Ruská agrese zásadně proměnila bezpečnost v Česku, uvedla centrála proti organizovanému zločinu

Ruská agrese na Ukrajinu v loňském roce zásadně proměnila bezpečnostní prostředí v Česku. Z východoevropské země se přesunuly masy válečných uprchlíků, zároveň se aktivizovaly například hackerské skupiny. Ve výroční zprávě za rok 2022 to uvedla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Po odeznění dopadů koronavirové pandemie se pak podle ní loni začala vracet kriminalita na obvyklou úroveň.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

NCOZ

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Pozorovaný je přesun členů postsovětských kriminálních struktur a rodinných příslušníků kriminálních autorit, který může vyústit v posílení trvalé přítomnosti ruskojazyčných kriminálních struktur v ČR, a to i u období po případném ukončení válečného konfliktu a návratu většiny válečných uprchlíků na území domovského státu,“ uvedli kriminalisté.

Ruská ambasáda v Česku je komunikační kanál, který chceme mít otevřený, vysvětluje diplomat Konecký

Číst článek

Postsovětské zločinecké organizace se totiž podle nich vyznačují vysokou vzájemnou koordinací a komunikací.

Centrála loni otevřela 84 nových kauz. Zahájila 67 stíhání, ve kterých obvinila 246 lidí a 34 firem. V 71 případech podala státním zástupcům návrh na obžalobu, a to na 311 lidí a 32 firem. O rok dříve přibylo 76 nových stíhání a 66 návrhů na obžalobu.

NCOZ také v loňském roce zajistila majetek v hodnotě kolem 2,82 miliardy korun, předloni to byly zhruba dvě miliardy.

Největší loňské případy NCOZ se podle výroční zprávy týkaly korupce, manipulace s veřejnými zakázkami či zneužívání politického postavení k obohacení a machinacím.

Ředitel centrály Jiří Mazánek zmínil například kauzu veřejných zakázek pražského dopravního podniku známou pod názvem Dozimetr či případ údajného korupčního jednání při přidělování městských bytů a privatizaci bytových domů v Brně.

Dvě desítky lidí a jedenáct firem. Policisté rozdali obvinění v kauze veřejných zakázek na ŘSD

Číst článek

Nové fenomény

Mezi nové fenomény zařadil Mazánek kriminalitu spojenou s životním prostředím.

„Příkladem je případ veřejné zakázky na likvidaci styrenových smol, kdy ke zlikvidování nebezpečných materiálů nedošlo a sudy s obsahem styrenu byly neoprávněně uloženy na skládce,“ uvedl. Připomněl tak rozsáhlou kauzu kolem skládky firmy Celio v Litvínově.

V oblasti finanční kriminality pokračuje podle NCOZ nárůst investičních podvodů. Stejně jako v předchozích letech jsou tyto podvody velmi rozsáhlé, mají stovky až tisíce poškozených a policisté při nich zajistí desítky až stovky milionů korun.

Množství případů narostlo zejména v období let 2020 až 2022 v důsledku vysoké inflace a také zvýšené motivace lidí zhodnotit své peníze.

Hackerské útoky

Při ruské agrese vůči Ukrajině se také vyprofilovaly proruské hackerské skupiny, které organizují útoky na cíle v demokratických zemích. Mají především podobu DDoS útoků, kdy hackeři velkým množstvím odesílaných požadavků vyřadí z provozu webové servery.

Ve výroční zprávě za loňský rok to uvedla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Šéf Ředitelství silnic a dálnic: Detektivové zasahují napříč republikou, jde o historické zakázky

Číst článek

Problematikou kyberkriminality se od letošního roku zabývá nový policejní útvar, Národní centrála pro boj s terorismem, extremismem a kybernetickou kriminalitou (NCTEKK).

Hackerské útoky podle NCOZ v loňském roce cílily jak na mediální instituce daných zemí, tak i na státní instituce a bankovní sektor.

„Tyto útoky neměly v některých případech požadované dopady,“ uvedla NCOZ.

Útoky proti kritické infrastruktuře jsou podle centrály na stagnující úrovni, a to díky dlouhodobému působení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), převažují tak kybernetické útoky na kategorii „významné informační systémy“.

Podle dřívějších informací Policejního prezidia v České republice loni přibylo proti roku 2021 trestných činů páchaných v kyberprostoru o 9036 na 18 554 skutků, tedy téměř o 100 procent.

NCOZ ve zprávě zmiňuje nárůst případů neoprávněného přístupu do počítačového systému. Část útoků také podle ní i nadále spočívá v napadání a získávání přístupových údajů do e-mailových účtů, na sociální sítě či do internetového bankovnictví.

Rusové nebudou moci startovat na soutěžích v Česku, schválila vláda. Má podporu sportovních svazů

Číst článek

Počet útoků na počítačové systémy s následným vydíráním pomocí škodlivého kódu je podle centrály srovnatelný s rokem 2021, cíle útočníků podle policistů představují především středně velké podnikatelské subjekty.

„Hrozbu napadení tímto škodlivým kódem lze dále brát jako trvalé bezpečnostní ohrožení především v postcovidové době, kdy je u mnoha institucí stále realizována práce tzv. home-office,“ upozorňuje centrála.

Za jednu z výzev boje proti kybernetické kriminalitě policisté zmínili dlouhodobé podfinancování kybernetické bezpečnosti zejména u státních institucí.

Nutná je podle nich spolupráce s odbornou komunitou a vytvoření srozumitelných preventivních programů, které budou mít dopad na velkou část obyvatel ČR.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme