Čeští policisté stíhají dalšího muže, který měl na Donbase bojovat proti ukrajinské armádě

Česká policie stíhá pětadvacetiletého muže z Karlovarska, který podle ní bojoval proti ukrajinské armádě na východní Ukrajině. Mohl tak spáchat trestný čin teroristického útoku, za který mu v případě odsouzení hrozí až dvacetiletý trest. O případu v úterý informoval web Deník N. Podle něj policisté odhalili už přes 15 případů, kdy se Češi zapojili do bojů na ukrajinském na Donbase.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Česká policie stíhá pětadvacetiletého muže z Karlovarska, který podle ní bojoval v řadách proruských separatistů na východní Ukrajině | Zdroj: Reuters

Zahájení trestního stíhání v souvislosti s konfliktem na východní Ukrajině potvrdil Deníku N Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. „Jedná se o muže z Karlovarska, který se měl účastnit bojů proti organizované ukrajinské armádě,“ řekl Bílý serveru. Bližší podrobnosti k případu neuvedl.

Ruská anexe Krymu s českou stopou: šéf sevastopolské rozvědné skupiny má trvalý pobyt v Česku

Číst článek

Podle informací deníku muž bojoval proti ukrajinské armádě ve druhé polovině 2015. Posléze se vrátil do Česka a žije na Karlovarsku.

Případ jiného Čecha, který se zapojil bojů na Ukrajině, řešil letos v květnu soud v Pardubicích. Český voják Erik Eštu čelil obžalobě z terorismu, a soud mu nepravomocně uložil podmíněný tříletý trest s odkladem na čtyři roky.

Eštu obvinění odmítal. Hájil tím, že na Ukrajinu cestoval jako turista a že takzvaná Doněcká republika, separatistický útvar, který přímo podporuje Rusko, není teroristickou organizací.

15 případů

Podle deníku řeší česká policie už více než 15 podobných případů, a toto číslo se zřejmě bude zvyšovat.

Mafiánský byznys, cla a útrapy obyvatel. Tak vypadá konflikt na východě Ukrajiny, popisuje expert

Číst článek

Konflikt na východní Ukrajině vypukl před pěti lety v dubnu 2014 krátce po nezákonné ruské anexi Krymu. Na jedné straně stojí separatisté podporovaní ruskou armádu a ruští vojáci, na druhé ukrajinská armáda.

Celkově si násilný konflikt na Donbasu vyžádal od jara 2014 nejméně 14 tisíc mrtvých. Na 1,5 milionů lidí navíc muselo opustit své domu a stali se vnitřními vysídlenci. Část lidí se stali uprchlíky a utekli do okolních států, zejména do Ruska.

Od začátku konfliktu na východní Ukrajině bylo vyhlášeno už více než 20 příměří. Zatím poslední dohoda o zastavení palby tzv. obilné příměří platí přes dva týdny, přestřelky přesto neustaly.

Konflikt na východní Ukrajině

Konflikt na východní Ukrajině vypukl před pěti lety, v dubnu 2014. Na jedné straně stojí separatisté podporovaní Ruskem, na druhé ukrajinská armáda.

Rozbuškou bojů na východě Ukrajiny byly události z 6. dubna 2014, kdy demonstrace proruských aktivistů přerostly v potyčky s policií a okupaci správních budov v několika městech Doněcké a Luhanské oblasti, jako například v Doněcku nebo Luhansku. Ty následně podpořila, ačkoli tajně, ruská armáda.

V oblastech, kde vypukl konflikt, národnostně převažují Rusové a převažujícím jazykem je zde ruština. Většina obyvatel těchto měst se v následných referendech podle proruských zdrojů vyslovila pro nezávislost. Kyjev i západní země označily plebiscity za nelegální.

Důvody konfliktu jsou jak geopolitické, tedy zvýšená asertivita Ruska a jeho agresivní válečná politika, tak domácí. Ukrajina čelila mnohým problémům, korupci, země navíc nebyla vnitřně jednotná, ale naopak je historicky rozdělená na západní, střední a východní část. 

Boje si dosud vyžádaly přes 13 tisíc obětí, z toho čtvrtinu tvoří civilisté, a asi 30 tisíc zraněných, z toho až 9 tisíc civilistů. Konflikt zasáhl do života více než pěti milionů lidí, své domovy muselo opustit přes 1,5 milionu lidí, z nich kolem 800 tisíc uprchlo do zahraničí, většinou do Ruska.

Podle mezinárodních organizací hájících lidská práva dochází na obou stranách konfliktu k mučení a vraždění civilistů.

Mezi oběťmi je i 298 mrtvých z malajsijského Boeingu 777, který se v červenci 2014 zřítil v oblasti kontrolované separatisty. Většina obětí byli Nizozemci. Letoun byl sestřelen protiletadlovou raketou. Mezinárodní tým vyšetřovatelů letos v září oznámil, že letadlo bylo sestřeleno ze země raketovým systémem Buk pocházejícím z Ruska.

Při řešení konfliktu je aktivní evropská diplomacie v čele s Německem a Francií. Největší nadějí byly dvě minské dohody, které měly nejprve zařídit příměří a poté kroky vedoucí ke konání voleb a řešení situace. Ty byly dohodnuty mezi tzv. normandskou čtyřkou, mezi kterou tvoří hlavy států Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie.

Kromě toho jsou signatáři druhé minské dohody také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) spolu s tzv. Luhanskou lidovou republikou a Doněckou lidovou republikou. OBSE má na Ukrajině také speciální monitorovací misi.

Předzvěstí války na Ukrajině bylo zastavení příprav podpisu asociační dohody s EU o ohlášení rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem ukrajinskou proruskou vládou v čele s prezidentem Viktorem Janykovyčem v listopadu 2013. Vzápětí vyšli prozápadně orientovaní Ukrajinci do ulic. Symbolem se stalo kyjevské Náměstí nezávislosti, zkráceně nazývané Majdan (což znamená náměstí).

ČTK, och Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme