Soud pokračoval v projednávání kauzy Bereta, vyslechl celníky i exzaměstnance firmy Philip Morris

Okresní soud Praha-východ ve středu pokračoval v projednávání kauzy Bereta, která se týká údajného vynášení informací z trestních řízení. Při hlavním líčení, které je zatím naplánované do pátku, vyslechl pět z osmnácti svědků. Mezi nimi například Ludvíka Szabóa, který s obžalovaným Igorem Gáboríkem, spolupracoval, když pracoval pro společnost Phillip Morris.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Obhájce Vlastimil Rampula, Dagmar Máchová a Igor Gáborík (zleva) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

U firmy Philip Morris pracoval Ludvík Szabó jako manažer pro potírání nelegálního trhu s tabákem, ve středu svědčil v kauze Bereta. Soudu popsal, jak fungovala spolupráce s detektivní společností obžalovaného Gáboríka. Detektivní služby podle něj spočívaly například ve zjišťování informací o nelegálním trhu, nelegálních výrobnách, ale například také v testovacích nákupech.

Máchová z kauzy Bereta: Prostorový odposlech byla pomsta od Šlachty, připadala jsem si jako terorista

Číst článek

Gáboríkova firma vypracovávala měsíční zprávy, na jejichž základě dostávala paušální odměnu, která byla stanovena v rámcové smlouvě. Podle Szabóa byla detektivní kancelář v některých věcech pro tabákovou společnost Philip Morris přínosem. „V některých bodech přínosem nebyla. Řekl bych, že úspěšnost byla takových 65 procent,“ odhadl Szabó.

Soukromý detektiv Gáborík podle Szabóa získával informace vlastní činností, měl také síť svých informátorů. O tom, že by některé informace mohly být získány nelegálně, jak tvrdí obžaloba, Szabó podle svých slov nevěděl. Společnost Phillip Morris navíc podle něj měla ve všech podobných smlouvách doložku o tom, že získávání informací nelegálním způsobem není přípustné. Smlouvy měla společnost Phillip Morris podepsané i s jinými firmami.

Společnost Phillip Morris podle Szabóa následně poznatky předávala jak celní správě, tak v některých případech i policii. V trestních řízeních společnost poskytovala součinnost.

Soud také vyslechl několik pracovníků celní správy a policejního vyšetřovatele Ondřeje Starého. Ten uvedl, že celníci brali i spolupracovníky z řad soukromých firem. „Už si to přesně nepamatuji, ale pracovník společnosti Philip Morris vysloveně naznačil, že má jisté možnosti, které ale nejsou v souladu s naším právem,“ uvedl ke spolupráci.

Tu celní správě podle něj nabídla stejná osoba, kterou potkal u soudu. „Měl takové cizí jméno a byl plešatý,“ naznačil, že má na mysli právě zmíněného Szabóa. 

Postavená na dedukcích 

V případu jsou kromě Gáboríka obžalováni také někdejší policista Vladimír Zmrhal, pražská žalobkyně Dagmar Máchová, policista Radek Holub a celník Pavel Šíma.

Příběh kauzy Bereta: žalobkyně Máchová za jeden z úniků inkasovala až 23 tisíc, tvrdí policie

Číst článek

Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová tvrdí, že Máchová, Holub a Šíma poskytovali Gáboríkovi v letech 2013 až 2016 neveřejné informace a dokumenty z trestních řízení. Gáborík a v jednom případě i Zmrhal je podle obžaloby předávali dál, například klientům Gáboríkovy společnosti, která se zaměřovala na detektivní služby a poradenství. V některých případech za to podle spisu od klientů společnost inkasovala peníze.

Soud se případem začal zabývat v dubnu. Máchová tehdy uvedla, že obžaloba je postavená na dedukcích a spekulacích, obdobně se po své neveřejné výpovědi vyjádřil i Gáborík. Máchová připustila, že se o některých případech zmíněných v obžalobě s Gáboríkem bavila, odmítla však, že by šlo o informace ze spisů nebo že by na jeho pokyn spisy lustrovala. Podle ní také nešlo o informace, které by mohly zmařit trestní řízení.

Šíma obžalobu také odmítl, soudu v dubnu popsal spolupráci celní správy s Gáboríkem. Uvedl také, že Gáborík pro celní správu i pro Philip Morris nashromáždil velké množství informací, z nichž bylo zrealizováno mnoho kauz.

Kauza Bereta

  • Gáboríka, Šímu a Holuba policie obvinila v květnu 2016, Máchovou začali policisté stíhat o pět měsíců později. Zmrhal byl obviněn na konci roku 2018. Původně se kauzou zabýval Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), který policejní reforma v srpnu 2016 sloučila s protikorupční policií v Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ).
  • Bývalý ředitel ÚOOZ Robert Šlachta v minulosti tvrdil, že impulzem pro narychlo provedenou policejní reorganizaci byla právě kauza Bereta. Kvůli reformě od policie odešel. Vznik NCOZ také vyvolal vážnou roztržku uvnitř tehdejší vládní koalice mezi ČSSD a hnutím ANO. Po sloučení útvarů případ přešel pod Národní protidrogovou centrálu. O mimořádnosti případu svědčí i to, že ho dozoruje pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Dnes ji u soudu zastupoval žalobce Zdeněk Matula.
  • Pětice čelí obžalobě ze zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, podplacení, neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací, porušení tajemství listin a podílnictví. Nejpřísnější trest hrozí za přijetí úplatku úřední osobou, a to tři až deset let vězení nebo propadnutí majetku. Za podplacení úřední osoby mohou soudy uložit až šestileté vězení, za neoprávněný přístup do systému až čtyři roky, za zbylé trestné činy až pět let odnětí svobody.

Martin Štorkán, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme