ochrany veřejného zdraví, které tedy samozřejmě mají teď jiné problémy a měly je i v září,“ pojmenovává expertka případné nedostatky v postupu proti pandemii.

Obnova řeky

V řece je po havárii potřeba zajistit výpusti, kudy by do ní mohly přitéct další toxické látky. A zachránit organismy říčního dna, takzvaný bentos, který slouží rybám jako potrava. A také obnovit rybí populace.

Rostislav Trybuček vidí naději v příslibu státní dotace ve výši 750 tisíc korun ročně na každoroční vysazování ryb. Ta je výsledkem dohody rybářů s resortem zemědělství. „Prostředky jsou rozděleny na deset let, což považuju za významné, protože jde o koncepční řešení,“ dodává.

„Vodní toky všeobecně a voda sama o sobě má takzvanou samočisticí schopnost a tím nám bude v celé naší aktivitě pomáhat. S tím se dá počítat,“ říká Ladislav Miko, který přednáší na univerzitách tematiku obnovy ekosystémů.

Poměry v řece se ale podle něj nespraví samy o sobě. Důležité je obnovit opět základní fyzikální a chemické předpoklady pro pokračování života v ní. „Toxické látky se částečně odplavily, ale částečně se nějakým způsobem metabolizují, ty metabolity tam můžou stále cirkulovat,“ varuje exministr.

Lekce z Bečvy

Na politické úrovni se debatuje o případně změně takzvaného vodního zákona. Jak v oblasti kompetencí těch, kdo se na řešení havárie podílejí, tak ve výši pokut. „Rozhodně si nemyslím, že pouhá úprava legislativy pomůže, říká bývalý ministr Miko opět s poukazem na to, že více než polovina významných havárií se nevyšetří.

„Měly by se začít ve vyšší míře než dosud jiné nástroje, třeba ukládání kompenzačních a nápravných opatření, která svým charakterem pro znečišťovatele můžou být dražší než samotná pokuta,“ navrhuje bývalá inspektorka Jana Moravcová.

Uhynulé ryby po úniku chemikálie do řeky Bečvy | Foto: Hasiči Olomouc | Zdroj: Twitter

Původci havárie teoreticky hrozí až půl roku vězení a zákaz činnosti a musel by zaplatit část nákladů na sanaci škod. V případě, že ale pachatel není znám, angažují se v odškodnění úřady. Aktuálně se stát a kraje přou o to, kdo zaplatí odškodnění rybářům. Podle Ladislava Mika není důvod, aby se v této oblasti šetřilo. Využít se dají i evropské fondy.

Kontrola u exprezidenta

Podle Jany Moravcové je při vyšetřování havárii důležitý apolitický charakter orgánů státní správy a klade důraz i na informovanost navenek. „Úřady se musí učit s veřejností férově komunikovat a své postupy vysvětlovat tak, jak jim to zákony ukládají a umožňují zároveň,“ dodává.

Také Ladislav Miko je přesvědčen o tom, že při vyšetřování podobných událostí je důležitá transparentnost: „To znamená, že všechno, co dělám, je opravdu k dispozici, aby si každý mohl ten postup zkontrolovat, ověřit.“ 

„Když jsme dělali v úplně prvních letech kontroly ochrany přírody, dávali jsme pokutu tehdejšímu prezidentovi Václavu Havlovi za nějaký nepořádek na jeho pozemku kdesi na Barrandově. A neměli jsme pocit, že bychom to dělat neměli,” dodává.

Poslechněte si celé Souvislosti Martiny Maškové.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme