Boom soukromých základních škol se zastavil, ministerstvo letos většinu žádostí zamítlo

Soukromé základní školy vznikají hlavně kvůli rodičům, kteří pro své děti chtějí zajistit alternativní způsob vzdělávání. V uplynulých letech jich výrazně přibylo, jenže letos ministerstvo školství většinu žádostí o vznik těchto zařízení zamítlo. Zdůvodňuje to mimo jiné dostatečnou kapacitou veřejných škol. Loni v Česku fungovalo 179 soukromých zařízení.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Učebna | Foto: Tomáš Adamec

Soukromé zařízení Naše škola v Litni na Berounsku funguje rok. Zatímco v loňském školním roce do ní chodilo zhruba 60 dětí, letos by to mělo být 80.

„Filozofií a vlastně i praxí naší školy je, že jsme daleko přizpůsobivější. Sledujeme děti jako individuality a snažíme se jim přizpůsobit nejen tím, jakým tempem je učíme, ale i co je vůbec učíme a jak a proč. Při každém tématu se neustále ptáme sami sebe a pak i dětí a třeba i rodičů, co jim to přináší,“ říká ředitel Naší školy Jan Jícha.

Škola je neziskovou organizací zapsanou u ministerstva. Dostává tak státní příspěvek, zatím ale ne v plné výši. Školné je tu 3000 korun za měsíc. Část předmětů učí projektově - mimo jiné chemii nebo dějepis formou výjezdů. V Praze si tak žáci připomněli třeba atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

„Od místa atentátů přes trasu útěku až do krypty. Na každém zastavení k tomu bylo nějaké povídání, před tím byly ještě pracovní listy, s kterými jsme pracovali asi týden. Takže děti opravdu přišly připravené, pustili jsme jim na to téma několik filmů, dokumentů,“ popisuje ředitel Jan Jícha.

Dostatečné kapacity veřejných ZŠ

Loňský rok ministerstvo školství schválilo rekordní počet soukromých základních škol. Letos ale většinu ze zhruba 50 žádostí odmítlo a od září by tak mohlo začít fungovat jen 21 nových zařízení.

Václav Pícl | Foto: Filip Jandourek

„Nelze očekávat, že každá žádost o vznik nové školy bude automaticky schválena. Při posuzování žádosti o vznik nové soukromé školy ministerstvo přihlíží také k demografickému vývoji v příslušné lokalitě a naplněnosti kapacit okolních škol či k dopravní dostupnosti,“ vysvětluje náměstek pro řízení sekce vzdělávání resortu školství Václav Pícl (ČSSD). Kapacita veřejných základních škol v Česku je podle něj dostatečná.

Ministerstvo zamítlo žádost například spoluzakladatelce občanského sdružení Via Cordata Pavle Sadilové. V pražských Modřanech při veřejné základní škole provozuje třídu s montessori pedagogikou a od září se chtěla osamostatnit. Nepomohl ani rozklad, který podala. Podle Sadilové se ministerstvo odvolává na dlouhodobý záměr vzdělávání v České republice.

Detailní data o platech, odměnách a věku učitelů: systém motivuje padesátníky a odhání mladé

Číst článek

„Naše žádost byla zamítnuta s odvoláním na dostatečné kapacity státních škol, které jsou v okolí školy Edisona, kterou jsme chtěli v Modřanech zřídit. I když se stalo, že magistrát má svůj dlouhodobý záměr pro rozvoj školství v Praze a ten naši žádost podpořil a vyhodnotil ji kladně,“ říká Sadilová.

S přístupem ministerstva školství nesouhlasí vedoucí informačního centra pro vzdělávání EDUin Bob Kartous. Kapacita škol podle něj není argument, kterým by měl resort odůvodňovat, proč nechce rodičům umožnit jiný způsob vzdělávání.

„Pokud by ministerstvu šlo o blaho veřejného vzdělávacího systému, tak by se mělo ptát rodičů, proč chtějí, aby jejich děti navštěvovaly jiné školy, a snažilo se implementovat tyhle prvky do veřejného školství, protože jenom tak je schopné rodiče ve veřejném školství udržet.

V Česku loni navštěvovalo veřejné základní školy 900 tisíc žáků, soukromé asi 11 500.

Václav Štefan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme