Šéf vojenských zpravodajů: Kybernetickou bezpečnost neustále vyhodnocujeme, lehce se překlopí do útoku

Podle výroční zprávy zaznamenalo Vojenského zpravodajství za loňský rok víc případů kyberšpionáže a kybernetických zločinů. Zpravodajci varují i před zneužitím dronů k teroristickým činům nebo před globálním konfliktem. „Rozpadá se tradiční rozdělení světa, globální velmoci jsou dnes v tenzi a konfrontaci, než že by spolupracovaly,“ říká ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun v rozhovoru pro Radiožurnál.

Rozhovor Praha (Aktualizováno: 14:26 10. 11. 2020) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun | Foto: Petr Horník | Zdroj: Právo / Profimedia

Ve výroční zprávě za loňský rok zmiňujete narůstající hrozbu globálního konfliktu. Podle čeho tak usuzujete?
Když se podíváte na dění ve světě v mezinárodních souvislostech, tak úplně chybí dialog. Vztahy jsou neuvěřitelně konfrontační, hroutí se mezinárodní organizace. Státy si více vyhrožují, než aby spolu jednaly. Rozpadá se tradiční rozdělení světa - globální velmoci jsou dnes v tenzi a konfrontaci, než že by spolupracovaly.

Zpráva BIS: Zemřelo pět lidí, kteří odešli z Česka bojovat za Islámský stát. Rizikem je vliv Číny a Ruska

Číst článek

Lze teď odhadnout, kde a jak by konflikt mohl být veden?
Ne, naprosto se to nedá odhadnout. V době kybernetiky, digitálního světa se to může stát v této oblasti, v této doméně. Někde může dojít k nějakému špatnému rozhodnutí, kde jsou státy na linii dotyku. To se dá těžko odhadnout. Chybí komunikace, chybí nastavené kanály, jak věci řešit bez konfrontace, bez hlasité rétoriky.

Otázka kybernetické bezpečnosti

V části věnované Národní centrále kybernetických operací Vojenského zpravodajství upozorňujete na obecné trendy, které se týkají spíše kybernetické bezpečnosti. Uvádíte třeba napadení telefonu hackery. Proč se tomu věnuje Vojenské zpravodajství? Není to spíš doména Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB)?
Je vždy otázka, kde končí kybernetická bezpečnost a kde začíná kybernetická obrana. To znamená, že trendy, které vidíme v kybernetické bezpečnosti, musíme vyhodnocovat a popisovat právě proto, že se pak velmi lehce můžou překlopit do nějakého útoku, který už bude spadat pod kybernetickou obranu.

Těžko odhadnete, v jaké situaci by se takový útok odehrál a co by to znamenalo v konkrétní situaci. V normálním čase klidu a míru je to kybernetická bezpečnost. V situaci nějakého napětí je to lehce kybernetický útok.

Kdyby u nás v České republice v době nějaké krize, třeba teď v době koronavirové krize, „klekla“ úplně síť přes mobilní spojení, byla by to katastrofa. Pokud by za tím stál nějaký aktér, jednoznačně by to vyžadovalo aktivaci systému obrany.

Zabývalo se Národní centrum kybernetických operací něčím takovým?
Určitě. Ve spolupráci s NÚKIB to vyhodnocujeme neustále, ta spolupráce je velmi úzká. Není téma v této oblasti, nad kterým by se odborníci nesešli a nevyhodnocovali.

Napadení nemocnic

Ve výroční zprávě zmiňujete i „nekonečný potenciál pro identifikaci obětí i přípravu útoků“, poté vyjmenováváte nejohroženější sektory, spolupracovali jste tedy na řešení nějakých incidentů v těchto oblastech?
Zase: to je spolupráce s NÚKIB, kdy spolupracujeme nejen na včasném varování, aby se k nim dostaly dostatečně včas informace, které k tomu zjistíme nebo získáme v rámci zpravodajské výměny. Spolupracujeme i v oblasti analýzy a eliminace následků, takže to je každodenní spolupráce.

Kyberútok na nemocnici v Benešově způsobil škodu přes 59 milionů. Pachatele se vypátrat nepodařilo

Číst článek

Můžete být konkrétnější?
Určitě napadení nemocnic. To je věc, na které se scházíme nepřetržitě.

Ve výroční zprávě se věnujete i dronům. V čem je jejich nebezpečí a jak se to týká i České republiky?
Specificky České republiky se to netýká nebo nejsou žádné informace, že by Česku hrozilo nebezpečí z tohoto směru. Obecně drony mají několik důležitých prvků, které je dělají snadno zneužitelnými. Jsou dostupné, jejich ovládání zvládne leckdo. Obrana proti tomu je složitá hlavně v husté zástavbě, jako je hlavní město Praha.

Takže nic konkrétního v České republice jste nezaznamenali?
To není, že to hrozí bezprostředně teď. Ale je to nějaký technologický pokrok, technologické řešení, nad kterým musíme přemýšlet a ve spolupráci s dalšími partnery v rámci zpravodajské komunity a bezpečnostních složek se bavit o tom, jak takovou věc eliminovat.

A co se tedy proti dronům dá dělat?
Je to nějaké technické řešení, ale to vyžaduje legislativu, protože vždy je tam nebezpečí, že bude způsobena nějaká škoda třetí osobě, třetím stranám. Musí se řešit jak náhrada škody, tak případně odpovědnost. Takže je to věc, na které je potřeba pracovat a odpracovat to.

Jana Magdoňová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme