Bělorusko je okupovanou zemí, nevydávání víz je od Česka populistický krok, říká zástupkyně diaspory

Běžné Bělorusy zasáhlo rozhodnutí české vlády nevydávat víza velmi tvrdě: nemohou do Česka dostat své děti a úřady s nimi odmítají jednat. Zvláštní skupinu pak tvoří Bělorusové, kteří před režimem prezidenta Lukašenka přesídlili na Ukrajinu a nyní prchají podruhé, tentokrát jako váleční uprchlíci. „Války se účastní Lukašenkův režim, nikoliv Bělorusové,“ říká pro iROZHLAS.cz Kryścina Šyjanok, zástupkyně běloruské menšiny při pražském magistrátu.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Seniorky s květinami v minských ulicích.

„Jde o restrikce proti občanské společnosti, která proti režimu bojovala,“ říká Šyjanok. | Foto: ANI | Zdroj: Reuters

Týden po ruském útoku na Ukrajinu česká vláda zastavila vydávání víz občanům Ruska a Bělorusům. „Bělorusko se plnohodnotně podílí na agresi vůči Ukrajině,“ odůvodnil krok ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Bělorusové, kteří nesouhlasili s režimem Alexandra Lukašenka, nacházeli v Česku druhý domov již od 90. let. Další tisíce opustily zemi po brutálním potlačení protestů proti zfalšovaným prezidentským volbám v srpnu 2020.

Na Kryścinu Šyjanok, která vystudovala bohemistiku v Minsku a živí se jako soudní tlumočnice, se denně obrací desítky z nich. „Mrzí mě, že taková plošná usnesení byla přijata rychle a bez zvážení následků pro Bělorusy,“ říká v rozhovoru. Lidem radí, jak dál, a shání právníky, kteří by jim dokázali pomoct. 

Jak se díváte na náhle tvrdý postoj české vlády vůči Bělorusům?
Já mám dvě státní občanství, běloruské a české. Jako státní občanka České republiky si myslím, že tento zákaz je populistickým krokem, protože nezohledňuje aktuální situaci v Bělorusku a vůbec nebere v potaz to, že Bělorusko je okupovanou zemí, a to hned nadvakrát: nelegitimním režimem a ruskou armádou. Jako státní občanka Běloruska vnímám tento krok jako svým způsobem urážku vůči lidem, kteří aktivně bojují od srpna 2020, a někteří dokonce i dříve.

Aktivisté brání dopravě zboží do Ruska. Na polsko-běloruské hranici se tvoří 40kilometrová kolona

Číst článek

Mrzí mě, že taková plošná usnesení byla přijata rychle a bez zvážení následků pro Bělorusy. Restrikce by měly zapůsobit na Lukašenkův režim. Místo toho dopadají na ty, kteří se Lukašenkovi postavili.

V usnesení vlády se uvádí, že se počítá s „humanitárními výjimkami“.
Zákaz nebyl dostatečně komunikován, chybí nějaký taxativní výčet případů nebo kontaktní linka, kam by se ti Bělorusové a Bělorusky mohli obracet. Český zastupitelský úřad v Minsku nereaguje, nevíme tedy, co spadá nebo nespadá pod tuto výjimku.

Spolupráce s českou ambasádou v Bělorusku tedy neprobíhá?
V době, kdy běžel program medevac pro perzekvované Bělorusy (zdravotně-humanitární program české vlády, díky kterému bylo do Česka na léčení převezeno 60 Bělorusů a jejich rodinných příslušníků zraněných během protestů v létě 2020, Šyjanok se na aktivaci programu pro Bělorusy podílela - pozn. red.), tak ta pomoc byla obrovská, spolupráce byla tehdy skvělá.

Momentálně, co vím od lidí, kteří se na mě jako na zástupkyni běloruské diaspory obrací, český zastupitelský úřad neodpovídá na telefonáty ani e-maily, jednotlivé případy nekomentuje. Chybí mi na jejich straně minimálně lidský přístup v této situaci, dále chybí přesné instrukce a celkově informování na jejich webových stránkách.

Na Kryścinu Šyjanok, zástupkyni běloruské diaspory při pražském magistrátu, se denně obrací desítky Bělorusů. Česká vláda jim přestala vydávat víza, úřady s nimi odmítají jednat. | Foto: Archiv Kryściny Šyjanok | Zdroj: Archiv Kryściny Šyjanok

Kdo za vámi nejčastěji přichází se žádostí o pomoc?
Rozdělila bych to do tří skupin. Zaprvé jsou to Bělorusové, kteří odešli ze země po protestech z roku 2020, jsou to lidé, kterých se přímo dotkly represe, nebo ti, kteří se prostě jen báli o své bezpečí. Tisíce z nich se usadily na Ukrajině. Nyní utíkají před válkou. Jsou tedy uprchlíky nadvakrát. Lex Ukrajina s těmi Bělorusy, kteří neměli trvalý pobyt na Ukrajině, nepočítá. Ten ani většinou ti, kteří odešli po roce 2020, nemají. Snažíme se jim pomoci my jako diaspora. Spolupracujeme s právníky a neziskovými organizacemi.

Druhou skupinou jsou lidé, kteří sem přijeli za účelem zaměstnání. Začali si tady vyřizovat biometrické průkazy, jenže mezitím začala válka a pracoviště ministerstva vnitra je odmítají s odkazem na ono usnesení vlády. Jenže ti lidé už jsou tady. To se snažíme filtrovat. Komu nic nehrozí, toho pošleme prozatím zpět do Běloruska. Ale máme třeba případy, kdy lidé až tady zjistili, že po jejich odjezdu proběhla v jejich bytě domovní prohlídka. Ti se bezpečně do Běloruska vrátit nemohou, ale zároveň nemají žádné důkazy, kterými by to mohli prokázat. Tyto lidi také propojujeme s právníky.

Rusko podle Kyjeva dál soustředí techniku u běloruských hranic s Ukrajinou

Číst článek

Třetí a podle mě nejohroženější skupina jsou nezletilé děti. Rodiče žijí v Česku a nemohou se z bezpečnostních důvodů vrátit do Běloruska, jenže jejich děti zůstaly v Bělorusku, třeba u prarodičů. Tyto rodiny se teď nemohou sloučit.

Kolik lidí se na vás obrací?
Od začátky války na Ukrajině jsou to denně desítky lidí.

Jaký je přístup českých úřadů k těmto lidem?
Velkou roli hraje lidský faktor a obeznámenost konkrétních úředníků se situací. Nedávno jsme řešili případ, kdy do Česka přijel z Ukrajiny smíšený pár, Bělorus a Ukrajinka. Když se šli nahlásit na cizineckou policii, což ze zákona musí, pokud tu chtějí pobývat legálně, toho muže policie zatkla před očima jeho partnerky. Strávil několik hodin ve vazbě a dostal výjezdní příkaz.

A co Bělorusové dlouhodobě žijící v Česku? Jaká je atmosféra v běloruské diaspoře?
Tady žijí Bělorusové, kteří se režimu postavili třeba už v 90. letech, jsou tady dlouhodobě, ale pořád doufají, že se do Běloruska jednou budou moci vrátit. Současný přístup České republiky ovlivnil i je: za poslední měsíc se setkávají s diskriminací. Například na Žižkově je kavárna, která vyvěsila zprávu, že Rusy a Bělorusy neobsluhují. K diskriminaci ale dochází i na jednotlivých pracovištích ať už je to odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, cizinecká policie nebo další úřady.

Hackeři zaútočili na běloruské železnice. Výrazně zpomalili přesun ruské vojenské techniky k Ukrajině

Číst článek

Rozhodnutí české vlády vychází z toho, že se Bělorusko podílí na agresi proti Ukrajině; ruská armáda totiž zaútočila na Ukrajinu také z běloruského území. Když se ohlédnete zpět: byla podpora mezinárodního společenství běloruským protestům z roku 2020 dostatečná?
Nebyla. My, běloruská diaspora po celém světě, v čele se Svjatlanou Cichanouskou, jsme volali už v roce 2020 po odpojení Běloruska od SWIFT nebo po vyloučení Běloruska z Interpolu, aby ho nemohlo zneužívat k pronásledování nepohodlných lidí. Nebyli jsme vyslyšeni. Evropa si zvykla na pohodlnou politiku, kdy je mnohem jednodušší vyjádřit „jisté znepokojení“ se situací než tu situaci prakticky řešit. Všichni byli „znepokojení“ tím, co se děje v Bělorusku…

Chybí tedy důsledné rozlišení mezi Lukašenkovým Běloruskem a běloruskou občanskou společností v čele se Svjatlanou Cichanouskou?
Přesně tak. Česká vláda je v kontaktu s kanceláří Svjatlany Cichanouské, nedávno proběhl telefonát mezi ní a ministrem zahraničí Janem Lipavským. Ministerstvo následně zveřejnilo zprávu o podpoře běloruské občanské společnosti, v praktické rovině ale ta podpora chybí.

Mám pocit, že výchozí stanovisko českého pohledu je: Bělorusko se rovná Lukašenko, Bělorusko se rovná agresor. To je chyba. Mělo by se vycházet z toho, jak můžeme podpořit běloruskou občanskou společnost, aby bojovala proti Lukašenkovu režimu. Takže místo toho, aby se řešil majetek lidí napojených na režim, aby se řešily ekonomické vazby jednotlivých běloruských společností v Česku nebo českých společností založených Bělorusy, kteří jsou napojení na režim. Česká republika si vybrala cestu restrikcí proti občanské společnosti, která proti režimu bojovala.

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme