Ministr Blatný po měsíci ve funkci: Myslel jsem, že se budu moci více věnovat i necovidovým věcem

„Jak si Česko na covid-19 zvyká, sílí strach z toho, co způsobuje ve společnosti. Postupně se ale snad začíná dařit měnit strach v respekt,“ řekl v rozhovoru pro ČTK ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). V neděli to bude měsíc, co je ve funkci. Za nejdůležitější, čeho se mu za měsíc podařilo dosáhnout, považuje zavedení protiepidemického systém PES. Podle něho dal boji s epidemií systém a řád.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Blatný

„Mít rozdílné názory je v pořádku, to vede k jejich tříbení,“ řekl ministr Blatný. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

V den svého nástupu 29. října si Blatný, který byl do té doby náměstkem ředitele Fakultní nemocnice Brno, stanovil za hlavní cíl změnit strach z koronaviru v respekt.

„Věřím, že se to snad začíná dařit, protože to je věc, kterou určitě nezměníme za měsíc,“ uvedl ministr. Posoudit to ale podle něj musí spíš občané.

„Ty strachy byly dva a navzájem se přelívají tak, jak si na nemoc zvykáme. Na druhou stranu možná sílí strach z toho, co způsobuje ve společnosti. Ale asi by nebylo dobré tyto dvě oblasti od sebe oddělovat,“ řekl.

Oba druhy strachu podle něj většinou prožívají různé skupiny lidí. Ohrožení zdravotně se bojí o zdraví, ekonomicky ohrožení o živobytí. „Ty skupiny nejsou stejně velké, ale to riziko je srovnatelné,“ dodal. Také odborníci upozorňují na to, že strach ze ztráty části příjmu nebo potíží v zaměstnání může vést lidi k tomu, že nechodí na testy nebo nehlásí všechny své rizikové kontakty, například ty z práce.

Lidé se obávají toho, že v karanténě či izolaci budou dostávat jen nemocenskou na úrovni 60 procent mzdy. Ve čtvrtek to připustil i premiér Andrej Babiš (ANO), podle něho někdy k nehlášení kontaktů nabádají i zaměstnavatelé.

Vidím to tak 50 na 50, říká k pondělnímu rozvolnění Blatný. ‚Praha nyní vylepšuje celostátní statistiku.‘

Číst článek

Vláda podle Blatného pod jeho vedením vytvořený protiepidemický systém přijala za svůj, přestože premiér ve středu uvedl, že ho jen vzala na vědomí a nehlasovala o něm. Závazná jsou tak jen schválená mimořádná opatření a nařízení vlády, jejichž změnu na základě systému ministr vládě navrhuje.

„Mít rozdílné názory je v pořádku, to vede k jejich tříbení. Necítil jsem a necítím žádný neopodstatněný tlak, ani zevnitř vlády, ani odjinud. Všichni se snaží zastávat toho svého a je to tak v pořádku. A všichni to nakonec respektují a dohodneme se, i když to nakonec v mediálním prostoru někdy vypadá jinak,“ řekl ministr.

Na protiepidemickém systému se podíleli odborníci na matematiku, sociologii nebo modelování, kteří nejsou součástí ministerstva, pracovali na něm i zástupci Ústavu zdravotnických informací a statistiky, který pod resort spadá. Vytvořili nástroj, který má zmírňování, nebo zpřísňování protiepidemických opatření navrhovat podle dat o vývoji epidemie.

Rozhodování podle dat a odborných podkladů byl další z Blatného cílů při nástupu do funkce. Podle ministra je hodně toho, co si myslel, že za první měsíc stihne, ale zatím se to nepovedlo. Jako příklad uvedl informační kampaň ke covidu-19, na kterou vláda resortu schválila 50 milionů korun. Má se týkat například očkování.

„Jsou to věci, které jsou dané zákonem a nějakým procesem, který nemůžeme legálně urychlit. Tak to je třeba to, co mě osobně mrzí,“ uvedl. „Také jsem si myslel, že se budu moci více věnovat ostatním věcem, necovidovým. Snažím se o to,“ řekl Blatný.

Pracuje například na formálním ustanovení sítě páteřních nemocnic a její další kultivaci nebo jejich financování. „Protože považuji za podstatné, abychom smazali nejen vnější dluh našich nemocnic, který vlastně zčásti vymizel oddlužením, ale i ten vnitřní, to dlouhodobé podfinancování,“ dodal.

Dalšími tématy jsou například věda a její rozvoj, národní onkologický program, reforma primární péče nebo program obnovy majetku, tedy investic do státních nemocnic. „Často hovoříme o tom, jakým způsobem využít evropské dotace z projektu REACT, protože to je také potřeba dokončit, a koronavirus nám ubírá čas, který bychom tomu měli jinak věnovat,“ uvedl.

V posledních třech měsících bude úmrtnost v Česku vyšší. Příčinou není jen covid-19, řekl Blatný

Číst článek

„Je toho hodně, určitě bych si přál, aby to šlo všechno ještě rychleji, a věřím, že to tak brzo bude,“ doplnil.

Za letošní podzim, kdy se Česko potýká s druhou vlnou epidemie covidu-19, se dvakrát měnil ministr zdravotnictví. V září odstoupil Adam Vojtěch (za ANO), který post zastával i v předchozí vládě Andreje Babiše (ANO). Svým krokem chtěl vytvořit prostor právě pro řešení epidemie.

Nahradil ho Roman Prymula, odborník na epidemiologii a vakcíny, který jako náměstek musel z úřadu pod Vojtěchovým vedením odejít. Ve vládě ale zůstal méně než 40 dní, odešel po zveřejnění fotografií, jak vychází z restaurace, která měla být kvůli vládním protiepidemickým opatřením zavřená.

Kontroverze se v prvních dnech ve funkci nevyhnula ani Blatnému. V minulosti podepsal petici Milionu chvilek pro demokracii žádající Babišovo odstoupení, což nejdříve popřel. Poté řekl, že do jeho vlády nyní vstoupil, protože pro něj bylo důležitější pomoci v boji proti koronaviru. 

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme