Otrava Bečvy stále bez viníka. Ministerstvo vymýšlí, jak řešit příští havárie. ‚Nedostatečně,‘ zní z opozice
Celkem 10 tisíc litrů kyanidů, 50 tisíc litrů odpadní vody s vysokým obsahem niklu a stejné množství odpadní vody s dusitany. Všechny tyto chemikálie unikly na podzim podle evidence havárií na vodách do řeky Bečvy. Viníka úřady stále hledají. Ministerstvo životního prostředí zatím řeší, jak podobným únikům škodlivin příště předcházet.
O změnách mluvil už na začátku února ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO před poslanci sněmovního výboru pro životního prostředí. „Rádi bychom do konce února předložili určité konkrétní změny, jak do budoucna podobnou havárii řešit,“ prohlásil tehdy.
Od podzimu ministerstvo pracuje na novele vodního zákona. Podle mluvčí Petry Roubíčkové ji ale resort zveřejní nejspíš až na začátku dubna, protože chce do návrhu zapracovat ještě další podněty.
„Počítáme, že by se jednalo se o vládní novelu vodního zákona, která by měla obsahovat již dříve avizované změny – zejména definice havárie mimořádného rozsahu a související zpřesnění kompetencí a odpovědnosti úřadů a jednotlivých složek v případech těchto havárií. A dále zvýšení sankcí za přestupky týkající se havárií a zacházení s odpadními vodami a závadnými látkami v rozporu s vodním zákonem,“ vysvětlila Roubíčková pro Radiožurnál.
Od podzimní otravy řeky Bečvy je to už skoro půl roku. Viníka zatím stále neznáme. Ministr Brabec ale odmítá, že by kauza mohla vyznít do ztracena. Jeho rezort zatím vymýšlí, jak podobné havárii příště zabránit
Upravit šetření ekologických havárií dostal za úkol ministr Brabec na začátku prosince taky od Poslanecké sněmovny. S návrhem přišla poslankyně Dana Balcarová z Pirátské strany. Změny, o kterých se zatím diskutuje, jsou podle ní nedostatečné a chybí v nich například evidence postupu šetření.
„Kdo a co v tu chvíli při tom šetření, který orgán co udělal, aby bylo patrné, kde vznikly chyby. A vypořádání se s tou havárií je hodně závislé o tom, jak rychle se začne to šetření. Mně tam třeba úplně chybí, že tam není posílení havarijní služby na České inspekci životního prostředí, která prostě musí rychle zasáhnout,“ říká Balcarová.
Zvýšené kontrola Bečvy
Kromě změn legislativy chce ministerstvo zvýšit kontrolu řeky Bečvy. S Povodím Moravy se už dohodlo na aktualizaci databáze výpustí na Bečvě.
Do léta by měl Výzkumný ústav vodohospodářský u Valašského Meziříčí nainstalovat přístroj, který nepřetržitě pozoruje kvalitu vody v řece. V budoucnu by mohla na větších řekách v Česku vzniknout síť těchto stanic.
„V tom přístroji jsou dafnie – to jsou perloočka. Jejich pohyb je kontrolován počítačem, jakmile se nějakým způsobem pohybují jinak nebo dokonce zhynou, počítač okamžitě zareaguje a vyšle informaci. Předpokládáme, že by se udělala síť toximetrů na hlavních tocích,“ popisuje ředitel ústavu Tomáš Urban.
Lidé nevěří, že se najde viník, dosavadní vyšetřování nemá razanci, tvrdí k otravě Bečvy Jurečka
Číst článek
Vodoprávní úřady obcí, povodí, Česká inspekce životního prostředí a další orgány řeší v Česku průměrně asi 200 případů znečištění vod za rok. Najít viníka se dlouhodobě nedaří skoro u každého druhého případu.
„Poměrně běžným důvodem, proč se nepodaří zjistit původce, je to, že neznámý pachatel vylije neznámou látku do toku jednorázově. Pokud to netrvá dlouho a pokud není nikdo, kdo by to viděl, pak inspekce ani jiný orgán nemají žádnou reálnou možnost takového původce vypátrat,“ potvrzuje vedoucí oddělení ochrany vod inspekce životního prostředí Zdeňka Vaňková.
„Do havárií se započítávají i změny kvalit vod způsobené přírodními vlivy, jako je například úbytek kyslíku, rozvoj sinic, splachy po přívalových deštích, u nichž logicky ani nejde původce určit.“
Česká inspekce životního prostředí víc kontrol neplánuje. Kvůli otravě Bečvy by ale inspektoři měli kontrolovat hlavně provozy, které už v minulosti předpisy v oblasti ochrany vod porušily. Zaměřit by se měli taky na zařízení, ve kterých kontrola byla před více lety nebo v nich inspektoři zatím vůbec nebyli.
