Bojovníci proti komunistické totalitě se poprvé dočkali ocenění
Po letech sporů stát konečně ocenil lidi, kteří bojovali proti komunistickému režimu. Ministr obrany Alexandr Vondra 23 z nich předal pamětní plakety a odznaky jako potvrzení účasti v takzvaném třetím odboji. Čtyři z vyznamenaných už jsou po smrti a ocenění proto převzali jejich příbuzní.
Zákon o třetím odboji vstoupil v platnost loni 17. listopadu a dělí odbojáře do dvou kategorií. První skupina má nárok na odznak, stotisícový příspěvek a dorovnání důchodů.
Ti, kteří prokážou, že bojovali se zbraní v ruce, navíc dostanou i status válečného veterána, a tedy další výhody jako pečovatelský dům, sociální služby či příspěvky na důchod a lázně.
Druhá kategorie se týká pouze malého množství lidí. „Se zbraní v ruce bojovali jednotlivci, možná desítky lidí. Týká se to období 40. a samého počátku 50. let. Naprostá většina vězňů z 50. let do této skupiny nepatří,“ říká novinářka a bývalá disidentka Petruška Šustrová.
Novinářka Petruška Šustrová hovořila o zákonu o třetím odboji, který odškodňuje oběti komunistického režimu
Podle Šustrové se v 50. letech jedná většinou o lidi, kteří by se dali označit spíše jako oběti. Kvůli svému třídnímu původu nebo třeba politickým postojům byli pronásledováni, ačkoli proti režimu nijak aktivně nevystoupili.
Při schvalování zákona o třetím odboji v listopadu loňského roku se objevily námitky, že je obtížné prokázat aktivní protikomunistickou činnost. S tím ale Šustrová nesouhlasí:
„Mně to připadá dosti snadné. V případě lidí, kteří byli nějak postiženi v 50. letech, v naprosté většině případů existují rozsudky, doklady o věznění, soudní a vyšetřovací spisy a spisy státní bezpečnosti, kde je vše velmi podrobně popsáno.“
Pro období 70. a 80. let by měl být podle Petrušky Šustrové přístup obdobný. „Takzvaná pramenná základna je opravdu velmi rozsáhlá, ať jde o Archiv bezpečnostních složek či Národní archiv.“
Historik či archivář, který je s danou problematikou obeznámen, může z těchto materiálů vyčíst, co přesně se stalo. „Z období normalizace máme také obrovskou samizdatovou knihovnu. Tak lze snadno prokázat, kdo nějaké články opravdu psal,“ vysvětluje Šustrová.
Dorovnání důchodů je stěžejní
Zákon o třetím odboji začal platit symbolicky 17. listopadu 2011, tedy 22 let po pádu komunismu. Podle Šustrové je prodleva způsobena tím, že zákon je z hlediska právního i historického poněkud sporný: „Tento zákon soudí minulost. Říká, co bylo dobře, co bylo špatně. Já osobně si myslím, že do určité míry to říkat může, ale jsou o tom spory.“
Dalším důvodem je podle ní problém komunikace mezi jednotlivými stranami, které nepohlížejí na podstatu věci. „Pro mě nebylo ani tak důležité, že někdo dostane nějaký odznak, dokonce ani to, že dostanu sto tisíc korun,“ tvrdí Šustrová.
„Je to samozřejmě velká částka, ale musíme mít v patrnosti, že se většinou jedná o lidi, kteří byli vězněni. A pro ně to zas tak veliká částka není, protože oni už několikrát odškodněni byli.“
Podle Šustrové je nejdůležitější zákonem přiznaný doplněk k důchodům. Lidé, kteří 20 let nemohli z politických důvodů vykonávat svou profesi a uplatnili se pouze při pomocných pracích, mají dnes směšné důchody ve srovnání s penzemi těch, kdo je pronásledovali. Zákon tímto podle ní napravuje jednu z krutých křivd, které byly opomenuty.
Žádost podaly přes 3000 lidí
Podle náměstka ministra obrany Michala Hrbaty je podáno už 3261 žádostí o přiznání statutu účastníka třetího odboje. Všechny žádosti prý vyřizují tak, jak jim přicházejí na stůl.
Stav žádostí o přiznání statutu účastníka třetího odboje upřesnil náměstka ministra obrany Michal Hrbata
„Osobní příběhy lidí jsou velmi složité a spisů, které je potřeba prostudovat, je mnoho. Spolupráci máme například s Archivem bezpečnostních sborů. Archiválie, které musíme prozkoumat, jsou poměrně složité a obsáhlé. Především se jedná o rozsudky, které mají mnoho tisíc stran,“ popisuje Hrbata.
Prvních více než 2000 žádostí došlo už v listopadu a prosinci. „Ke slavnostnímu datu 17. listopadu jsme měli otevřeno i ve státní svátek, abychom mohli symbolicky převzít žádosti, které lidi chtěli předat už první den platnosti tohoto zákona. To byla první vlna, nyní už budeme vydávat naprosto plynule,“ slibuje náměstka ministra obrany.
Podle něj nyní bude vyřízeno zhruba 100 až 150 žádostí měsíčně – ať už pozitivně, nebo negativně.
