Čeští policisté stíhají dalšího muže, který měl na Donbase bojovat proti ukrajinské armádě
Česká policie stíhá pětadvacetiletého muže z Karlovarska, který podle ní bojoval proti ukrajinské armádě na východní Ukrajině. Mohl tak spáchat trestný čin teroristického útoku, za který mu v případě odsouzení hrozí až dvacetiletý trest. O případu v úterý informoval web Deník N. Podle něj policisté odhalili už přes 15 případů, kdy se Češi zapojili do bojů na ukrajinském na Donbase.
Zahájení trestního stíhání v souvislosti s konfliktem na východní Ukrajině potvrdil Deníku N Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. „Jedná se o muže z Karlovarska, který se měl účastnit bojů proti organizované ukrajinské armádě,“ řekl Bílý serveru. Bližší podrobnosti k případu neuvedl.
Ruská anexe Krymu s českou stopou: šéf sevastopolské rozvědné skupiny má trvalý pobyt v Česku
Číst článek
Podle informací deníku muž bojoval proti ukrajinské armádě ve druhé polovině 2015. Posléze se vrátil do Česka a žije na Karlovarsku.
Případ jiného Čecha, který se zapojil bojů na Ukrajině, řešil letos v květnu soud v Pardubicích. Český voják Erik Eštu čelil obžalobě z terorismu, a soud mu nepravomocně uložil podmíněný tříletý trest s odkladem na čtyři roky.
Eštu obvinění odmítal. Hájil tím, že na Ukrajinu cestoval jako turista a že takzvaná Doněcká republika, separatistický útvar, který přímo podporuje Rusko, není teroristickou organizací.
15 případů
Podle deníku řeší česká policie už více než 15 podobných případů, a toto číslo se zřejmě bude zvyšovat.
Mafiánský byznys, cla a útrapy obyvatel. Tak vypadá konflikt na východě Ukrajiny, popisuje expert
Číst článek
Konflikt na východní Ukrajině vypukl před pěti lety v dubnu 2014 krátce po nezákonné ruské anexi Krymu. Na jedné straně stojí separatisté podporovaní ruskou armádu a ruští vojáci, na druhé ukrajinská armáda.
Celkově si násilný konflikt na Donbasu vyžádal od jara 2014 nejméně 14 tisíc mrtvých. Na 1,5 milionů lidí navíc muselo opustit své domu a stali se vnitřními vysídlenci. Část lidí se stali uprchlíky a utekli do okolních států, zejména do Ruska.
Od začátku konfliktu na východní Ukrajině bylo vyhlášeno už více než 20 příměří. Zatím poslední dohoda o zastavení palby tzv. obilné příměří platí přes dva týdny, přestřelky přesto neustaly.
Konflikt na východní Ukrajině
Konflikt na východní Ukrajině vypukl před pěti lety, v dubnu 2014. Na jedné straně stojí separatisté podporovaní Ruskem, na druhé ukrajinská armáda.
Rozbuškou bojů na východě Ukrajiny byly události z 6. dubna 2014, kdy demonstrace proruských aktivistů přerostly v potyčky s policií a okupaci správních budov v několika městech Doněcké a Luhanské oblasti, jako například v Doněcku nebo Luhansku. Ty následně podpořila, ačkoli tajně, ruská armáda.
V oblastech, kde vypukl konflikt, národnostně převažují Rusové a převažujícím jazykem je zde ruština. Většina obyvatel těchto měst se v následných referendech podle proruských zdrojů vyslovila pro nezávislost. Kyjev i západní země označily plebiscity za nelegální.
Důvody konfliktu jsou jak geopolitické, tedy zvýšená asertivita Ruska a jeho agresivní válečná politika, tak domácí. Ukrajina čelila mnohým problémům, korupci, země navíc nebyla vnitřně jednotná, ale naopak je historicky rozdělená na západní, střední a východní část.
Boje si dosud vyžádaly přes 13 tisíc obětí, z toho čtvrtinu tvoří civilisté, a asi 30 tisíc zraněných, z toho až 9 tisíc civilistů. Konflikt zasáhl do života více než pěti milionů lidí, své domovy muselo opustit přes 1,5 milionu lidí, z nich kolem 800 tisíc uprchlo do zahraničí, většinou do Ruska.
Podle mezinárodních organizací hájících lidská práva dochází na obou stranách konfliktu k mučení a vraždění civilistů.
Mezi oběťmi je i 298 mrtvých z malajsijského Boeingu 777, který se v červenci 2014 zřítil v oblasti kontrolované separatisty. Většina obětí byli Nizozemci. Letoun byl sestřelen protiletadlovou raketou. Mezinárodní tým vyšetřovatelů letos v září oznámil, že letadlo bylo sestřeleno ze země raketovým systémem Buk pocházejícím z Ruska.
Při řešení konfliktu je aktivní evropská diplomacie v čele s Německem a Francií. Největší nadějí byly dvě minské dohody, které měly nejprve zařídit příměří a poté kroky vedoucí ke konání voleb a řešení situace. Ty byly dohodnuty mezi tzv. normandskou čtyřkou, mezi kterou tvoří hlavy států Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie.
Kromě toho jsou signatáři druhé minské dohody také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) spolu s tzv. Luhanskou lidovou republikou a Doněckou lidovou republikou. OBSE má na Ukrajině také speciální monitorovací misi.
Předzvěstí války na Ukrajině bylo zastavení příprav podpisu asociační dohody s EU o ohlášení rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem ukrajinskou proruskou vládou v čele s prezidentem Viktorem Janykovyčem v listopadu 2013. Vzápětí vyšli prozápadně orientovaní Ukrajinci do ulic. Symbolem se stalo kyjevské Náměstí nezávislosti, zkráceně nazývané Majdan (což znamená náměstí).
