‚Nechtěla bych lhát.‘ Máchová z kauzy Bereta u soudu odmítla obžalobu, výpověď Gáboríka bude pokračovat

Okresní soud Praha-východ už druhý den řeší kauzu Bereta. Asi tři hodiny vypovídala obžalovaná státní zástupkyně Dagmar Máchová (Bereta je přesmyčka „ta bere“, která míří právě na ni). Obžalobu odmítla s tím, že ji pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová postavila na „dedukcích a spekulacích“. Neveřejně pak vypovídal bývalý policista Vladislav Zmrhal a soukromý detektiv Igor Gáborík, který bude zítra ještě pokračovat.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Obhájce Vlastimil Rampula, Dagmar Máchová a Igor Gáborík (zleva) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Samozřejmě s obžalobou nesouhlasím. Je postavená na torzech odposlechů, různých úryvcích. Ty si policejní orgán nebo státní zástupkyně doplňovaly tak, aby se jim to hodilo,“ řekla obžalovaná státní zástupkyně Máchová už v pondělí serveru iROZHLAS.cz. Podobné argumenty pak zopakovala při své úterní výpovědi u soudu.

Máchová z kauzy Bereta: Prostorový odposlech byla pomsta od Šlachty, připadala jsem si jako terorista

Číst článek

Obžaloba ji viní z toho, že společně s dalšími obžalovanými poskytovala soukromému detektivovi Igoru Gáboríkovi neveřejné informace. V některých případech za to žalobkyně podle obžaloby od klientů inkasovala peníze.

Máchová ovšem u soudu uvedla, že na státním zastupitelství byla zástupkyní vedoucí odboru ekonomické kriminality a musela znát případy, kterými se odbor zabýval. Upozornila, že do spisů nepřistupovala neoprávněně, pro tyto postupy oprávnění měla.

Kdo je Radek Bedrna?

Právě na lustrace se Máchové ptal i předseda senátu Michal Matouš. „Proč jste lustrovala konkrétně pod hesly ‚Bedrna Radek‘ nebo ‚Knauf‘?“ položil dotaz, kterým odkazoval na jeden z případů.

Máchová podle obžaloby vynesla informace týkající se trestního oznámení, které na firmu Knauf podala společnost Bahal kvůli nekvalitním omítkám. Informace měly od Máchové doputovat až k zástupci společnosti Radku Bedrnovi.

„Pane předsedo, já nevím. Já už si to nepamatuji, ale bylo to asi z nějakého důvodu,“ odpovídala žalobkyně s tím, že jde o shodu náhod a do systému se takto dívala „výhradně ze služebních důvodů“.

V kauze Bereta vypovídal bývalý elitní policista Holub. Prostorové odposlechy soud uznal jako přípustné

Číst článek

„A jak jste věděla, že se Bedrna jmenuje křestním jménem Radek?“ pokračoval Matouš.

„To jsem nemohla vědět, to jsem nikde neříkala. To v odposlechu vyslovil pan Gáborík,“ snažila se vysvětlit Máchová.

Ale šéf senátu se nevzdával: „Jedno z hesel, které jste zadala při lustraci v systému, bylo Bedrna Radek, nikoli jenom Bedrna. Tak se ptám na to, jak jste věděla, že Bedrna je křestním jménem Radek?“

„Možná jsem měla před sebou něco ze spisu a podle toho jsem ho lustrovala. Jestli je to třeba zažurnalizované v tom systému. Já bych nechtěla lhát, ale nemůžu říct, protože si na tuto situaci vůbec nepamatuju,“ vysvětlovala státní zástupkyně. Pod různými jmény nebo hesly podle svých slov hledala i v jiných případech.

Nokia C201

Nejistá byla Máchová například i v otázkách na jeden z mobilních telefonů, který u ní policisté našli při domovní prohlídce.

„Pane předsedo, teď jste mě dostal do úzkých, protože mně byly odňaté tři telefony,“ odpovídala na otázku na telefon Nokia C201.

Matouš žalobkyni připomněl, že telefon se našel při domovní prohlídce 11. května 2016.

„Tam byl jeden můj telefon s číslem 608 a pak jsem vydala ten kryptovací. To bylo, když mě zadrželi ve Zlíně,“ popisovala Máchová.

„Byla tam SIM karta O2,“ upřesnil předseda senátu.

„O2?“ zopakovala překvapeně Máchová.

Příběh kauzy Bereta: žalobkyně Máchová za jeden z úniků inkasovala až 23 tisíc, tvrdí policie

Číst článek

A pokračovala: „Nevím. Ve Zlíně mi byl 11. května odňat jeden můj telefon a jeden kryptovací. To byly dva. Při jednom výslechu mi pak sebrali třetí telefon. Pak mi sebrali nějaké staré telefony při domovní prohlídce. Dřív jsem měla O2, ale to bylo někdy v roce 2011. Pak jsem přešla na Vodafone. Těch telefonu bylo víc, fakt si to nepamatuji.“

Ale Matouš se vyptával dál. „Můžete mi vysvětlit, proč v tom telefonu Nokia byly pouze 4 kontakty?“

Tím Máchovou opět překvapil. „Co jsem tam měla?“ vyhrkla.

„Pouze čtyři telefonní čísla. Jeden kontakt bylo Moje číslo (číslo telefonu Máchové, pozn. red.), další kontakt byl IG,“ poukázal soudce na iniciály Igora Gáboríka.

„Je to možné. Já jsem říkala, že jsem Gáboríka znala jako policistu. Pak jsem se s ním blíže začala stýkat až v roce 2013. Měla jsem řadu policistů v telefonním seznamu, je to možné,“ přiznala Máchová.

Soudce ovšem trval na odpovědi a zopakoval dotaz, proč v telefonu byla jen čtyři čísla.

„Tak to mohlo být nějaké to GOučko (služba telefonní společnosti, pozn. red.). Nevím. Ani jsem se nedívala. Ale jestli jsem ho tam měla, tak to muselo být nějaké GOučko, které jsem používala s ním. Nevím,“ tvrdila v soudní síni žalobkyně.

Gáborík bude pokračovat

Kromě žalobkyně Máchové soud v úterý vyslechl ještě bývalého policistu Zmrhala, jeho neveřejná výpověď ale trvala jen pár minut. Po něm šel na řadu soukromý detektiv a bývalý policista Gáborík. I ten si přál vypovídat za zavřenými dveřmi.

Soukromý detektiv Igor Gáborík | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Jeho vystoupení před soudem trvalo přes dvě hodiny a bude pokračovat zítra. Gáborík po výpovědi odcházel ze soudní síně viditelně nervózní a jako na běžícím pásu odmítal žádosti o rozhovory.

„Moje výpověď ještě neskončila,“ řekl a ve spěchu opustil budovu Okresního soudu Praha-východ.

Nevěděla, že má společnost

Právě Gáborík podle obžaloby požádal Máchovou, aby mu zjistila informace týkající se společnosti Knauf. Podle spisu je chtěl poskytnout statutárnímu zástupci společnosti Radku Bedrnovi. Žalobci tvrdí, že Máchová následně z dozorového spisu získala informace o provedených procesních úkonech v trestním řízení a dokumenty o zahájení úkonů trestního řízení a doplnění záznamu o zahájení úkonů.

Kauza Bereta: detektiv Gáborík si vyslechl další obvinění. V kanceláři si měl ofotit tajné materiály

Číst článek

Neveřejné dokumenty údajně Gáboríkovi předala, ten pak informace podle obžaloby poskytl Bedrnovi. Máchová podle obžaloby vývoj věci v systémech pražského městského státního zastupitelství dále sledovala. Za zjištěné informace Máchová podle obžaloby převzala peníze „v nezjištěné výši a na nezjištěném místě“.

„Trestného činu bych se dopustila, když bych informace předala neoprávněným osobám,“ uvedla Máchová. Řekla, že Gáboríkovi zmíněné informace neposkytla a ani to z žádných důkazů nevyplývá.

S Gáboríkem se podle svých slov bavila tak, jak se spolu běžně baví lidé ze stejných profesí. Uvedla také, že nevěděla, že má Gáborík společnost, která se zabývá detektivními službami.

Kauza Bereta

  • Gáboríka, Šímu a Holuba policie obvinila v květnu 2016, Máchovou začali policisté stíhat o pět měsíců později. Zmrhal byl obviněn na konci roku 2018. Původně se kauzou zabýval Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), který policejní reforma v srpnu 2016 sloučila s protikorupční policií v Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ).
  • Bývalý ředitel ÚOOZ Robert Šlachta v minulosti tvrdil, že impulzem pro narychlo provedenou policejní reorganizaci byla právě kauza Bereta. Kvůli reformě od policie odešel. Vznik NCOZ také vyvolal vážnou roztržku uvnitř tehdejší vládní koalice mezi ČSSD a hnutím ANO. Po sloučení útvarů případ přešel pod Národní protidrogovou centrálu. O mimořádnosti případu svědčí i to, že ho dozoruje pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Dnes ji u soudu zastupoval žalobce Zdeněk Matula.
  • Pětice čelí obžalobě ze zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, podplacení, neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací, porušení tajemství listin a podílnictví. Nejpřísnější trest hrozí za přijetí úplatku úřední osobou, a to tři až deset let vězení nebo propadnutí majetku. Za podplacení úřední osoby mohou soudy uložit až šestileté vězení, za neoprávněný přístup do systému až čtyři roky, za zbylé trestné činy až pět let odnětí svobody.

Martin Štorkán, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme