Ústavní soud vyhověl návrhu senátorů. Zrušil část zákona, o které se opírají bezdoplatkové zóny

Ústavní soud zrušil spornou část zákona o pomoci v hmotné nouzi, která umožňovala zřizovat takzvané bezdoplatkové zóny. Vyhověl tak návrhu skupiny 17 senátorů, kterým se zabýval čtyři roky. Bezdoplatkové zóny podle Ústavního soudu zasahovaly do práva na zajištění základních životních podmínek v oblasti bydlení. Nález vstoupí v platnost dnem vyhlášení ve sbírce zákonů. Obce nyní budou muset hledat jiné způsoby boje proti sociálně nežádoucím jevům.

Aktualizováno Brno (Aktualizováno: 15:04 31. 8. 2021) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní soud zrušil spornou část zákona o pomoci v hmotné nouzi, která umožňovala zřizovat takzvané bezdoplatkové zóny (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Právní úprava bezdoplatkových zón byla ústavně nepřijatelná. „Nedovoluje individualizované rozlišení mezi skutečnými původci sociálně nežádoucích jevů (spojovanými s tzv. sociální turistikou), jejichž koncentraci mají napadená ustanovení předcházet, a ostatní, s obcí spojenou populací, nacházející se v postavení oběti těchto jevů,“ řekl při vyhlášení nálezu soudce zpravodaj Jiří Zemánek.

Interaktivní mapa bytové nouze: Prahu trápí bezdomovectví, Ostravu byty v žalostném stavu

Číst článek

Desítky měst v Česku viděly v bezdoplatkových zónách jednu z mála možností, jak se bránit přílivu lidí, kteří žijí ze sociálních dávek a často bydlí v nájemním bydlení, kde výše nájemného neodpovídá kvalitě bytu a peníze z doplatku končí u majitelů bytů či ubytoven.

Senátorka Renata Chmelová z klubu KDU-ČSL úterní nález přivítala. Bezdoplatkové zóny ve stovce měst a obcí podle ní nepřinášely efekt. "Radikální zlepšení nepřinesl, úbytek sociálně vyloučených lokalit se neprokázal," řekla Chmelová.

Nevládní organizace praxi bezdoplatkových zón dlouhodobě kritizovaly, poukazovaly na to, že se tak problém neřeší, jen se přesouvá.

Řečí zákona se bezdoplatkovým zónám říká „oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů“. Samosprávy mohly podle dosavadních znění zákona požádat pověřený obecní úřad o vydání opatření obecné povahy, kterým zónu zřídí.

Zákon dále stanovoval, že nárok na doplatek na bydlení nevznikne, nachází-li se byt nebo jiný obytný prostor v dané oblasti. Omezení se týkalo jen nových nájemníků, nikoliv těch, kteří měli smlouvy z dřívějška.

Zrušení bezdoplatkových zón

Podle Zemánka musí obce nyní opatření, jimiž zavedly bezdoplatkové zóny, zrušit, jinak se ocitnou v rozporu s nálezem Ústavního soudu. Zóny ztratily oporu v zákoně. Nárok na zpětné získání nepřiznaného doplatku na bydlení podle Zemánka nevzniká.

Ústavní soud zrušil ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi: úprava tzv. bezdoplatkových zón je neústavní bit.ly/2V2TaAv

14:54 – 31. 08. 2021

10 39

Délku rozhodování Ústavního soudu zdůvodnil Zemánek tím, že soudci chtěli důkladně „zmapovat terén“ a vyčkat, jak budou obce novou zákonnou možnost využívat. Nakonec padlo jednomyslné rozhodnutí.

Podle senátorů byl zákon útokem na lidskou důstojnost, porušoval princip rovnosti, byl v rozporu se svobodou pohybu a pobytu, zasahoval do svobody podnikání a neplnil deklarovaný účel. V podstatě odpíral doplatek na bydlení některým lidem, kteří jinak splňují podmínky pro jeho přiznání a pomoc potřebují.

Ústavní soud podle nálezu chápe pocity lidí, kteří „nemají zastání“ při řešení problémů sociálně vyloučených lokalit. K věci ale nelze přistupovat na úkor perspektivy sociální emancipace a sociálního smíru v obci, plyne z úterního rozhodnutí.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme