Miliardový tendr na armádní obrněnce: Havlíčkovy požadavky se shodují s návrhy jednoho z uchazečů
Vláda by v pondělí měla schvalovat materiál k bojovým vozidlům pěchoty pro českou armádu. Tendr kritizuje ministr průmyslu za ANO Karel Havlíček. Jeho připomínky se ale shodují s návrhy, které na konci loňského roku premiérovi napsal jeden z uchazečů, německý Rheinmetall. Dopis z loňského prosince má Radiožurnál k dispozici. Podle ministerstva obrany můžou připomínky celý tendr za celkem 50 miliard korun ohrozit.
V připomínkách ministerstva průmyslu a dopisu německého Rheinmetallu jsou nápadně podobné pasáže. Oba navrhují, aby v Česku vznikl podnik na výrobu bojových vozidel. Do budoucna by se mohla vyvážet na Slovensko.
Havlíčkovy požadavky na tendr bojových vozidel pěchoty se shodují s návrhy jednoho z uchazečů. Více si poslechněte v reportáži Jany Magdoňové
Německý zbrojař i resort chtějí, aby se do tendru zapojil český průmysl z více než ze čtyřiceti procent a píšou i o propojení výroby s Maďarskem.
Ministr Havlíček přiznává, že dopis Rheinmetallu z prosince 2020 jeho připomínky ovlivnil. „Jo, nám se jejich návrh líbí. Ale to neznamená, že to musí být Rheinmetall, ať to dělá kdokoli. Ale ta myšlenka (je dobrá) principiálně, protože Rheinmetall to takto udělal v Maďarsku,“ řekl. Na dopis před týdnem upozornil Deník N.
Podle ministerstva obrany za ANO Lubomíra Metnara připomínky v současné chvíli už nedávají smysl.
„Veřejná zakázka už probíhá. Dodavatelé byli informováni o základních parametrech a vyjádřili s nimi souhlas. Navíc některé návrhy ministerstva průmyslu a obchodu jsou časově a finančně, například zřízení nového podniku, nebo skutkově, plná lokalizace do České republiky, prakticky neproveditelné nebo těžko definovatelné a srozumitelné,“ řekl náměstek ministra obrany pro akvizice Lubor Koudelka minulý týden na jednání sněmovního výboru pro obranu.
Dopis německého Rheinmetallu:
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) na stejném výboru prohlásil, že na změny už je pozdě: „Rozhodnuto o způsobu této akvizice nebylo za mě, bylo to za mých předchůdců, že bude zvolena tato forma soutěže. A jak se jednou rozjede vlak, z hlediska formalistického způsobu, já to nemůžu změnit, protože bych se dopouštěl dalších, řekněme, pochybení.“
Podle jeho náměstka Koudelky by zapracování Havlíčkových připomínek mohlo vést až ke zrušení celé zakázky.
Na připomínkách trvá
Karel Havlíček přesto na připomínkách trvá. Připouští ale, že by to nemuselo z české strany působit dobře. „Takže to není o netransparentnosti, ale predikovatelnosti. S tím souhlasím. Jestliže něco běží dva roky nebo tři roky a firmy se na to naladily, tak pochopitelně budou mít zájem, aby se to dohrálo v tomto režimu,“ dodává ministr.
Metnar kritizuje Havlíčkovy požadavky na změny v tendru na bojová vozidla. Jsou podle něj nereálné
Číst článek
Havlíček tvrdí, že se k tendru zatím nemohl vyjádřit, proto využil současnou možnost, kdy ministerstvo obrany žádá vládu pouze o schválení změny financování a harmonogramu. Vláda už přitom tendr projednávala v roce 2018 – tehdy ještě za ministryně průmyslu Marty Novákové (za ANO). Ministerstvo průmyslu k tendru tehdy nic nenamítalo.
Na resort průmyslu se letos v dubnu obrátil další uchazeč o tendr na bojová vozidla, španělský General Dynamics. Podle Havlíčka Španěly zaujaly připomínky ministerstva: „Napsali nám docela pěkný dopis, že se jim ta myšlenka líbí a že jsou připraveni jít rovněž do toho, řekněme, režimu průmyslové výroby.“ S jejich zástupci by mohl jednat tento týden.
Třetí a poslední uchazeč – švédský BAE Systems – posílal do Česka dopis loni v prosinci. Radiožurnál měl možnost se s dopisem seznámit. Švédský zbrojař v něm vyjadřuje obavy z toho, jestli je tendr stále otevřenou soutěží.
Požadavky ministra Havlíčka:
Poukazuje na listopadový podpis smlouvy mezi německým Rheinmetallem a českou zbrojařskou firmou Czechoslovak Group Michala Strnada. Memorandum bylo podepsáno za přítomnosti prezidenta Miloše Zemana na Pražském hradě v listopadu.
Ministerstvo obrany chce nakoupit novou armádní techniku. Chybí ale 10 miliard upřených komunisty
Číst článek
Nákup 210 bojových vozidel pěchoty je největším nákupem pro českou armádu v její novodobé historii. Obrana tendr vyčíslila na 51 miliard korun. Smlouva s dodavatelem měla být podle původních plánů podepsaná v roce 2019.
Kvůli nejrůznějším průtahům, připomínkám a pandemii koronaviru by to nakonec chtělo ministerstvo obrany stihnout ve druhé polovině roku. Je ovšem otázkou, zda to Lubomír Metnar už nepřenechá novému ministrovi, který vzejde z podzimních voleb do Poslanecké sněmovny.
Česká republika ale na tendr nemá mnoho času, protože podle závazků NATO, ke kterým se zavázala, musí mít v roce 2026 funkční těžkou brigádu. Bojová vozidla jsou její součástí.
