V brexitovém bahnu se plácáme už 3,5 roku. Logika nehraje žádnou roli, jen emoce, myslí si komentátor

Odejde Velká Británie příští týden z Evropské unie? Bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu, nyní komentátor Hospodářských novin Ondřej Houska v Interview Plus říká: „Poprvé v dějinách brexitu se teď britští poslanci byli schopni dohodnout, jak by vystoupení mohlo vypadat.“

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Boris Johnson ilustrační foto | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Naráží tak na poslední hlasování Dolní sněmovny, kdy se premiérovi Borisi Johnsonovi podařilo dohodu protlačit. Vzápětí ale poslanci odmítli přistoupit na projednání ve zrychleném, třítýdenním termínu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Michaela Rozsypala

„Pro Johnsona to byla slovy Václava Klause nevýhra, protože nedosáhl všeho, co chtěl, přesto jako první premiér dokázal přesvědčit víc než polovinu poslanců o tom, jak by brexit měl vypadat. Skoro 3,5 roku po referendu,“ říká komentátor.

O stejné se třikrát snažila i jeho předchůdkyně ve funkci Theresa Mayová, také kvůli tomu padla, protože ji zradila vlastní Konzervativní strana. „Johnson teď má většinu, ale poslanci se vzepřeli jeho snaze zachovat se jako buldozer a prosadit takto zásadní zákon jen po několikahodinové debatě a chtěli víc času,“ dodává.

Britští poslanci podpořili prováděcí zákon k brexitové dohodě, ale neschválili vládní harmonogram

Číst článek

31. říjen?

Poslední odklad Britů má mezní datum 31. října, už nyní ale víme, že byl Johnson zákonem donucen požádat o další odklad.

„Je na zemích EU, jak dlouhý odklad poskytnou. Vidíme, že se odehrává souboj mezi členskými zeměmi, kdy většina chce poskytnout mezní odklad do 31. ledna 2020. S tím, že když se Britové dohodnou dřív, mohou odejít kdykoli. Francie a pár dalších zemí ale tvrdí, že je to jen kopání plechovkou před sebou a že to nic neřeší. Že je třeba dát odklad minimální, tak 10–15 dní. Aby byl na Brity vytvořen tlak na to, aby se už konečně rozhodli. To je mimochodem to samé, co chce i Johnson.“

Houska před časem mluvil s vysoce postaveným bruselským diplomatem a zajímal se o jeho názor na to, jak dlouho by mohla trvat implementace bodů z brexitové dohody do jejich práva.

„Loni nám Britové říkali, že na prohlasování dohody potřebují šest měsíců, začátkem roku Mayová chtěla šest týdnů a Johnson teď říká, že mu stačí šest dnů. Asi je možné už opravdu všechno.“

Dva pozměňovací návrhy

Brexit bez dohody nebude nikdy naše rozhodnutí, řekl Tusk. O odkladu se rozhodne v příštích dnech

Číst článek

Houska ale vidí i ďábla, který může být schovaný v detailu. „Hřebíčkem do rakve Johnsonovy dohody totiž mohou být pozměňovací návrhy. Jeden chce, aby sice vystoupili z EU, ale zůstali členem její celní unie. Britové by tak měli s unií společnou obchodní politiku, celní tarify a dohody o volném obchodu se zbytkem světa.“

Pravděpodobnost, že takový návrh projde, není podle komentátora velká, návrh má podporu zhruba 50 % poslanců, ale premiér z ní radost určitě nemá. „Johnson už taky pohrozil, že v té chvíli by vyjednanou dohodu stáhl a hodil do koše a my v tu chvíli budeme zase na začátku. Problém je, že tento pozměňovací návrh se týká samotné vládní dohody o vystoupení, ale o budoucím vztahu mezi EU a Spojeným královstvím.“

Druhý pozměňovací návrh, který zatím nemá většinu, ale jeho podpora stále stoupá, je návrh na nové referendum. „O smlouvě o vystoupení by tak definitivně nerozhodoval parlament, ale byla by předložena občanům s otázkou, jestli si přejí vystoupit podle dohody XY, nebo jestli si přejí v EU zůstat.“

Mělo by to prý i svou logiku, protože před 3,5 roku Britové nehlasovali tom, jaký brexit si přejí. Jestli má být co nejužší, nebo naopak co nejvolnější.  

„My se taky skoro 3,5 roku nebavíme o tom, co je logické. Velkou roli hrají emoce. To je ale politika, a proto se unie a Velká Británie tak ‚plácá‘ v tomto brexitovém bahnu bez konečného výsledku,“ stýská si.

Šokující diletantismus?

Přidává i jednu zajímavost: „Pokud se bavíte s diplomaty, kteří byli blízko vyjednávání, tak vám řeknou, že bylo neuvěřitelné, šokující sledovat tu míru neinformovanosti britských vyjednavačů a jejich nejvýše postavených politiků, kteří o podobě dohody vyjednávali. Totální neuvědomění si, jak může fungovat hranice a hraniční kontroly… Z části diletantismus, z části přesvědčení, že EU hodí přes palubu Irskou republiku a za jejími zády se s EU dohodne přece proto, že je Británie významnější a větší země. Ale přepočítali se,“ dodává Ondřej Houska.

Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Michael Rozsypal.    

Michael Rozsypal, Věra Luptáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme