Zástupci měst litují zrušení bezdoplatkových zón. Maláčová chce soukromé ubytovny pro chudé
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje jako rychlé řešení po zrušení takzvaných bezdoplatkových zón vyvlastnění soukromých ubytoven pro chudé, kteří toto bydlení platí z dávek, státem. Řekla to v úterý novinářům. Starostové měst v Česku se totiž obávají, že úterní rozhodnutí Ústavního soudu přinese komplikace. Bezdoplatkové zóny považují za jednu z mála možností, jak se bránit přílivu problematických lidí. Experti naopak změnu vítají.
„Jsem přesvědčená, že rychlým, správným a také systémovým řešením toho rozhodnutí je možnost státu vyvlastnit objekt za náhradu. Objekt, v němž vícero lidí, kteří v něm pobývají, pobírá dávky na bydlení. To si myslím, že je skutečně systémové opatření,“ uvedla ministryně.
Ústavní soud vyhověl návrhu senátorů. Zrušil část zákona, o které se opírají bezdoplatkové zóny
Číst článek
Reagovala tak na úterní rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil část zákona o pomoci v hmotné nouzi. Podle sporných paragrafů mohly radnice zřizovat zóny, kde noví žadatelé nedostali doplatek na bydlení. Přesouvali se pak jinam.
Podle Maláčové v Česku existuje nyní sto bezdoplatkových zón. V nich je 81 ubytoven, z toho 34 v Moravskoslezském a 14 v Ústeckém kraji. Míní, že „společným nepřítelem jsou nepoctiví majitelé ubytoven“, kteří sestěhovávají lidi v tísni na jedno místo.
Ujistila města s bezdoplatkovými zónami, že pro ně její úřad bude hledat řešení. Jmenovala Kladno, Děčín, Kadaň, Sokolov, Český Krumlov či Karvinou.
Například kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) vnímá zrušení bezdoplatkových zón jako obrovský krok zpátky. „Bezdoplatkové zóny byly v podstatě jediné, co na takzvaný obchod s chudobou fungovalo,“ řekl s tím, že se bojí nárůstu krimininality.
Městům svým verdiktem podle Volfa Ústavní soud říká, že nemají do obchodu s chudobou zasahovat a mají pouze platit škody, používat městské policisty, státní policisty a vysvětlovat, jak ve městě stoupla kriminalita. „Na ně neplatí pokuty, na ně neplatí vůbec nic,“ míní primátor o problematických obyvatelích města. Podrobnější reakci zveřejní po nastudování rozhodnutí soudu.
,Stát řeší důsledky, ne příčinu‘
Podobně se vyjádřil i starosta Orlové na Karvinsku Miroslav Chlubna (Nezávislí). Problém podle něj nezmizí, pouze se zase odsune. „Nikdo se nezabývá tím, jakým způsobem sociální systém funguje, že čerpají doplatky lidé, kteří by je čerpat neměli, a že to zneužívají lidé, kteří z toho mají byznys. Stát místo toho, aby řešil příčinu, tak řeší důsledky. A důsledek je i bezdoplatková zóna,“ řekl Chlubna.
Interaktivní mapa bytové nouze: Prahu trápí bezdomovectví, Ostravu byty v žalostném stavu
Číst článek
Vyhlášením bezdoplatkových zón podle Chlubny město alespoň dávalo najevo, že se brání v mezích zákonných možností, nic jiného v ruce nemělo. „Teď je to naprosto špatně. Opět se dostáváme do situace, že problém nezmizel, jenom ho zase tlačíme jako balvan před sebou,“ řekl starosta.
V Přerově je na seznamu takzvaných oblastí se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů zhruba deset ulic a Masarykovo náměstí. V plánu mělo město bezdoplatkovou zónu v nejbližší době rozšířit i o dům na Žerotínově náměstí 22 v sousedství Úřadu práce.
„V Přerově jsme toto opatření využívali v lokalitách, kde byl objektivně problém se skupinami nepřizpůsobivých občanů - někdy se jednalo jen o konkrétní domy. Tímto (rozhodnutím Ústavního soudu) jsme ovšem přišli jsme o jeden z mála nástrojů, jak se bránit proti přílivu problémových lidí,“ řekl primátor Přerova Petr Měřínský (ANO).
Podle starostky Sokolova Renaty Oulehlové (ANO) zrušení bezdoplatkových zón poškodí nejen obyvatele, kteří žijí poblíž lokalit s byty tzv. obchodníků s chudobou, ale i sociálně slabé, kteří se snaží svou situaci řešit. Sokolov zavedl zóny jako první a zkušenosti s nimi měl podle Oulehlové dobré. Nyní se obává dalšího zhoršení sociální situace ve městě.
Experti změnu chválí
Experti na sociální problematiku naopak rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení takzvaných bezdoplatkových zón vítají. Podle nich mohlo padnout ale dřív než za čtyři roky, za které se místa bez vyplácení dávek na bydlení stihla rozšířit po Česku a lidé v tísni se přesouvali mezi městy.
Kladno už není bezdoplatkovou zónou. Krajský úřad opatření zrušil, odporovalo zákonu
Číst článek
Řešením je zajištění dostupnějšího bydlení. Řekli to ředitel Platformy pro sociální bydlení Vít Lesák a šéfka Institutu pro sociální inkluzi (IPSI) Alena Zieglerová. Zástupci organizací na pomoc lidem v nouzi zóny dlouhodobě kritizovali.
Ústavní soud vyhověl návrhu skupiny 17 senátorů, kterým se zabýval čtyři roky. Bezdoplatkové zóny podle ÚS zasahovaly do práva na zajištění základních životních podmínek v oblasti bydlení a nerozlišovaly mezi původci a „oběťmi“ problémů. V bezdoplatkové noví nájemníci neměli nárok na doplatek na bydlení.
Města se vyhlašováním těchto zón bránily přílivu lidí, kteří žijí ze sociálních dávek a často bydlí v nájemním bydlení, kde výše nájemného neodpovídá kvalitě bytu a peníze z doplatku končí u majitelů bytů či ubytoven. Nález Ústavního soudu vstoupí v platnost dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Obce nyní budou muset hledat jiné způsoby boje proti sociálně nežádoucím jevům a dosavadní bezdoplatkové zóny zrušit.
