Bitva o jez na Labi u Děčína jde do finále

Zajímavé divadelní představení se dnes odehrálo v Děčíně. V den věnovaný mezinárodním akcím proti přehradám a naopak pro řeky, vodu a život. Herci převlečení za bobry, vydry a lososy utíkali od břehů Labe, odkud je obrazně vyhnali betonáři. Sdružení Arnika touto netradiční formou protestuje proti záměru stavět blízko Děčína jez. Hladinu řeky má, podle odhadů, zvednout o 40 centimetrů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Loď ve zdymadlech Střekov

Loď ve zdymadlech Střekov | Foto: Tomáš Šácha | Zdroj: Český rozhlas

Ekologové chtějí taky upozornit veřejnost, že do příštího týdne může podávat připomínky k projednávané studii vlivu stavby na životní prostředí.

Spor o stavbu jezu na Labi se vede už řadu let. Prosazují ho zejména majitelé dopravních lodí a podnikatelské spolky.

„Toto dílo u Děčína, které se připravuje již mnoho let, je řešením nepěkné situace, co se týče splavnosti Labe, které je již 200 let upravováno. Nejedná se již o původní tok, je to již kanalizovaný tok řeky. Tento úsek u Děčína je posledním nesplavným místem na Labi. Bez jezu je naše vodní cesta odříznuta od zahraničních vodních cest. 200 dní v roce není tato lokalita splavná. Tím pádem se lodní doprava v České republice v podstatě nedá provozovat ekonomicky,“ říká Jan Skalický, vedoucí úseku řízení projektům, pověřený řízením Ředitelství vodních cest ČR.

Přehrát

00:00 / 00:00

O tématu na Radiožurnálu diskutovali vedoucí úseku řízení projektů ze Ředitelství vodních cest, Jan Skalický a Jana Vinterová z hnutí Arnika

„Dolní tok Labe, od Střekova až ke státním hranicím, to je jeden z posledních úseků nezkanalizované řeky, kde nejsou žádné jezy, žádné technické stavby. Tento úsek řeky splňuje velice přísná celoevropská hlediska pro vyhlášení chráněné oblasti Natura 2000. Ochrana tam stále není právě proto, že je tam zamýšlena stavba jezu,“ uvádí Jana Vitnerová, vedoucí programu Ochrana přírody hnutí Arnika a pokračuje:

„To území si zaslouží ochranu a pro region může znamenat poměrně značné přínosy. Když to srovnám se sousedním Saskem, kde také lodní doprava upadá, protože řeka je tam podobná, ekonomika se zaměřuje spíše na příjmy z turistiky, na turistické plavby na menších lodích, které nepotřebují takový ponor. A přináší jim to tam hodně pracovních míst i ekonomický přínos.“

„Ředitelství také podporuje rekreační plavbu, která v celém světě narůstá. S tím souhlasím. Na druhou stranu to ostatní, co paní Vágnerová řekla, považuji za účelové nepravdy. Tok Labe ve zmíněné lokalitě již opravdu není původním tokem. Opravdu se zde nenacházejí žádní živočichové, kteří by výstavbou jezu již nemohli v lokalitě žít,“ argumentuje Skalický.

„Máme studii, která prokazuje, že takzvaná nulová varianta, která znamená v místě nestavět žádný jez, je v dopadu na životní prostředí horší, než postavit jez. Zní to na první pohled absurdně, ale vzhledem k tomu, že se nejedná o původní řečiště, které je řadu let upravované a je obklopeno na řadě míst zdevastovanou krajinou, varianta postavení jezu se všemi kompenzacemi má pozitivnější dopad na životní prostředí. To je věc, za kterou si plně stojíme,“ upozorňuje Skalický.

Parník na Labi (ilustr. obr.) | Foto: Petr Vorlíček

S tím ale Vágnerová nesouhlasí: „Myslím si, že když někde, v jakémkoliv korytě, postavíme příčnou, betonovou, pětimetrovou hráz, tak to bude mít dopad na životní prostředí, a určit+ě to nebude dopad nulový. Je to migrační překážka, je to hrubý zásah do koryta, a pokud je to v území, které by mělo být podle mezinárodních dohod chráněno, je to poměrně složité a je to přesně ten důvod, proč se ten jez stále nepodařilo postavit. Kdyby to nic neznamenalo, nemělo to žádný negativní dopad, tak už tam jez dávno stojí. Ale protože to odporuje českým zákonům i mezinárodním dohodám, právě proto se ještě Ředitelství vodních cest nikoho nepodařilo přesvědčit, že je to správné.“

Klesne cena železniční přepravy?

Spor o jez na Labi, který by měl zvednout říční hladinu, je zajímavý i z toho hlediska, že Německo tuto trasu posilovat nehodlá. Naopak, německá vláda zahrnula tuto vodní cestu do nejmíň důležité kategorie s omezeným provozem.

„Vodní cesta Labe je svým významem pro nás srovnatelná s vodní cestou Rýn. Jedním z otazníků který visí nad tou naší věčnou debatou s ekology je, komu vadí, že případným zesplavněním Labe dojde až k polovičnímu poklesu ceny přepravy na železnici. Hlavní argument německé strany je, abychom došli k národní jednotě. Pokud k tomu dojde, budou respektovat původní dohody,“ dodává Skalický.

Podle něj je předpokládaná cena jezu 4 až 5 miliard korun. Další miliardu by měla stát elektrárna, která se u jezu může postavit.

Veronika Sedláčková, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme