Zákon o oznamovatelích jako lakmusový papírek boje s korupcí. Fiala neposlechl vlastní poradní orgán
- Má se jednat o zásadní poradní orgán vlády v boji s korupcí. Hned při první příležitosti ale kabinet Petra Fialy (ODS) vyvolal pochybnosti, jakou váhu pro něj Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí má.
- Lakmusovým papírkem se po prvním setkání stal zákon o ochraně oznamovatelů. Zástupci Rady se téměř jednomyslně shodli na tom, že vládní verze zákona je špatná a navrhli ji vylepšit dvěma zásadními změnami.
- Jenže ministři, kteří mají být oficiálně členy této rady, se historicky prvního jednání – navíc svolaného až po roce – neúčastnili a poslali za sebe své podřízené. A na jednání vlády pak návrh poradního orgánu odmítli.
„Je to zklamání. Myslím si, že tyto poradní orgány můžou posloužit jako zpětná vazba z praxe. Což se tady stalo a bylo to velmi pozitivní. Nicméně evidentně selhal přenos informací na úroveň vlády,“ popsal pro iROZHLAS.cz Josef Karlický z organizace Rekonstrukce státu, který se jednání účastnil.
Vláda podpořila zákon o ochraně whistleblowerů. Podle Bartoše je horší než od minulého kabinetu
Číst článek
„Vláda má určitě právo na to, aby své poradní orgány odmítla poslouchat. Měla by ale mít na paměti jedno. Pokud chce mít ve svých poradních orgánech i odborníky mimo vlastní ministerstva, kteří jí poskytují zdarma svůj čas, zkušenosti a know-how, měla by se k nim chovat s jistou mírou respektu,“ doplnil ho Marek Zelenka ze spolku Oživení, který je rovněž členem rady.
Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí se zabývá protikorupční legislativou, posuzuje návrhy zákonů z hlediska korupčních rizik a kabinetu může navrhnout taková opatření, která povedou ke snížení korupčních rizik ve veřejné správě. Zřízena byla v roce 2014, když nahradila tehdy dva roky nečinný vládní výbor pro koordinaci boje s korupcí.
A ačkoliv v ní má oficiálně zasednout vedle zástupců protikorupčních a dalších odborných organizací, nejvyššího státního zástupce, zástupců policejních sborů a krajů šestice ministrů spolu s premiérem Petrem Fialou, historicky prvního zasedání se účastnil jen ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti), který jí předsedá. Ostatní za sebe na jednání poslali podřízené.
Zákon o ochraně oznamovatelů, který se na jednání probíral, je přitom důležitý. A to nejen pro protikorupční organizace, kteří běžně s takzvanými whistelblowery, tedy lidmi, kteří se rozhodnou upozornit na protiprávní jednání ve firmách či státní správě, jednají. Ale i proto, že jeho přijetí požaduje Evropská komise a Česko s tím má už roční skluz.
Za Babiše bylo líp?
Už za minulé vlády Andreje Babiše (ANO) se nedalo hovořit o ideálním fungování tohoto poradního orgánu, jak vyplývá z popisu zástupců nevládních protikorupčních organizací, kteří se těchto jednání pravidelně účastnili a účastní.
„Rada by podle nás mohla být optimálním způsobem, jak zapojit nejen protikorupční organizace, ale i další odborníky včetně orgánů činných v trestním řízení a některých ministerstev do projednávání potřebných protikorupčních opatření. Jenže už za minulé vlády ji Babiš jako předseda svolával nahodile,“ popsal pro iROZHLAS.cz právník Transparency International Jan Dupák.
Jednání v jeho režii byla podle Dupáka mimořádně chaotická a za jeho vlády se nakonec nedařilo dotáhnout konkrétní návrhy do konce v Parlamentu. Její rozhodnutí ale měla tehdy pod vedením Babiše větší politickou váhu. „Za vlády Andreje Babiše tam ministři chodili, řídil to přímo pan premiér, takže do jisté míry to mělo velkou váhu,“ vysvětluje Karlický z Rekonstrukce státu.
Dodává ale, že pokud tehdejší premiér a jeho ministři s něčím nesouhlasili, měli vždy početní převahu. „Když se jednalo o nějakou střetovou věc, tak nás standardně přehlasovali. Takže poměrně výjimečně jsme mohli prosadit nějaké doporučení, které se lišilo od stanovisek vlády,“ podotkl.
Po volbách, v nichž uspěla koalice Spolu v čele s Petrem Fialou, se objevila naděje, že by se fungování rady mohlo zlepšit. „Se změnou vlády jsme doufali v pozitivní změnu,“ říká Dupák. Jenže prvním signálem, že Rada pro koordinaci boje s korupcí nemá pro tuto vládu velkou váhu, bylo její svolání až po mnohaměsíčním čekání.
„Trvalo dlouho, než se ta rada vůbec sešla. Probíhala teď poprvé po roce fungování vlády, což je podle mě zbytečná prodleva,“ popsal Karlický. Dupák doplnil, že její svolání brzdilo přeobsazení předsedy. „Protože premiér ani ministr spravedlnosti z ODS by ji zřejmě nesvolali nikdy,“ mínil. Původně ji měl totiž předsedat premiér.
Pozitivní jednání, špatný výsledek
Tentokrát si průběh jednání rady někteří její členové pochvalovali, jenže výsledek byl stejně zklamáním. „Bylo to velmi pozitivní. Bylo vidět, že přítomný pan ministr, náměstci, ředitelé to chápou. Naše připomínky byly pragmatické a rezonovalo to. Byla to odborná debata, ale narazilo to na to, že to nebylo respektované na jednání vlády. Zřejmě převážila argumentace ministra Blažka, který zákon měnit nechce,“ uvedl Karlický.
Oznamovatelé korupce by díky zákonu nemuseli být bráni jako nějací práskači, vysvětluje právník
Číst článek
A obdobně to vidí i Dupák: „Rada měla v půlce listopadu hned na prvním jednání na stole dosavadní nejvýznamnější protikorupční počin této vlády a v jednoznačném hlasování 13 hlasů z 16 přítomných se usnesla na potřebných úpravách. A vláda se hlasy koalice Spolu hned při první příležitosti rozhodla stanovisko svého vlastního poradního orgánu ignorovat.“
Právě protikorupční organizace přitom s oznamovateli běžně pracují a s praxe vědí, co je potřeba. „Přes jednoznačné doporučení odborníků, kteří řeší i závažné korupční kauzy, se většina členů vlády držela svého ideového přesvědčení a schválila návrh, který bude protikorupčním opatřením jen minimálně,“ sdělil Dupák.
Zelenka ze spolku Oživení by si přál, aby ministři své rozhodnutí ignorovat závěry rady jejím členům vysvětlili. „V tomto případě by bylo víc než vhodné, aby rada dostala od vlády alespoň zpětnou vazbu, proč se od jejích doporučení odchýlila,“ uvedl s přesvědčením, že bez funkční zpětné vazby nebude chtít nikdo Fialově kabinetu radit.
Server iROZHLAS.cz se premiéra Fialy zeptal, proč vláda nepřistoupila na verzi, kterou protikorupční rada navrhla a jakou má tedy rada váhu. Jeho mluvčí Václav Smolka ale pouze odkázal na tiskovou konferenci.
„Pan ministr (Pavel Blažek – pozn. red.) na tiskové konferenci vysvětlil podrobně důvody, proč se vláda rozhodla tak, jak se rozhodla. Myslím, že je to opravdu dostačující zdůvodnění,“ napsal v SMS. Ministr spravedlnosti Blažek nereagoval.
Zklamaní Piráti
Výsledek se nelíbí ani vládním Pirátům. „Spolu s Radou vlády pro koordinaci boje s korupcí jsme prosazovali ambicióznější opatření, tedy aby se zákon vztahoval nejen na oznamovatele trestných činů, ale i přestupků. A aby úřady a firmy ovládané státem musely prošetřovat i anonymní oznámení. Na tom se s koaličními partnery nyní nenašla shoda,“ uvedl pro iROZHLAS.cz ministr pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti).
Jisté zklamání vyjádřil i další pirátský ministr Michal Šalomoun. „Jako předseda protikorupční rady jsem chtěl od toho zákona víc. Na vládě jsem prosazoval závěry z rady, aby se působnost vedle stávající ochrany, které vyžaduje EU, a trestných činů rozšířila i na přestupky a aby se anonymní oznámení přijímala aspoň u úřadů a státem ovládaných organizací, jako jsou státní podniky, státní fondy a další. Pro toto ambicióznější řešení se však nenašla mezi členy vlády dostatečná podpora,“ řekl.
Oba se ale shodli na tom, že je dobře, že vláda zákon přijala alespoň v nějaké podobě. Kvůli zpoždění s jeho schvalováním totiž Česku hrozí pokuty.
O tom, že pro Piráty byl zákon důležitý, svědčí i to, že na jednání rady dorazil předseda jejich poslaneckého klubu Jakub Michálek. Toho doprovodila ještě poslankyně STAN Hana Naiclerová. I starostové mají s aktuální podobou zákona očividně problém. Ruku pro něj nezvedl ani jejich šéf a ministr vnitra Vít Rakušan, který se při hlasování na vládě zdržel.
Špatná ochrana oznamovatelů
„Současný návrh zákona je k ničemu. Malé a nedostatečné legislativní krůčky v podání ministra Blažka akorát způsobí, že nikdo nic závažného oznamovat nebude. Přibude tak další práce zaměstnavatelům a úřadům při posuzování oznamování,“ zhodnotil přijatý zákon Dupák z Transparency International.
‚Dobré příklady chybí.‘ Češi se zdráhají oznamovat nelegální či neetické jednání, mají obavy o práci
Číst článek
Podoba zákona, kterou ve středu vláda schválila na návrh ministra spravedlnosti Blažka, totiž nemá platit pro přestupky ani anonymní oznámení. V praxi by to znamenalo, že člověk, který chce nahlásit nějaké nezákonné praktiky, musí nejdříve vyhodnotit, zda jde o přestupek nebo trestný čin. Nahlášení přestupků by totiž pod ochranu nespadalo.
To je podle zástupců protikorupčních organizací nesmysl. „Běžný člověk není schopný rozlišovat, jestli jde o přestupek nebo trestný čin. To je vysoce právní otázka. Na první pohled toto omezuje smysl zákona. Jde přeci o to, aby špatné chování bylo nahlášeno, ne aby ten oznamovatel řešil, zda šlo o přestupek nebo trestný čin,“ vysvětlil Karlický.
Problematické je podle neziskovek také to, že se zákon nevztahuje na anonymní oznámení. Podle Blažka to neznamená, že by se zaměstnavatelé anonymními oznámeními neměli zabývat. V praxi to podle protikorupčních organizací bude vypadat, že lidé se budou bát cokoliv nahlašovat.
„Z praxe víme, že když je nějaký opravdový průšvih, lidé se bojí. A pokud se obávají, že budou prozrazeni při oznámení, tak do toho prostě nepůjdou. Tudíž ta možnost anonymního oznámení je důležitá,“ vysvětlil Karlický.
Piráti i zástupci protikorupčních organizací doufají, že se podaří zákon upravit během jednání v dolní komoře Parlamentu.
