BIS varuje před zvyšující se aktivitou ruských tajných služeb
Ruské tajné služby v Česku zvyšují svou aktivitu hlavně v ekonomice a vědě. Upozorňuje na to Bezpečnostní informační služba /BIS/ ve výroční zprávě za loňský rok. Varuje v ní také před snahou podnikatelských a lobbistických skupin ovlivňovat správu státního majetku.
BIS ve zprávě uvádí, že ruské služby nadále prosazují své zpravodajce do diplomatických funkcí v Česku.
„Rusové se velmi se snaží si u nás udržet trvale vysoký počet svých lidí. Jejich činnost byla rozsáhlá a intenzivní,“ sdělil mluvčí BIS Jan Šubert.
Ale nejen to, snaží se prý také pronikat mezi vědce, politiky a kulturní pracovníky.
Ruské agenty v Česku zajímá na prvním místě energetická politika ČR. "V poslední době navíc vystupuje do popředí otázka plánované dostavby Temelína, jejíž částka má být asi 500 miliard korun a zájem o ní mají také ruské firmy,“ uvedl na Rádiu Česko Andor Šándor, analytik a bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby.
Hostem Rádia Česko byl Andor Šándor, analytik a bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby.
„Co se týče zájmu ruských tajných služeb, kdybych to řekl flagrantně - proč něco vyvíjet, když se to někde může ukrást. Toto rozvědky po celém světě dělají už dlouhou dobu,“ dodal.
„Důsledkem ekonomické špionáže nemusí být jenom ztráta trhu nebo schopnosti konkurovat, ale začala se stávat i nástrojem politického nátlaku,“ varoval Šubert.
Jako poslední oblast zájmu ruských tajných služeb uvedl Šándor českou zahraničně-bezpečnostní orientaci a opatření vlády především ve vztahu k Severoatlantické alianci nebo k záležitostem, které by zvýšily americkou angažovanost na území České republiky.
Aktivity ruských zpravodajských služeb mají údajně až nepřátelský charakter.
„Snaží se pronikat mezi politiky, vědce a studenty. To se děje například u různých projektů česko-ruské spolupráce. Ale třeba i při propagaci ruské kultury nebo jazyka. Přítomností svých agentů ruská strana devalvuje upřímnost snahy o vzájemnou spolupráci,“ vysvětlil mluvčí BIS.
Ruská rozvědka se snaží ovlivňovat politiky
ČR je podle Šándora pro ruské tajné služby zajímavá tím, že je členskou zemí NATO i Evropské unie. Činnost ruské rozvědky je podle něj závažná především v tom, že se snaží ovlivňovat politická či ekonomická rozhodnutí v ČR.
„A snaží se o to už dlouhou dobu. Už v době, kdy jsme plánovali vstup do NATO. Na našem území pracuje řada zpravodajských služeb, ale ty třeba jenom monitorují stav a nesnaží se ovlivňovat politická či ekonomická rozhodnutí,“ vysvětlil.
BIS ve zprávě také upozorňuje, že ruské zpravodajské služby v některých případech navázaly na práci svých sovětských předchůdců. „Podle mě se to týká hlavně toho, že se vrací k formám nátlaku na spolupráci, že se snaží třeba sehnat kompromitující materiály a pak na základě toho ty osoby přitlačit,“ uvedl.
Kramár: BIS neřekla nic nového
Podle předsedy občanského sdružení Oživení Tomáše Kramára, které se zabývá korupcí ve veřejné správě, je zpráva BIS velmi znepokojivá, ale neříká nic zásadně nového.
„Na hodně kauz ze zprávy BIS už média upozorňovala. Ale je dobře, že to BIS takhle natvrdo řekla. Mělo by to mít větší dopad na fungování správy,“ myslí si Kramár.
„Důvodů současného stavuje celá řada. Počínají nefunkčností služebního zákona, až po špatný zákon o veřejných zakázkách. U státních firem dlouhodobě není vůle řešit dominantní vliv politiků. Přitom tenhle model by vůbec neměl fungovat. Na Západě neexistuje, aby politici byli v představenstvech velkých státních firem,“ dodal předseda občanského sdružení Oživení.
