Zaměříme se na ochranu kritické infrastruktury státu, říká šéf elitního policejního útvaru Brejcha

Ministerstva, elektrárny a další strategické systémy státu chce chránit nová Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě. Fungovat začala 1. ledna. Doteď elitní detektivové pracovali pod hlavičkou NCOZ. Na co se nová jednotka zaměří? „Opravdu se může stát, že se někdo seberadikalizuje, bude následovat nějakou ideologii a může k útoku dojít,“ uvádí v rozhovoru pro Radiožurnál ředitel nového útvaru Břetislav Brejcha.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Břetislav Brejcha ředitel Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě

Šéf nově vzniklého útvaru, Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě, Břetislav Brejcha | Foto: Marie Veselá | Zdroj: Český rozhlas

Co bude v novém útvaru jinak? Jak se liší od Národní centrály proti organizovanému zločinu?
Podstatou útvaru je, že bude menší. Obecně je známo, že menší útvary mají, řekněme, větší flexibilitu. Dají se tam možná nastavit i rychlejší procesy. Takže to byl jeden z důvodů, proč udělat menší útvar, který se bude orientovat na tyto problematiky.

Můžete popsat, co přesně bude náplní vaší práce? Ono už to trochu vyplývá z názvu centrály…
Je to útvar s celorepublikovou působností. V rámci policejní hierarchie navazuje na práci krajských ředitelství a územních odborů. Když se budeme bavit třeba o kyberkriminalitě, tak k odhalování dochází na územních odborech a na krajských ředitelstvích Policie České republiky.

Hackeři zveřejnili data Ústavu jaderného výzkumu, podle firmy jsou nedostupná. Odborník tvrdí opak

Číst článek

Soustřeďují se zejména na případy typu internetových podvodů nebo když pachatel používá internet pro páchání trestné činnosti. Národní centrála bude zaměřená na kritickou infrastrukturu státu. Což si můžeme představit jako nejzásadnější téma v kyberoblasti.

A je tam co řešit?
Určitě. Ta oblast je podstatná pro fungování státu jako takového. Nejedná se jenom o ministerstva. Jedná se například o elektrárny nebo o nějaké klíčové systémy, které stát provozuje.

Ptám se na to i v souvislosti s válkou na Ukrajině. Budete mít plné ruce práce, dá se to tak říct?
To se dá těžko predikovat. Kolegové už mají případy, na kterých pracují teď v rámci NCOZ (Břetislav Brejcha na otázky odpovídal v prosinci, kdy ještě detektivové pracovali pod Národní centrálou proti organizovanému zločinu, pozn. red.), na kterých budeme dál pokračovat v rámci nového útvaru. Takže práci určitě máme.

Je to v některých případech také skenování prostředí, abychom byli připraveni, kdyby k něčemu došlo. Mít přehled tom, jak se vyvíjí určité různé nálady ve společnosti. Zejména pokud mluvíme třeba o extremismu nebo případně o nějakém teroristickém útoku. Protože těch možností, jak zaútočit na stát, je celá řada.

Útoky skupin i jedinců

Souvisí spolu nějak kyberkriminalita, extremismus a terorismus?
Je to termín, který se používá zejména v zahraničí. Pokud se bavíme o kyberterorismu, tak my jsme se s ním v nějaké zásadní podobě nesetkali. A buďme rádi.

‚Taky vám dluží peníze?‘ Policie viní pět lidí z podvodu, škoda dosahuje desítek milionů korun

Číst článek

Budeme čerpat i ze zahraničních zkušeností, jak udělat, aby k tomu vůbec nedošlo. Problém tady v té oblasti spočívá v tom, že zpravidla budeme reaktivní. Do toho prostředí se proniká velmi těžko, zejména s ohledem na specifika těch útoků. Nemusí za tím nutně stát organizovaná skupina, ale může to být i jedinec. A v tomto případě se velmi těžko zjišťuje, že ten člověk se chystá něco takového spáchat.

Jaké jsou největší hrozby, co se týče terorismu?
To je otázka, která je velmi komplexní. Může to být útok organizované skupiny, jedince, který následuje nějakou ideologii, nebo útok, v jehož pozadí je náboženský radikalismus. Může to být útok na měkké cíle, což je ve vyspělých společnostech velký problém.

Ve chvíli, kdy se to stane v nákupním centru nebo nedej bože ve škole, tak možnost, jak na ozbrojeného pachatele reagovat nebo se bránit, je velmi omezená. Policie České republiky, zejména krajská ředitelství, jsou samozřejmě na tyto případy připraveny a trénují to. V realitě těch scénářů může ale být celá řada.

Hrozí opravdu něco takového České republice?
Domnívám se, že se opravdu může stát, že se někdo seberadikalizuje, bude následovat nějakou ideologii. A v duchu té ideologie, ať už bude náboženská, nebo politická, tak může k něčemu dojít. To se domnívám, že reálné je.

Děje se to v okolních zemích. Nemyslím si, že by nám tady hrozily nějaké útoky organizovaných skupin, ale u těch jedinců si to dovedu představit. Dost často to bývá i v kombinaci s nějakou třeba psychickou poruchou, že ten člověk se prostě dlouhodobě někde straní společnosti, žije v nějakém virtuálním prostředí. Teď následuje nějaké názorové proudy, které se odlišují od majority. A pak prostě jednoho dne to překročí nějakou hranici, kdy přesvědčí sám sebe, že on je ten správný bojovník za nějakou změnu. A pak to nemusí vůbec dopadnout dobře. Možná je dobré poznamenat, že Česká republika patří podle dosavadních statistik k jedné z nejbezpečnějších v Evropě, možná na světě. Za to buďme rádi. A já doufám, že to tak zůstane.

Odliv zaměstnanců NCOZ

Kolik má v nové centrále pracovat lidí?
Centrála má 164 systemizovaných pracovních míst, ale v tuto chvíli nemáme ještě všechny plné, protože dolaďujeme v podstatě zejména logistickou část útvaru (údaj byl platný k 16. prosinci 2022 – pozn. red.).

Co to znamená? Nějací úředníci nebo nějaká podpora?
Přesně tak. Jedná se o materiální podporu, nějakou finanční podporu, nějaké specifické pozice třeba typu legislativce nebo někoho, kdo se stará o personální či fyzickou bezpečnost.

Vyšetřoval výbuchy na Šrí Lance a Ukrajině, nyní chce řídit útvar pro boj s kyberkriminalitou a terorismem

Číst článek

Zajímají mě spíš odborníci, detektivové. Podařilo se je přetáhnout z NCOZ?
Ono nešlo o přetahování. Bylo to tak, že si každý mohl vybrat, jestli zůstane na NCOZ, anebo přejde na nový útvar. V podstatě dochází k vydělení dvou aktuálně existujících sekcí v rámci Národní centrály proti organizovanému zločinu, a to tedy sekce kyber a sekce terorismus, extremismus. A drtivá většina lidí přechází, protože je to otázka problematiky, kterou dělají a tu chtějí dělat dál, byť pod hlavičkou nového útvaru.

Dlouho jste pracoval na protidrogové centrále. Jak využijete zkušenosti odtamtud na vašem novém působišti?
Jednou z mých motivací, proč jsem se přihlásil na pozici ředitele Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě, byl fakt, že útvar je podobně veliký jako Národní protidrogová centrála, na které jsem byl téměř 25 let.

Mně je to prostředí blízké, umím se v něm pohybovat. Pokud se budeme bavit o nástrojích, které má policie k prošetřování a odhalování trestné činnosti, tak ty metody, formy, prostředky jsou podobné. Tady bude jiný obsah, ale co mě na tom láká, je velikost toho útvaru. Menší útvary mají za mě větší srdce.

Marie Veselá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme