Zpráva BIS: Zemřelo pět lidí, kteří odešli z Česka bojovat za Islámský stát. Rizikem je vliv Číny a Ruska
- Pět bojovníků, kteří v letech 2012 až 2017 odešli z Česka bojovat za teroristickou organizaci Islámský stát do válečných oblastí na Blízký východ, je po smrti. Vyplývá to z výroční zprávy Bezpečnostní informační služby za minulý rok.
- Ta varuje i před aktivitou čínských a ruských zpravodajských služeb v Česku nebo před udělováním klíčových zakázek z oblasti energetiky a informačních technologií zájmovým mocnostem. Z kontextu plyne, že jde o tendry na dostavbu Temelína a Dukovan.
„BIS získala během roku 2019 informace o smrti dalšího z dobrovolníků. Je-li tato informace pravdivá, jedná se již o pátého zabitého bojovníka, který vycestoval z České republiky,“ píše civilní kontrarozvědka.
Šéf vojenských zpravodajů: Kybernetickou bezpečnost neustále vyhodnocujeme, lehce se překlopí do útoku
Číst článek
Další dva bojovníci podle zprávy na území Sýrie stále zůstávají, o ostatních nemá BIS informace. Kdyby se někdo z těchto bojovníků vrátil zpět do Česka, mohlo by to podle služby vést k radikalizaci muslimské komunity u nás, což se ale nestalo. Situaci tak BIS hodnotí jako klidnou.
Riziko ale vidí civilní kontrarozvědka jinde. „Ruské a čínské zpravodajské služby jsou u nás nejaktivnější,“ píše hned na úvod ředitel služby Michal Koudelka.
Zatímco čínští zpravodajci se v minulém roce intenzivně angažovali v akademické sféře, snažili se o šíření čínské propagandy a budování pozitivního obrazu země, tak ruští špioni usilovali o destabilizaci a rozklad.
Zeman podepsal jmenování generálů. Ani na popáté nepovýšil šéfa BIS Koudelku
Číst článek
„Intenzita čínských zpravodajských a vlivových aktivit nikterak nezaostává za ruskými. Klíčový rozdíl je však v tom, že Rusko usiluje o destabilizaci a rozklad svých protihráčů, zatímco čínským cílem je vybudovat sinocentrickou globální komunitu, kde ostatní národy uznají legitimitu čínských zájmů a přiznají Číně respekt, který jí (dle čínského mínění) náleží,“ píše se ve zprávě.
Zájem o akademiky
Čínští zpravodajci se podle BIS v roce 2019 intenzivně angažovali v akademické sféře. Třeba čeští akademici dostávali pozvánky na školení, konference v Číně, které ovšem celé hradila Čína. To ale čínská strana nedělá bez postranních úmyslů.
„Vzhledem k faktu, že ČLR preferuje uskutečnění zpravodajského kontaktu na svém území, případně ve třetí zemi (tj. nikdy ne v zemi, odkud zájmová osoba pochází), mohou být tyto akce využity k oslovení zájmové osoby ze strany ČLR. Pokud nedojde přímo ke zpravodajskému oslovení, může ČLR zahrnout účast na rozličných platformách spolupráce do svého propagandistického narativu anebo alespoň využít závazků, které za čínské pohostinství vzniknou,“ varuje služba.
Na problémovou spolupráci mezi českými vysokými školami a těmi čínskými upozornil letos v létě i Radiožurnál. Vyšlo najevo, že sedm českých univerzit spolupracuje s čínskými vysokými školami, které jsou v podezření, že jsou napojeny na špionáž nebo Čínskou lidovou osvobozeneckou armádu. Čínské univerzity označil za rizikové ve svém výzkumu analytik Alex Joske z Australského institutu strategické politiky.
Dezinformace i zastrašování politiků. Čína a Rusko se podle Koudelky nejvíc snaží ovlivnit správu v Česku
Číst článek
Šíření propagandy
Na území Česka čínské zpravodajské služby využívaly tradiční krytí – šlo o diplomaty, novináře nebo akademiky, kteří měli podle BIS za úkol šířit čínskou propagandu a ovlivňovat mediální obsah.
„Šíření pozitivních článků o ČLR mělo za cíl nejen budovat čínským aktivitám nakloněné prostředí a otevírat dveře pro čínskou expanzi, současně ale mělo působit i na čínské čtenáře, jelikož texty bývaly otiskovány v čínských periodikách a prezentovány jako názor českých zavedených médií, potažmo jako stanovisko celé České republiky,“ píše civilní kontrarozvědka.
Rusko má v Česku spolupracovníky všech ruských zpravodajských služeb, třeba vojenské rozvědky GRU nebo vnitřní bezpečnostní služby FSB. Počet těch, kteří mají diplomatické krytí, zůstává v Česku už několik let stejný. A to z toho důvodu, že „účinné omezení jejich činnosti bylo ale nadále mimořádně obtížné z důvodu dlouhodobé disproporce ve velikosti diplomatických misí České republiky a Ruska“.
Jinými slovy, Česko by sice mohlo vyhostit diplomaty, u kterých má podezření na špionáž, ale Rusko by reagovalo obdobně.
Což se i v letos dokonce stalo. Česko totiž vyhostilo dva ruské diplomaty v souvislosti s kauzou údajné ruské hrozby českým komunálním politikům jedem ricin. Moskva ale dala hned najevo, že hodlá reagovat stejným odvetným opatřením. Rusko musela opustit šéfka Českého centra a zástupkyně ředitele Českého domu.
Piráti chtějí vyškrtnout Rusko a Čínu z tendru na Dukovany. ‚Vláda o rizicích nemluví,‘ říká Lipavský
Číst článek
Klíčové tendry
Civilní kontrarozvědka také mezi řádky varuje před tím, kdo se zúčastní tendru na dostavbu Dukovan a Temelína nebo obří zakázky na budování 5G sítí. Není ale konkrétní a nejmenuje ani mocnosti, které jsou z jejího pohledu rizikové.
„Nejvýraznějším rizikem, které bylo společné všem monitorovaným případům, byla možná účast problematických subjektů majících schopnost i motivaci zneužít svého postavení v projektu k dosažení vlastních partikulárních zájmů nebo uskutečnění cílů třetí strany, např. cizí moci, a to v rozporu se zájmy České republiky,“ píše BIS ve zjevné narážce na ruské a čínské společnosti, které usilují o získání zakázky na stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany. Obří čínská společnost Huawei zase lobbuje za to, aby na Západě mohla budovat mobilní sítě páté generace.
BIS pak nepřímo naznačuje, že by se stát neměl řídit cenou, ale hlavně tím, aby nebyla ohrožena „politická nezávislost a suverenita České republiky“.
„Právě původ investora v zemi s autoritářskými rysy je totiž jedním z důležitých faktorů ovlivňujících hodnocení rizikovosti konkrétní investice,“ píše služba.
Firma Huawei nezískala v Česku bezpečnostní prověrku. Zvažuje, že požádá o nižší stupeň
Číst článek
Rusko a Čínu z tendru na Dukovany chce vyjmout i skupina 31 opozičních zákonodárců. Ti nedávno vyzvali vládu, aby kvůli bezpečnosti vyřadila ruské a čínské firmy. Rusko i Čína podle dopisu mnohokrát prokázaly, že kvůli totalitní povaze svých režimů neváhají využít nátlaku.
„Rusko i Čína jsou známy využíváním svých obchodních vazeb k nátlaku na jiné státy. Přizváním k tendru de facto dává naše vláda těmto zemím skvělou příležitost k rozšíření svých vlivových aktivit u nás,“ uvedl senátor Marek Hilšer z klubu Starostů a nezávislých.
Předseda komunistů Vojtěch Filip to tehdy komentoval tak, že je dopis ideologický. Bezpečnostní důvody pro vyřazení ruských a čínských firem nevidí. „Považuji to za docela drzost,“ uvedl.
Státní energetický gigant ČEZ plánuje vypsat tendr na stavbu nového bloku dukovanské elektrárny za zhruba 160 miliard korun letos v prosinci. Kdo blok postaví, by mělo být jasné do konce roku 2022.
Mezi možnými uchazeči jsou podle dostupných informací ruský Rosatom a čínská společnost China General Nuclear Power. O získání zakázky na dostavbu Dukovan má rovněž zájem americká společnost Westinghouse, francouzská EDF a jihokorejská firma Korea Hydro & Nuclear Power.
Kyberšpionáž
I v roce 2019 Česko čelilo kybernetickým útokům, a to zejména ze strany Číny a Ruska. Terčem kybernetické špionáže se stal třeba výrobce antivirových programů Avast. BIS je přesvědčena, že za tím stála čínská kyberšpionážní skupina.
Napadena byla třeba i ICT infrastruktura jedné z českých diplomatických misí při mezinárodní organizaci, s vysokou pravděpodobností skupinou z ruské federace. „K nakažení došlo otevřením textového dokumentu v příloze útočného phishingového e-mailu,“ uvádí tajná služba.
Obchod s vojenským materiálem
Část výroční zprávy BIS věnuje i obchodu s vojenským materiálem. Mimo jiné potvrdila, že k útokům v září 2019 proti ropným zařízením v Abkajk a Churajs v Saúdské Arábii byly použity kopie českých motorů, sestavené z některých částí originálních motorů.
„Z analýzy trosek střel použitých k útokům bylo zjištěno, že k útokům byly použity kopie českých motorů sestavené reverzním inženýrstvím, které využívaly některé komponenty originálních motorů,“ píše BIS. Jak se tam komponenty dostaly, zatím není jasné, šetření nebylo v roce 2019 ukončeno.
Už dříve média uvedla, že se k odpovědnosti za útoky přihlásili jemenští povstalci z řad Húsíů, jejichž spojencem je Írán.
