V osadě Ryžovna u Božího daru má vyrůst asi 50 domů, památkáři mají výhrady kvůli ochraně oblasti
Téměř zaniklá osada Ryžovna u Božího Daru má podle záměru města znovu ožít. Mělo by zde být asi 50 rodinných domů. Odborníci ale varují před tím, že by ambiciózní plán mohl narazit na ochranná opatření související s nedávným zápisem hornické krajiny kolem Božího Daru na seznam UNESCO.
Podle starosty Božího Daru Jana Horníka (STAN) je záměr v územním plánu obce už od roku 1996. Později město pro jednotlivé osady, které pod Boží Dar patří, vydalo i regulační plány. Horník řekl, že se s obnovou osady počítalo i v dokumentech pro zápis na seznam UNESCO.
Obavy i splněný sen. Krušnohoří se po zápisu do UNESCO připravuje na turisty, Němci jsou v tom napřed
Číst článek
„Pozemky patří městu Boží Dar. Prodávat je budeme formou smlouvy o smlouvě budoucí, takže všichni budou muset dodržet regulativa, která budou ve smlouvách. Například tam nebudou žádné hotely, penziony, žádná apartmánová bydlení. Bude to pouze na trvalé bydlení. Bude to navíc s velkým pozemkem kolem 2000 až 3000 metrů, ale ty se nebudou prodávat, ale dávat do nájmu,“ popsal.
Regulační plán stanovuje například i materiály, které musí zájemci o výstavbu na Ryžovně použít.
Z původních asi 70 domů zbylo na Ryžovně jen devět. Podle Horníka by tak šlo o ojedinělou obnovu prakticky zaniklé obce.
Jenže mezitím se božídarská krajina stala součástí Hornické krajiny Krušnohoří, která byla letos zapsaná na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Podle krajského radního pro oblast cestovního ruchu a UNESCO Vojtěcha Franty (Piráti) je Ryžovna součástí památky. „Je to tedy určitě v přímém kontaktu s UNESCO památkou a mělo by to být tak také hodnoceno,“ řekl.
Nový posudek
Na možný střet s ochranou památek UNESCO upozornil i Národní památkový ústav. Podle ředitelky územního odborného pracoviště ústavu v Lokti Romany Riegerové památková péče daný záměr v roce 2003, kdy byl tento regulační plán schválen, neposuzovala.
Poklad ukrytý v Krušných horách. Cínový důl Mauritius vás zavede 40 metrů pod zem a 400 let do minulosti
Číst článek
Tehdy to nebylo v gesci památkářů. „Od té doby se výrazně posunulo poznání o mimořádných hodnotách daného území,“ uvedla Riegerová. Dodala, že od té doby byla v roce 2014 vyhlášena krajinná památková zóna, Blatenský vodní příkop byl prohlášen národní kulturní památkou a celé území bylo zapsáno na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
„Proto se domníváme, že by celý záměr výstavby na Ryžovně měl být posouzen znovu s ohledem na nové skutečnosti, jež nemohly být do regulačního plánu zapracovány,“ řekla Riegerová.
