Virolog Grubhoffer: Neopouštějme testování. Prohlásit bezinfekčnost tři týdny po očkování je unáhlené
24. květen je dalším mezníkem v rozvolňování protiepidemických opatření. K prezenční výuce se vrací všichni žáci, otevírají se kina. Mění se ale také podmínky bezinfekčnosti. Nově je nemusí dokládat ten, kdo prodělal covid-19 před méně než 180 dny, a nebo kdo má alespoň tři týdne po první dávce vakcíny. „Je to spíše unáhlené rozhodnutí,“ uvedl pro Český rozhlas Plus ředitel Biologického centra Akademie věd, virolog a biochemik Libor Grubhoffer.
Existují průkazná data, která potvrzují bezinfekčnost půl roku po prodělání nemoci?
Data, která máme k dispozici, se jistotě skutečně blíží. Původní tříměsíční lhůta, kterou jsme si naordinovali jako oficiální imunitu, byla velmi krátká. Potřebovali jsme delší čas na vyhodnocení, jaké důsledky bude onemocnění mít z hlediska délky spolehlivé ochrany. Tři měsíce byla velmi opatrná lhůta, šest měsíců lze považovat za bezpečné období.
K potvrzení bezinfekčnosti bude stačit uplynutí tří týdnů od první dávky očkování
Číst článek
Jak je to s naší imunitou po první dávce vakcíny proti covidu? Jsou tři týdny dostatečná doba na vytvoření protilátek?
U této doby jsem z hlediska celkové spolehlivosti velmi obezřetný. Myslím si, že je to spíše unáhlené rozhodnutí a neměli bychom v tomto případě ještě opouštět povinnost testování a prokazování negativního testu.
Není pochyb o tom, že založení té adaptivní specifické imunity u naprosté většiny jedinců proběhne, ale je tam ještě část, řekněme 20 procent jedinců, kteří imunitu s takovou jistotou založenou nemají.
Po genetických, RNA vakcínách, které jsou momentálně aplikované, je nástup tvorby protilátek velmi rychlý. U naprosté většiny lidí tak lze očekávat, že kvalita imunity dostatečná je. Ale z hlediska chování společnosti a celkového uvolnění nálady se domnívám, že to bylo opatření neuvážené, respektive unáhlené.
Podobný názor má i Česká vakcinologická společnost nebo ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Marián Hajdúch. Může být tedy člověk po třech týdnech od první dávky vakcíny stále přenašečem? I když třeba sám pro sebe má nějakou imunitu vytvořenou a nemoc by u něj neproběhla tak silně.
Přesně tak, může být přenašečem a rizikem pro svoje okolí. To jednoznačně platí.
‚Lhůtu neprodlužovat‘
V pondělí se otevírá registrace k očkování už pro občany od 35 let. Zároveň se začíná komplikovat přeočkování kvůli dovoleným. Jak velký by byl problém, kdyby si lidé začali termín druhé dávky posunovat?
Je to celkově opět nešťastné. Odráží to vnímání společnosti v této existenčně důležité záležitosti. Důvody, jako jsou dovolené, lze opravdu těžko chápat. Poslední dny, kdy denní nárůst pozitivně testovaných významně klesl, nám může rozhodně dodávat opatrný optimismus.
Svrčinová: Dovolená není důvodem k odložení druhého termínu očkování. Tím je jen nemoc
Číst článek
Celkově je ale situace velmi křehká. Máme relativně nízkou proočkovanost, takže i přesto, že už značná část populace covid-19 prodělala, jsme od kýžené kolektivní imunity daleko. Měli bychom se teď soustředit hlavně na očkování, na to, aby byl každý z nás chráněný, a tím pádem aby byla co nejdřív chráněná celá společnost.
Jak velký odstup mezi první a druhou dávku je tedy bezpečný, ale očkování nepozbylo smysl? Pokud opravdu dojde k tomu, že si člověk kvůli dovolené dovolí dávku posunout.
Preklinická data, která byla získaná na laboratorních vakcinačních experimentech, prokazují poměrně široké plato maxima účinnosti, které ale nešlo za oněch 42 dní. To, myslím, odpovídá realitě.
U jiných vakcín, které se aplikují ve více dávkách, je období také zpravidla okolo jednoho měsíce. V tomto případě jsme šli za hranici té obvyklé lhůty a už bych se ji rozhodně obával prodlužovat.
