Bradáčová se chce bránit proti pokutě za zveřejnění platů svých podřízených
Pokutu sto tisíc korun by mělo zaplatit pražské Vrchní státní zastupitelství, protože jeho šéfka zveřejnila v únoru platy svých podřízených. S informací přišel server Lidovky.cz. Podle Úřadu pro ochranu osobních údajů tím Lenka Bradáčová porušila zákon. Zejména tím, že uvedla jména zaměstnanců. Českému rozhlasu Bradáčová řekla, že si za svým rozhodnutím stojí.
„V žádném případě nesouhlasím ani s výrokem, a nesouhlasím především s odůvodněním rozhodnutí úřadu. Mám možnost do 15 dnů podat proti tomuto rozhodnutí rozklad, kdy ve lhůtě k tomu určené, tedy 15 dnů, toto učiním,“ prohlásila šéfka Vrchního státního zastupitelství v Praze a doplnila:
„Pokud mi nebude v rozkladu vyhověno, obrátím se na správní soudnictví, které přezkoumává v odůvodněných případech, to znamená na základě návrhu účastníka řízení, rozhodování správních orgánů. Takže se obrátím případně s přezkumem na soud.“
O zveřejnění platů zaměstnanců VSZ mluvila ve vysílání Radiožurnálu Lenka Bradáčová a právník občanského sdružení Iuridicum Remedium Jan Vobořil
Lenka Bradáčová zopakovala, že platy zaměstnanců zveřejnila v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím poté, co se na úřad s takovou žádostí obrátil jeden občan.
"Dotaz jsme zodpověděli a zákon nám ukládá, pokud vyhovíme dotazu, tento zveřejnit na webových stránkách příslušné instituce, tedy vrchního státního zastupitelství,“ poznamenala Bradáčová.
Předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů Igor Němec nechce pokutu komentovat, dokud nebude rozhodnutí pravomocné. Už dřív se ale nechal slyšet, že státní instituce by měly zveřejňovat jen platy lidí na vedoucích místech.
Pokud jde o kritizované zveřejnění jmen konkrétních zaměstnanců, šéfka zastupitelství se odvolává na rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu a jeho rozsudky, z nichž při svém rozhodnutí vycházela.
„Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí jasně zkonstatoval, že informace, pokud se dotýká platových podmínek, se vztahuje nejen ke jménu a příjmení, ale také k bydlišti a datu narození.“
„Jelikož toto tazatel nevyžadoval, tak jsme tyto dva údaje nezveřejnili. Já si stojím za tím, že i jména a příjmení jsou údajem, který má být zveřejněn,“ řekla vrchní státní zástupkyně Bradáčová.
Právo na informace vs. právo na ochranu soukromí
Právník občanského sdružení Iuridicum Remedium Jan Vobořil si ale myslí, že v případě řadových zaměstnanců bez rozhodovacích pravomocí by právo na ochranu soukromí mělo převážit nad právem na informace.
„Obecně si myslím, že zákon o svobodném přístupu k informacím sleduje určitý účel. Tím účelem je kontrola veřejné správy, kontrola nakládání s finančními prostředky. Myslím si, že tento účel lze vysledovat v tom, pokud chceme údaje o platech nějakých řídících pracovníků, kteří mají rozhodovací pravomoc, nakládají s penězi nebo rozhodují o státních financích.“
„U řadových zaměstnanců typu sekretářka, uklízečka a podobně tento veřejný zájem nespatřuji,“ poznamenal Vobořil.
