Bezletová zóna nad Ukrajinou? ‚Chceme-li válku, jděme do toho jinak, natvrdo,‘ říká politický geograf
Vojenští experti vyzývají NATO k ustavení alespoň částečné bezletové zóny nad Ukrajinou, volá po tom i tamní prezident Volodymyr Zelenskyj. Co by to znamenalo pro další vývoj války? „Omezená bezletová zóna je přesně to, k čemu teď má dojít,“ věří bezpečnostní expert Martin Svárovský. Naopak politický geograf Jan Kofroň bezletovou zónu odmítá s tím, že by to vtáhlo Západ do války s Ruskem.
Podle Kofroně by zóna chránila uprchlíky a humanitární pracovníky. „Je možné zřídit omezenou bezletovou zónu nad západem Ukrajiny, možná až s koridorem do Kyjeva,“ předpokládá Martin Svárovský, vedoucí programu bezpečnostních strategií Bezpečnostního centra Evropské hodnoty.
Co by ustavení omezené bezletové zóny nad Ukrajinou znamenalo pro další vývoj války na Ukrajině? Diskutují Jan Kofroň a Martin Svárovský.
„Zde ruské letectvo zatím neoperuje, takže zóna by chránila uprchlíky, humanitární koridory, distribuční cesty pro humanitární a vojenskou pomoc i vojenské velení země,“ navrhuje.
Politický geograf Kofroň z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy ale varuje, že i omezenou bezletovou zónou vstoupíme do konfliktu s Ruskem. „Ani si nejsem jistý, k čemu by zóna sloužila, protože většinu civilních obětí nepůsobí letecké údery, ale dělostřelectvo,“ říká.
„Také bude vždy vznikat otázka, jestli ruské letadlo, které vypouští raketu nebo bombu těsně za námi určenou zónou, už je ten legitimní cíl, nebo ne. Navíc naděje na eskalaci konfliktu není nulová a je naopak poměrně velká,“ vysvětluje politický geograf.
Otázka, zda by se ruský prezident Vladimir Putin pustil do konfliktu s mnohem vyspělejším západním letectvem, je velmi sporná, namítá Svárovský: „I kdyby k tomu došlo, tak já to zahájení letecké konfrontace z ruské strany a priori nepovažuji za negativní. Protože věřím, že Ukrajina vede válku i za nás a je to věc hodnotová.“
To, že by Západ zřídil bezletovou zónu, by ještě neznamenalo vyhlášení války, míní Svárovský, pokud by se tedy k válce nerozhodlo přímo Rusko. Podle něj je ochrana humanitárních dodávek a koridorů dostatečný důvod, proč zónu vyhlásit.
Ukrajina potřebuje mnohem více protivzdušnou ochranu, ne bezletovou zónu, říká diplomat Schneider
Číst článek
„Chceme-li vstoupit do války na straně Ukrajiny – a já neříkám, že to je špatné rozhodnutí – tak to nedělejme nějakou bezletovou zónou, ale jděme do toho natvrdo. Ale řekněme si, že to může skončit jadernou válkou a stamiliony mrtvých,“ upozorňuje Kofroň.
I problémy kolem dodání starých letounů MiG-29 Polskem vyvolávají v politickém geografovi skepsi k bezletové zóně.
„Ono to skutečně může skončit horkou válkou. A pokud mají Poláci i Američané problém dodat tyto stroje, tak mi nepřijde, že by měl někdo chuť tvořit bezletovou zónu,“ shrnuje Jan Kofroň. „Ve všech bodech se s kolegou shoduji,“ reaguje analytik z Evropských hodnot.
„Zóna není jediné ani samospasitelné řešení. Ale zásadně nesouhlasím s tím, že by šlo o nějaký spouštěč ruské jaderné odpovědi podle ruské jaderné doktríny. Je to hra na strach,“ dodává Martin Svárovský.
