Komu se kdo zavázal? ptala se Benešová po změně volebního zákona. Kárnému řízení čelit nebude
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) nebude čelit kárnému řízení za výroky, kterými kritizovala rozhodnutí Ústavního soudu k volebnímu zákonu. Podle České advokátní komory (ČAK) nedosáhlo porušení povinností advokáta takové intenzity, při které se podávají kárné žaloby. V pátek to sdělila mluvčí komory Iva Chaloupková.
Ústavní soud zrušil počátkem února část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Nechal v platnosti pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny, zrušil ale přidanou klauzuli, jež pro koalice stanovila hranici deseti, 15, respektive 20 procent, podle počtu subjektů.
Benešová v kárné žalobě navrhla exšéfovi žalobců Zemanovi půlroční snížení platu o 15 procent
Číst článek
Soud škrtal i v paragrafech upravujících určování počtu poslanců v jednotlivých volebních krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů. Benešová nález označila za divný, podle ní nepůsobil objektivně. V rozhovoru pro Deník N řekla, že nelze vyloučit to, že soudci za své rozhodnutí mohli dostat něco přislíbeno.
Benešová je advokátkou s pozastaveným výkonem advokacie, takže i ve funkci ministryně podléhá kontrolní a kárné pravomoci ČAK. Podnět k prověření, zda svými výroky neporušila povinnosti advokátky, podal tajemník komory. Kontrolní rada ČAK nyní prověřování ukončila tím, že podnět odložila jako nedůvodný.
„Soudci jsou jenom lidi, někteří chtějí opakovat mandát,“ řekla v únoru Benešová v narážce na to, že ústavní soudce jmenuje prezident se souhlasem Senátu. „Na ústavním nálezu mi hlavně vadí, že to tam měli přes tři roky a teď pár měsíců před volbami najednou rozhodují,“ podotkla.
‚Vrcholové číslo‘
„Co je za tím? Komu se kdo zavázal, kdo komu co slíbil?“ pokračovala. Rozhodnutí nazvala „vrcholovým číslem“, nad kterým zůstává rozum stát. V době rozhovoru ještě text nálezu neznala.
‚Mají asi něco slíbeného.‘ Soudcovská unie a Unie státních zástupců se distancovaly od výroku Benešové
Číst článek
Její vyjádření následně vyvolalo kritiku Soudcovské unie i Unie státních zástupců. Profesní organizace ho označily za nepodložené obvinění. Státní zástupci dodali, že jde o bezdůvodné znevážení soudu a jeho soudců.
Ministryně následně svá slova vysvětlila tak, že nesouhlasí s načasováním rozhodnutí, ale že je respektuje. Doplnila, že ústavní soudce nepodezírá z politických či jiných tlaků. Vyjádřením prý chtěla poukázat na to, že „kdyby u ústavních soudců nedocházelo k opakování mandátu, podobné pochybnosti by vůbec nevznikaly“.
Vedle Benešové kritizoval únorové rozhodnutí ÚS i premiér Andrej Babiš (ANO). Uvedl, že Ústavní soud se snaží ovlivnit politickou situaci v zemi a otřásá důvěrou lidí v ústavní systém.
Parlament později v reakci na rozhodnutí soudu přijal novelu volebního zákona.