Bradáčová: Rezignaci Kněžínka jsem přijala s lítostí, teď si počkám na kroky ministryně Benešové

Marie Benešová po jmenování ministryní spravedlnosti uvedla, že uvažuje o zrušení vrchních státních zastupitelství. Co jejímu záměru říká pražská vrchní státní zástupkyně? Jak hodnotí rezignaci Jana Kněžínka a rošádu na ministerstvu? Lenka Bradáčová byla hostem Interview Plus.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidé vyšli do ulic s heslem „Za nezávislou justici“. Je podle vás ohrožena nezávislost justice v České republice?
Její nezávislost by byla ohrožena v případě, že by Parlament této země začal přijímat zákony, které by institucionálně mohly omezovat nezávislost – ať už soudů, nebo státního zastupitelství. Nebo by výkonná moc mohla zcela nezákonně a neúměrně zasahovat do výkonu soudnictví či výkonu státního zastupitelství, do jeho působnosti. Ale to je věc hypotetická. Na druhou stranu to, že lidé demonstrují, vnímám nikoliv jako projev toho, že by tady bezprostředně a reálně hrozil útok na hodnoty prostřednictvím změny zákonů v nějakém krátkém časovém horizontu. Ale že veřejnost velmi citlivě vnímá postavení justice a jednu z jejích nejdůležitějších hodnot, na které je postavena a funguje, a to je její důvěryhodnost.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s Lenkou Bradáčovou

Důvěryhodnost je ohrožena?
V případě, že by moc výkonná nebo zákonodárná ve vztahu k moci soudní a širší justici, kam patří i státní zastupitelství, začala činit kroky, které by byly nedůvěryhodné pro veřejnost, tak by se to mohlo stát. Tím chci říci, že i případné reformy, které jsou neuvážené a neprodiskutované a nejeví se veřejnosti jako důvěryhodné, tak bez ohledu na to, jestli ten záměr je dobrý, nebo špatný, jestli jsou zamýšleny v té nejlepší víře v dobrý výsledek, tak potom jejich kvalita a efekt může být ohrožen.

K diskusi o možných reformách se dostaneme. Ale když jste mluvila v podmiňovacím způsobu, nejsou přece jenom ty obavy a demonstrace za nezávislou justici trochu předčasné?
Nejsem ten, kdo by tyto demonstrace organizoval. Jsem pozorovatel z řad justice, stejně jako řada mých kolegů. A vnímám to trochu jako jistou reakci na dění v okolních státech, jako jsou Polsko a Maďarsko. Kde příklady zásahů do nezávislého fungování soudnictví a justice máme a nejsou veřejnosti úplně neznámé. Myslím, že tento prostor postkomunistických států je na tyto otázky velmi citlivý. Ale to je také pro fungování demokratického liberálního státu velmi důležité. Veřejnost detekuje možná budoucí ohrožení a reaguje na ně.

„Nedaří se dotahovat do konce konkrétní projekty. To justice vnímá negativně,“ říká Lenka Bradáčová. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Není to ale tak, že se teď demonstruje, ale ve chvíli, kdy by opravdu došlo k případům, které jste zmínila, že už by bylo veřejné mínění trochu otupeno současnými demonstracemi?  
Nespekulujme. Vycházejme z toho, jaká je realita.

Podle předsedy spolku Milion chvilek pro demokracii, tedy spolku, který organizuje demonstrace, justice ohrožena je. Předseda řekl: „Ohrožení justice už nastalo, stačí se podívat na slova soudcovské unie: děje se rychlá a neodůvodněná výměna ministra spravedlnosti s podporou prezidenta. Druhou věcí je to, co hrozí, a to je, kdyby paní Benešová chtěla zasáhnout do soustavy státního zastupitelství.“ S těmito slovy souhlasíte?
Soudcovská justice reagovala na rychlou výměnu ministra. To, co jsem z jejího sdělení vnímala jako velmi podstatné a co je poselství – že justice je velmi významnou institucí. Svými rozhodnutími zasahuje do života mnoha lidí této země. Jednou z jejích hodnot musí být stabilita – předvídatelnost rozhodnutí a předvídatelnost procesů.

Rychlé výměny ministrů, kdy životnost jednoho ministra spravedlnosti v této zemi je něco přes jeden rok, způsobují, že nějaký větší koncept a vize, které připravuje ministr jakožto hlavní správce justice – na to musíme klást důraz: ministr je hlavním správce soudců a státního zastupitelství, je také hlavním strůjcem personální politiky v těchto složkách, samozřejmě ještě v součinnosti s prezidentem republiky – vůbec nepřispívají stabilitě. Nedaří se dotahovat do konce konkrétní projekty. To justice vnímá negativně – v tomhle plně podporuji vyjádření soudcovské unie. Justice potřebuje stabilitu, i co do osoby ministra spravedlnosti.

Kněžínkův odchod

Soudcovská unie vyzývala k přesvědčivějšímu vysvětlení výměny na postu ministra spravedlnost. Podle vás bylo dostatečné?
Bylo takové, jaké si vláda zvolila. Bylo to pouhé vyjádření pana ministra, že rezignuje – to je jeho právo. Zase se ale bavíme o té hodnotě, kterou je přesvědčivost…

Pro vás je přesvědčivé?
Pro mě je to jediné sdělení: „Podal jsem rezignaci, odcházím.“ To, že nepřišla další vysvětlení, jen nahrálo mnoha spekulacím. Tak bych to uzavřela.

Čili to vyjádření pro vás přesvědčivé není?
Je to vyjádření, které vyvolalo řadu spekulací.

Jakých?
Samozřejmě o důvodech. To jsme v éteru slyšeli. Veřejné sdělovací prostředky se tomu věnovaly. Mohli jsme si to přečíst v řadě komentářů. Pan premiér to vysvětloval tím, že pozice pana ministra Kněžínka byla dočasná, že to od počátku bylo takto prezentováno, a že tedy proto vybral ministra nového. Pro mě je důležité, jak bude ministr spravedlnosti ve své pozici fungovat a jaké bude do budoucna činit kroky. To je pro mě v této chvíli důležité.

Ministr spravedlnosti Kněžínek rezignoval. Zeman jmenuje jeho nástupkyni Benešovou na konci dubna

Číst článek

Takže spekulace nebyly ze strany premiéra dostatečně vyvráceny?
Nechci hodnotit, jestli byly, nebo nebyly. Na to si udělal názor každý sám. Jen znovu konstatuji, že to rychlé a krátké vyjádření pana ministra a následné rychlé jmenování nové paní ministryně vyvolalo řadu spekulací, které se odrazily i ve veřejném prostoru. Osobně nechci spekulovat, proč tomu tak bylo, nebo nebylo. Vycházíme z fakt, počkám si na kroky paní ministryně.

Byl Jan Kněžínek dobrým ministrem spravedlnosti?
Hodnotím ho jako velmi věcného člověka, který měl vize a ve vztahu ke státnímu zastupitelství vždy vystupoval velmi korektně.

Třeba Jan Chvojka, předseda poslanců ČSSD, před časem řekl, že pan Kněžínek byl velmi dobrým ministrem, neudělal žádnou chybu a že pochybnosti o jeho konci ve funkci necítí, protože rezignoval sám. Vy je cítíte?
Nechci spekulovat o žádných pochybnostech. Berme fakta. Pan ministr rezignoval. Podle mého názoru to byl dobrý ministr, rezignaci jsem přijala s lítostí – a to z důvodu toho, že není zachována další kontinuita – nebo nemusí být zachována – v projektech, které pan ministr nastartoval.

Co je podle vás nejvíce ohroženo?
Jak jsem řekla, ministerstvo spravedlnosti je správcem justice, takže jsou to rozpočtové věci a rozpočtová politika ministerstva spravedlnosti a investiční záměry. Netýká se to jenom soudů a státního zastupitelství, ale i vězeňské a probační a mediační služby. Tyto dvě instituce mají dopad do trestní politiky, respektive jejich fungování – do trestní politiky státu. Vedle toho je to řada legislativních prací, které zahájili ještě předchozí ministři. Pro mě je nejdůležitější rekvalifikace trestního řádu, na které se státní zastupitelství podílí již mnoho let – pracovní skupiny pro tvorbu trestního řádu se neustále obměňují a rovně ty práce nevedou k nějakému výsledku. Respektive hmatatelnému ano, ale protože se ideově vždy s příchodem ministra změní pohled na možné znění trestního řádu – tak už tady vidím zdržení.

„Realita dnešní justice je jiná než v roce 2000, 2005 či 2010. Musíme počítat s tím, že od roku 2020 se v Česku v rámci státního zastupitelství objeví nový institut, a to je evropský veřejný žalobce.“

Lenka Bradáčová

Objednávání stíhání?

Ohrožuje nástup Marie Benešové do funkce ministryně spravedlnosti nezávislost justice?
Nespekulujme. Pro mě jsou důležité kroky, které paní ministryně do budoucna bude činit. Dala prostřednictvím sdělovacích prostředků dopředu najevo několik svých vizí – prozatím jim nedala konkrétní obsah. A myslím, že není na místě, aby představitelé justice včetně mě ten obsah doplňovali. Počkejme, až své záměry vyjeví. Potom je možné s nimi polemizovat, nebo se s nimi ztotožnit, ale do té doby spekulovat nechci.

Když se podíváme na kroky, které Marie Benešová udělala v minulosti... Například vypracovala pro prezidenta Miloše Zemana analýzu, ve které tvrdí, že je možné si v Česku objednat trestní stíhání, o čemž premiér Babiš mluvil při kauze Čapí hnízdo. Dodejme, že tu analýzu nikdo z nás neviděl. Pravděpodobně ji viděl pan prezident a paní Benešová. Tak mě zajímá – lze si v Česku objednat trestní stíhání?
Nemyslím si to a žádné důkazy pro takový výrok nemám. Pokud paní ministryně takovou analýzu vypracovala, má takovou zprávu nebo informace – pokud je považuje za závažné, tak se obrátí na orgány činné v trestním řízení, na státní zastupitelství nebo policii, aby tyto informace mohly prošetřit. Já ale žádné důkazy ani informace, abych mohla učinit takové závěry, nemám.

Poškozují podobné výroky důvěru v justici?
Musíme oddělit věcnou kritiku, která je samozřejmě žádoucí, i ve vztahu k orgánům justice, od výroků, které jsou nepodložené a mohou podlamovat důvěru v justici. To jsou výroky nebezpečné. Každý takový výrok by právě měl být podložen důkazem – aby mohl být buď potvrzen, nebo vyvrácen. Pokud by tomu tak bylo – kdyby v České republice bylo možné objednat trestní stíhání, tak by to skutečně byla alarmující věc a byl by proti takovému jednání nutný zásah. Ale opakuji – za celou dobu svého působení na státním zastupitelství jsem o tomto důkazy nikdy neměla, rovněž reálné informace. Samozřejmě každý odpovědný politik by měl zvažovat, jestli informace – pokud o nich nemá důkazy – nemohou justici poškodit. V tom případě se to stát může. Další diskuse státního zastupitelství, případné rozhovory státního zastupitelství s paní ministryní budou směřovat i tímto směrem. Protože pokud by takové informace byly podložené, tak je třeba, aby se jimi zabývalo i státní zastupitelství.

Protest proti Benešové: lidé zaplnili Staroměstské náměstí v Praze, sešli se i v dalších městech

Číst článek

Zeštíhlení justice

Zmínila jste jisté vize paní ministryně spravedlnosti, které předestřela v médiích. Pro čtvrteční Lidové noviny uvedla, že uvažuje o zrušení vrchních soudů a vrchních státních zastupitelství. Nicméně dodala, že je to zatím předběžná úvaha a že si chce nechat vypracovat analýzu, rozhodně to není nějaký konkrétní návrh. Ale zajímá mě obecně váš názor na tento krok – bylo by to správné?
Byla to právě současná paní ministryně, která před druhým čtením v Poslanecké sněmovně stáhla v legislativním procesu návrh zákona o státním zastupitelství, kde se počítalo se zeštíhlením soustavy státního zastupitelství o jeden stupeň, a to o zrušení vrchních státních zastupitelství.

Když byla ministryní spravedlnosti v Rusnokově vládě...
Ano, v době Rusnokovy vlády. Snahy zeštíhlit justiční systém v České republice se datují od 90. let. V roce 2000 předložil tehdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl – podle mého názoru jako jediný ministr spravedlnosti – velmi komplexní justiční reformu, která měla zeštíhlit justiční systém na tři stupně. Měly zaniknout vrchní soudy a vrchní státní zastupitelství. Otakar Motejl tehdy předpokládal, že to bude trvat čtyři roky. Jeho reforma obsahovala nový zákon o státním zastupitelství, zákon o soudech a soudcích, změnu procesních předpisů, které zcela nutně musí institucionální normy doprovázet – ale neprošla. Už tehdy v roce 2000 ústavně právní výbor předlohu komplexní změny justice odmítl a Otakar Motejl následně rezignoval.

Reforma v tomto směru by byla potřebná?
Domnívám se, že tři stupně by českému justičnímu systému svědčily. Ať už se to týká soudů, či státního zastupitelství. Zastáncem toho jsem byla už někdy v roce 2007 nebo 2008, kdy předlohy začaly vznikat. A zastáncem třístupňové soustavy jsem stále. Ale musíme vypracovat nové analýzy. Realita dnešní justice je jiná než v roce 2000, 2005 či 2010. Musíme počítat s tím, že od roku 2020 se v Česku v rámci státního zastupitelství objeví nový institut, a to je evropský veřejný žalobce. S ním se v předlohách nepočítalo. Česká republika se zavázala, že kromě žalobců obecné soustavy státního zastupitelství, budou na území České republiky působit ještě evropští veřejní žalobci – to je nová realita. Je třeba si položit otázku, zda současné uspořádání české justice odpovídá moderním trendům.

Takže to vyžaduje překopání justičního systému?
Je potřeba vést diskuse, to je na místě, tuhle iniciativu vítám, změna v justici je potřebná – ale je potřeba vypracovat komplexní reformu, která by získala podporu nejen napříč justicí, ale také napříč celým politickým spektrem. Domnívám se, že takové reformy nelze činit pouze s převahou několika hlasů při hlasování v Poslanecké sněmovně. Reforma by totiž mohla být opozicí, která by se následně stala vládnoucí stranou případně změněna, a to by pro justici nebylo dobré.

Pokud by v budoucnu došlo k zeštíhlení soustavy na tři stupně – co by se mělo stát se zrušenými vrchními státními zastupitelstvími?
Neupínejme se pouze ke zrušení vrchních státních zastupitelství. Soudy daleko více přemýšlejí o reorganizaci těch nejnižších článků, což jsou okresní stupně. S tím, že právě tady by mělo docházet ke vzniku větších celků z těch nejmenších okresů a případně prvním článkem soudní soustavy že by měl být krajský soud. Potažmo krajské státní zastupitelství. Pak by naopak vrchní soudy a vrchní státní zastupitelství částečně přebraly agendu dnes krajských soudů nebo krajských státních zastupitelství. Takže to není uzavřená věc. V předloze, kterou předložil ministr Blažek, ale potom také ještě ministr Pelikán, se počítalo se zrušením vrchních státních zastupitelství. Ale byl to spojité nádoby se vznikem speciálního útvaru, který by se zabýval postihem závažné hospodářské a finanční kriminality.

Benešová chce zeštíhlit justici, skončily by vrchní soudy i úřady Ištvana a Bradáčové

Číst článek

Také se spekulovalo, že byste ho měla vést.
Ano. Ale proč o tom mluvím – rušit vrchní státní zastupitelství bez náhrady útvarů, které se dnes zabývají těmi nejzávažnějšími hospodářskými věcmi, nepovažuji za správné.

Takže pokud by dané pravomoci přešly pouze na krajská státní zastupitelství, tak by to podle vás bylo špatně. Pokud budou zrušena dvě vrchní státní zastupitelství, tak by podle vás současně s tím mělo být vytvořen nový speciální protikorupční útvar?

Ano. To je podstatné. Musíme také uvést na pravou míru, že by kompetence nepřešly na krajská státní zastupitelství – v okamžiku, kdy by krajský soud a krajské státní zastupitelství v hierarchii představovaly druhý stupeň, tak by potom veškerá rozhodovací agenda přešla na okresní soudy a okresní státní zastupitelství. Takže specialisté, kteří jsou dnes na krajských státních zastupitelstvích, by buď museli působit na tom nejnižším článku, nebo by se z nich stali zástupci odvolacích senátů.

Výměny státních zástupců

Souhlasíte s tím, aby mandát nejvyššího státního zástupce i vrchních státních zástupců byl časově ohraničen?
To je další část předlohy, na které se podílela Unie státních zástupců i státní zastupitelství spolu s ministerstvem. Ano, ty dočasné mandáty byly v předloze rovněž předloženy, souhlasím s tím, ovšem má to své ale. Ten model musí být vyvážený, transparentní a důvěryhodný. Musí být prodiskutována délka období, nastaveny parametry výběru, složení komisí a princip případného odvolávání.

Jak udělat to přechodné období? Bezesporu to nemůže začít platit zítra.
To považuji za jednu z podstatných věcí. Zase se vracím k té důvěře veřejnosti a důvěryhodnosti. I přes dobrý úmysl, v případě realizace, která nebude důvěryhodná, se nepodaří cíl naplnit. V případě, že by někdo, kdo nemá důvěru k takovýmto krokům, se snažil všechny vedoucí státní zástupce takzvaně přisoutěžit, to znamená ukončit funkční období všem stávajícím státním zástupcům, a vlastními výběrovými komisemi je nahradit jinými, tak se obávám, že i kdyby vybral ty nejlepší představitele státního zastupitelství, v současné politické situaci a společenské situaci to nebude vhodné.

Takže by to mělo být rozloženo v čase?
Určitě. To období by mělo být delší. Domnívám se, že ten, kdo reformu připravuje a schvaluje, by neměl být tím, kdo následně bude výběr provádět.  

Jak to má vláda udělat, pokud by třeba chtěla odvolat nejvyššího státního zástupce, který už je ve funkci osm let, aby nečelila spekulacím, že jsou tam politické motivy?
Musí zvolit delší přechodné období. Variant může být samozřejmě několik, ale pro důvěryhodnost kroků je potřeba, aby kroky byly transparentní a vysvětleny. Pro mě je to delší přechodné období. A ještě lépe – aby reformu prováděl ten, kdo reformu nepřijímal.

Posun v kauze Čapí hnízdo: policie navrhla obžalovat premiéra Babiše a další aktéry včetně jeho ženy

Číst článek

Čapí hnízdo

Policie v půlce dubna podala návrh na obžalobu na premiéra Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo. Návrh teď leží na stole státního zástupce Jaroslava Šarocha. Máte informaci, kdy by měl rozhodnout?
Nemám a ani jsem si ji nevyžádala. Je to plně v kompetenci a zodpovědnosti dozorového státního zástupce. Ale s ohledem na průměrné lhůty rozhodování státních zástupců o takových návrzích předpokládám, že by měl rozhodnout v době dohledné.

Před koncem roku jste říkala, že pan Šaroch vede řízení sice dlouho, ale pořád v určitých mezích toho, jak řízení v podobně složitých kauzách trvají. Jak si vede teď? Vidíte posun, nebo je to celé v pořádku?
Policie vyšetřování skončila, spis předložila státnímu zástupci a ten nyní rozhoduje. Lhůta není v této chvíli vůbec nijak nepřiměřená. Už v době, kdy jsme dělali dohledy a dělali jsme v této věci dvakrát instanční dohled, tak jsme neshledali pochybení co do kvality postupů pana státního zástupce – myslím obsahově. Poprvé jsme pouze zkonstatovali, že je délka řízení hraniční a podruhé jsme vyzvali pana státního zástupce, aby efektivněji přistupoval k policejnímu orgánu. Tedy aby více aktivně řídil postup policejního orgánu.

Vzal si doporučení k srdci?
Vyšetřování skončilo. Takže nechci spekulovat.

Takže vy jste spokojená?
Vyšetřování je skončeno, nyní rozhoduje pan státní zástupce a je to na jeho zodpovědnosti.

Premiér Andrej Babiš pro Český rozhlas řekl: „Je to živý spis a je to jenom důkaz, že je to politická kauza, že je to komplot – protože nechápu, jak to víte dřív než já – řekl kolegům z iROZHLAS.cz. „Můžete mi to nějak vysvětlit? Proč to vědí média dřív ze živé kauzy, než to vědí lidé, kterých se to týká? To je spis, který se vysílá online.“ Vysílá se to online?
Nemyslím si to. Výroky orgánů činných v trestním řízení studuji pečlivě, ať už policie, nebo státního zastupitelství ohledně této věci, a musím je hodnotit jako velmi věcné a střízlivé. Orgány činné v trestním řízení, ať už policie, státní zastupitelství nebo soud, mají z trestního řádu stanovenou jasnou povinnost informovat o své činnosti veřejnost prostřednictvím sdělovacích prostředků. Ta povinnost má své mantinely – trestní řád jasně stanovuje pravidla, to znamená, že zakazuje některé informace sdělovat – například o identitě subjektů.

Na druhou stranu si musíme říct, že v trestní věci, která je takto veřejně sledována a je v tom činná osoba veřejná, tak o informace projevují jak veřejnost, tak sdělovací prostředky zájem. Myslím, že orgány svým povinnostem dostály. Informaci, že bylo skončeno vyšetřování, předaly sdělovacím prostředkům. Trestní řád nemluví o tom, že by taková informace měla být předávána subjektům, proti nimž se řízení vede. Tady je možné, že se to subjekty dozví ze sdělovacích prostředků. Není to nic, co by bylo v rozporu se zákonnou normou.

Michael Rozsypal, dbr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme