BIS ve výroční zprávě varuje před íránskými špiony. Zajímají se o informace z českých univerzit
- Aktivity íránských špionů v Evropě rostou. V Česku je zajímají hlavně informace z technických univerzit, které by jim mohly pomoct v šíření zbraní hromadného ničení. Vyplývá to z výroční zprávy Bezpečnostní informační služby.
- Za tradiční hrozby BIS také považuje špiony z Ruska a Číny.
- Služba také varuje, že kvůli epidemii covidu-19 podléhalo víc lidí dezinformacím a konspiracím.
- I v roce 2020 Česko čelilo kybernetickým útokům, a to jak na státní instituce, tak i na politické strany. Z jedné státní instituce hackeři odcizili značné množství dokumentů.
Podle civilní kontrarozvědky íránské zpravodajce zajímají hlavně informace z vědeckých pracovišť a univerzit s technickým zaměřením. V minulém roce kvůli tomu Česko dokonce vydávalo speciální příručku, kde vymezovalo pravidla, jaké obory mohou Íránci studovat. Někteří íránští studenti se totiž hlásí na jaderné obory, ale podle pravidel vydaných Evropskou unií a OSN školy mají zakázáno vzdělávat studenty z Íránu, pokud by znalosti mohly být následně využity při vývoji vojenských technologií.
V Evropě pak Írán po desetiletích v útlumu agresivně vystupuje proti odpůrcům režimu v exilu, tedy opozičním novinářů nebo aktivistům z řad kurdské a sunnitské menšiny.
Bezpečnostní analytik: Pákistán bude pragmatický, Írán ale může podpořit protitálibánský odpor
Číst článek
„Těmito aktivitami Íránu může být v ČR dotčeno působení perské redakce Rádia Fardá v rámci Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda, které Írán vnímá jako opoziční entitu. BIS nicméně v této souvislosti v roce 2020 nezaznamenala indicie o bezprostředním nebezpečí,“ píše se ve zprávě.
Tradiční hrozbu podle BIS představuje opět Rusko a Čína, přičemž špionážní aktivity Číny neomezila v loňském roce ani pandemie covidu-19. Číňané v Česku hledali způsob, „jak ovlivňovat veřejné mínění, šířit čínskou propagandu a budovat pozitivní obraz Číny,“ píše služba.
Kromě politické oblasti byla Čína aktivní i v akademickém prostředí.
„Z pohledu možných ekonomických škod a ztráty know-how jsou nicméně nejrizikovější čínské zpravodajské zájmy a aktivity v rámci českých akademických institucí, vůči kterým čínské zpravodajské služby intenzivně budují nejen informační, ale také vlivové přístupy,“ uvádí zpráva.
Na konkrétní případ nedávno upozornil server Aktuálně.cz, kdy vysoce postavený český vědec Marek Hrubec na jedné straně na Akademii věd zastřešoval nezávislé zkoumání Číny. Na straně druhé sedí v akademické radě organizace China-CEE Institute se sídlem v Budapešti, kterou experti označují za projekt čínských zpravodajců. Vedení Filosofického ústavu Akademie věd ČR Hrubce z jeho postu nakonec odvolalo.
Svědectví ujgurské aktivistky: Za to, co říkám, zaplatila v Číně má sestra svobodou. Tři roky o ní nic nevím
Číst článek
Podle BIS se těžko rozlišuje, kdo je a není zpravodajský důstojník. Spolupracovat s tamními zpravodajskými složkami je totiž pro čínské občany a instituce ze zákona povinné.
„Dle platné legislativy musí každá organizace i občan podporovat, napomáhat a podílet se na národní zpravodajské činnosti,“ upozorňuje služba.
Ruský zájem
Zatímco aktivity Číny epidemie neomezila, Rusko kvůli tomu přišlo o některé kontakty v tradičních oblastech zájmu, tedy politice, obchodu a akademické sféře. O to více se ruská strana snažila oslovit extremisty.
„Zvyšoval se ruský zájem o kontakty na české proruské a protisystémové entity a snaha o maximální využití omezených příležitostí pro budování kontaktů v regionech v rámci vojensko-memoračních akcí,“ uvádí dokument.
BIS také zmiňuje kauzu ricin. Ta začala, když tajné služby v roce 2020 obdržely informaci, že do Česka údajně přicestoval ruský agent, který údajně převážel v kufříku jed ricin. Po prověření se ale ukázalo, že šlo o soupeření dvou zaměstnanců ruské diplomatické mise.
„Přesto se BIS kloní k závěru, že tento incident byl alespoň v konečné fázi režírován ze strany zpravodajských služeb Ruské federace,“ uvádí BIS. Jak konkrétně, ale není jasné.
Kybernetické útoky
I v roce 2020 Česko čelilo kybernetickým útokům, a to jak na státní instituce, tak na politické strany nebo nevládní a neziskové organizace. V případě jedné státní instituce se hackerům útok povedl a odcizili značné množství dokumentů. O jakou instituci šlo, zpráva neuvádí.
Vojenští zpravodajci mohou nově aktivně bránit kybernetickému útoku. ‚Ještě to nebylo potřeba,‘ říká Žid
Číst článek
V minulosti čelily útokům třeba nemocnice v Pardubickém a Karlovarském kraji a také v Brně. Fakultní nemocnici Brno vznikla při kybernetickém útoku škoda v desítkách milionů korun. Nemocnice přišla například o některá administrativní a ekonomická data nebo o internetový objednávkový systém dárců krve.
Hackeři v minulém roce napadli i distribuční síť ČEZ, která obsluhuje miliony domácností, ministerstvo zdravotnictví či Letiště Václava Havla. Hackeři se pokoušeli získat především přístupové údaje do systémů.
Zpráva BIS uvádí, že lákavé mohou být pro útočníky také e-mailové schránky státních zaměstnanců, protože mohou obsahovat osobní údaje, kopie dokladů, přihlašovací data k jiným e-mailům, profilům na sociálních sítích nebo do e-shopů.
„Takové údaje mohou být pro útočníky, resp. státní a státem podporované aktéry v některých případech mnohem cennější než interní dokumenty institucí, v nichž zaměstnanci pracují. Výše uvedené údaje jsou totiž dále využitelné pro cílený kybernetický útok na vybraného zaměstnance či vrcholného představitele státu nebo jej opět činí zranitelnějším vůči metodám klasické špionáže,“ uvádí zpráva.
Pandemie
Samostatnou kapitolu věnovala BIS dopadům pandemie covidu-19 na bezpečnost. Tajná služba se zaměřila především na protesty lidí proti vládním opatřením a zlehčování závažnosti onemocnění covid-19, což zpravodajci označili souhrnně jako anticovid hnutí. Podle BIS došlo k propojení dezinformační scény a části nespokojených občanů, kteří se jindy tématům „tradičně náchylným k manipulaci“ vyhýbají. Konspirace a dezinformace podle BIS zasáhly v roce 2020 více lidí, než je obvyklé. Nicméně široká veřejnost se podle zpravodajců nenechala strhnout. A to i díky tomu, že anticovid hnutí bylo roztříštěné a nemělo vůdčího aktéra.
Hybridní hrozby v praxi: stát tvrdí, že na kyberútoky je připravený, politické dezinformace ale neřeší
Číst článek
Kromě covidu se na dezinformační scéně podle BIS objevovala i v roce 2020 obvyklá témata – kritika NATO, Evropské unie a členství ČR v ní, což je, jak podotýká BIS ve své zprávě, obvykle v souladu se zájmy Ruska.
Co se týká terorismu, tajná služba nemá informace o žádné aktuální hrozbě. BIS podle zprávy sledovala několika lidí s vazbou na teroristy, ti ale pouze projížděli Českem a ani v jednom případě podle zpravodajců u nás neplánovali provést teroristický útok.
Pandemie koronaviru teroristickou hrozbu podle BIS neovlivnila. V některých lidech sice mohla prohloubit radikální myšlenky, třeba kvůli finanční tísni a psychickým problémům, zároveň ale znesnadnila cestování a pohyb lidí, včetně členů případných rizikových skupin.
Také domácí extremistická scéna podle BIS nepředstavovala závažnější riziko. Hlavní činností tuzemských polovojenských a domobraneckých skupin byly podle BIS přednášky a setkání spojená s cvičením. Domobranci se pak podle BIS v průběhu roku 2020 věnovali na internetu a sociálních sítích šíření dezinformací a konspirací hlavně o covidu a protiepidemických opatřeních.
BIS se zaměřila ve své zprávě i na výstavbu nového bloku v jaderné elektrárně v Dukovanech. Civilní kontrarozvědka zmiňuje, že „zaznamenala snahu získávat interní informace z prostředí české státní zprávy“ a institucí zapojených do přípravy projektu. Zároveň podle BIS sílily snahy ovlivnit veřejné mínění i názor lidí, kteří o dostavbě bloku rozhodují.
V médiích se tehdy řešilo hlavně to, jestli se tendru na dostavbu jaderného bloku mohou zúčastnit i firmy z Ruska a Číny. Třeba prezident Miloš Zeman protestoval proti tomu, aby se ruské a čínské firmy z tendru vyloučily, neboť by to podle něj stavbu prodražilo. Poslanci je ale nakonec letos z projektu vyřadily.
