Babiš: Benešovy dekrety jsou uzavřená záležitost. Tento problém už byl vyřešen

Poválečné Benešovy dekrety jsou podle premiéra v demisi a šéfa ANO Andreje Babiše uzavřená záležitost. Předseda vlády si také nedovede představit, že by se sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení konal v Česku. Uvedl to ve čtvrtek ve sněmovně během interpelací. Obdobně reagoval i ministr zahraničí Martin Stropnický z ANO.

Praha (Aktualizováno: 17:10 24. 5. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiér v demisi Andrej Babiš | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

„Pro nás je to jasně jednou pro vždy uzavřená záležitost,“ řekl premiér v demisi Andrej Babiš během čtvrtečních interpelací v Poslanecké sněmovně, kdy se poslanci mohou zeptat předsedy vlády a jednotlivých ministrů na cokoliv.

Pojem Benešovy dekrety se užívá pro soubor právních norem, které v letech 1940 až 1945 vydával prezident Edvard Beneš, a to jak v londýnském exilu, tak po návratu do Československa.

Před 70 lety vydal prezident Beneš dekret, který připravil Němce o majetek

Číst článek

Na jejich základě mimo jiné přišli někteří Němci o občanství, půdu a majetek. Dodnes se tak část Čechů obává prolomení těchto dekretů, kdy by sudetští Němci mohli chtít majetek zpět.

O Benešových dekretech se také po několika letech mluvilo o víkendu na sjezdu sudetských Němců v bavorském Augsburgu.

Státní tajemník německého ministerstva vnitra Stephan Mayer řekl, že Benešovy dekrety nepatří do dnešní Evropy. Označil to za svůj osobní názor. Šéf sudetských Němců Bernd Posselt pak vyjádřil přesvědčení, že rozhodnutí o případném zrušení takzvaných Benešových dekretů je výhradně na Česku.

Babiš ve čtvrtek upozornil, že sjezdu se letos nikdo ze členů jeho vlády nezúčastnil. „Pan Posselt na 69. sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Augsburgu dne 18. května 2018 vyjádřil politování nad tím, že se tentokrát sjezdu nezúčastnil nikdo ze současné vlády, tudíž naší vlády. Naše pozice je jasná,“ prohlásil premiér v demisi.

Babiš vyjádřil také pochybnosti o tom, že by se některý z příštích sjezdů sdružení podařilo uspořádat v Česku, jak by si přál šéf sdružení Bernd Posselt. „Bral bych to s nadhledem. Takovýhle sněm není možné u nás pořádat bez souhlasu nějakého českého města a já pochybuju, že by se našlo,“ řekl premiér. Posselt jako jedno z možných měst konání zmínil Brno.

Ministr zahraničí v demisi Martin Stropnický uvedl, že Posselt to zmínil už několikrát a že je to nereálné bez pozvání konkrétním městem. „Je to třeba brát jako řečníkovo vyjádření spíš než jako konkrétní plán,“ řekl. Výrok je třeba brát jako subjektivní vyjádření úrovně česko-německých vztahů, do které by nebylo vhodné vrážet nějaký klín, míní Stropnický.

Benešovy dekrety očima českých politiků

Benešovy dekrety považují za překonané také další čeští politici. Podle některých by se již otázky dekretů neměly z minulosti vytahovat. Někteří politici je považují za vyhaslé, další kritizují opětovné otevírání tématu. Reagovali tak na Mayerova slova.

Vztahy Čechů a sudetských Němců se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispěla k tomu i skutečnost, že Sudetoněmecké krajanské sdružení ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům po druhé světové válce zkonfiskován.

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek řekl, že otázka Benešových dekretů je pro KDU-ČSL uzavřena. „Kolegové z CSU i z řad sudetských Němců to dobře vědí a my se především díváme na to, jak dál zlepšovat česno-německé vztahy," poznamenal.

Podle šéfa občanských demokratů Petra Fialy už byly sporné otázky z minulosti překonány mimo jiné i díky česko-německé deklaraci. „Máme dobré a stále se rozvíjející vzájemné vztahy na všech úrovních, zdaleka nejen politické. Návraty k minulosti ničemu nepomohou, ale na současné vztahy žádný větší vliv mít naštěstí už nemohou," sdělil.

Mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček označil výroky za nabubřelé a povýšenecké, česko-německé vztahy podle něj mimořádně poškozují. „Pokud navíc zazní v době, kdy jsme si připomněli porážku německého nacismu, je to neomluvitelné. V každém případě, česká historie se podle přání Mayerů a spol. přepisovat nebude," uvedl.

Stará, mrtvá věc

Jako „zkonzumovanou normu“ a jako „starou, mrtvou věc“ označil Benešovy dekrety šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. „Je to norma, která byla zkonzumována, už se nikdy nemůže opakovat v Evropě. Jsem pevně přesvědčen, že žádné podobné výroky nemohou ohrozit vztahy našich zemí, pokud to někdo nebude zneužívat,“ řekl.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty na tři miliony Němců. Česko-německá deklarace z roku 1997 v této souvislosti hovoří o vyhánění a nuceném vysídlení. Podle česko-německé komise historiků při něm přišlo o život 15 tisíc až 30 tisíc Němců.

Téma Benešových dekretů za překonané nepovažuje předseda komunistů Vojtěch Filip. „Kdyby bylo téma překonané, tak by ho za hranicemi neustále nevznášeli. Jsou to právě oni, kdo škodí vzájemným dobrým vztahům. Alespoň víme, před kým se máme mít na pozoru," napsal Filip.

Podle předsedy Starostů a nezávislých Petra Gazdíka téma stále „bohužel rezonuje" a připomněl první přímou prezidentskou volbu, kdy se staly důležitou otázkou. „Podle mne jsou Benešovy dekrety právně vyhaslé a neměli bychom už na nich nic stavět, ani se k nim vracet. A v dnešní Evropě si nedovedu představit, že by někdo přišel znovu s něčím podobným," uvedl.

„SPD odmítá jakékoliv snahy o zpochybňování závěrů druhé světové války a důrazně odsuzujeme bratříčkování poslanců KDU-ČSL a TOP 09 se sudetoněmeckým landsmanšaftem, jehož členové byli prokazatelně kovaní nacisti a fašisti a opakovaně se snaží zpochybňovat Benešovy dekrety," uvedl předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme