BIS odhalila v Praze tři ruské špiony, museli opustit Česko
Bezpečnostní informační služba (BIS) v poslední době odhalila v Praze tři ruské špiony, kteří museli v tichosti opustit Českou republiku. Napsal to týdeník Respekt s odvoláním na vládní zdroje. Česká diplomacie kvůli obavám z eskalace konfliktu ruské diplomaty nevyhostila, ale neprodloužila jim víza či povolení k pobytu.
Rusko reagovalo odvetou vůči dvěma pracovníkům českého velvyslanectví v Moskvě.
"První pracoval na české ambasádě v Moskvě, druhý tam směřoval. Aniž byli z něčeho obviněni, ruské úřady jim neumožnily pokračování pobytu v Rusku, respektive příjezd do země (rovněž prostřednictvím víz)," uvedl Respekt.
Na případ ruských špionů v Praze se Radiožurnál ptal bývalého náčelníka Vojenské zpravodajské služby Andora Šándora
Na začátku akce, kterou české tajné služby zahájily před tři čtvrtě rokem, stál podle týdeníku ruský diplomat. Kontrarozvědka ho identifikovala jako rizikovou osobu dopouštějící se špionáže.
Muž nebyl podle Respektu akreditovaný na ruské ambasádě, do Prahy zavítal na přechodnou dobu z jiné země, kde působil. Co přesně dělal, není jasné, ale agent musel urychleně opustit zemi.
V dalších týdnech BIS odhalila další dva muže, které kvůli špionáži označila za nežádoucí. Tentokrát šlo o zaměstnance ruského velvyslanectví v Praze a dalšího, který do ČR mířil na misi. I jim české úřady znemožnily pobyt v zemi.
Ani jedna strana událost nekomentuje
Ruská ambasáda věc odmítla komentovat. „Takové věci se tradičně vůbec nekomentují a já o tom nemám žádné poznatky. Takže bez komentáře,“ řekl Radiožurnálu tajemník ruského velvyslanectví pro tisk Alexej Kolmakov.
České ministerstvo zahraničí vnímá následnou reakci Moskvy jako odvetu za odhalení ruských špionů, ale veřejně ho také nechce komentovat. I proto, že jakékoli prohlášení by mohlo zkomplikovat akreditaci diplomatů, kteří mají nahradit dva odmítnuté Čechy v Moskvě.
Zaorálek: Skoro už tradice
Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) je ale vzájemné vyhošťování diplomatů už skoro tradicí.
„Myslím si, že to je taková určitá trvalka, že na obou stranách řešíme podobné věci a snažíme se hledat nějaký modus vivendi, ve kterém v rámci jakýchsi proporcí se snažíme udržet tu přítomnost na ambasádách. Třeba i řekněme v Moskvě, abychom měli odpovídající zastoupení, protože je evidentní, že tady jakýkoliv pohyb na jedné straně vyvolává pohyb na druhé,“ poznamenal Zaorálek.
Premiér Sobotka potvrdil finanční i personální posílení BIS
Číst článek
Obdobný střet s Ruskem kvůli špionům se dostal na veřejnost i v roce 2009, kdy Česko vyhostilo dva ruské agenty. Skončil tak 11 měsíců dlouhý souboj NATO s Ruskem o rozbití sítě agentů.
Česko chtělo z Prahy vyhostit agentů víc, čtyři nebo pět. Protože by ale Rusové vyhostili stejný počet českých příslušníků tajných služeb z Ruska, to znamená všechny, tak to neudělalo.
Podle bývalého náčelníka Vojenské zpravodajské služby Andora Šándora je v současné době „číslem jedna“ průmyslová špionáž. „Snaha ukrást know-how firem, státu, samozřejmě věci spojené s jadernou problematikou a jaderným výzkumem,“ řekl ve vysílání Radiožurnálu.
„A pak také základní řekněme orientace a rozhodování vlády České republiky, pokud jde o základní věci v EU nebo NATO, otázka sankcí proti Rusku, názory vlády a dalších lidí, kteří do toho mohou mluvit a podobně,“ přiblížil Šándor, na co se soustředí zájem cizích agentů.
