Brněnští senioři tančí pod dohledem vědců. Pomůže cvičení v boji s Alzheimerovou chorobou?

Cvičení je podle odborníků dobré nejen pro kondici člověka. Vědci z brněnské Masarykovy univerzity teď zjišťují, jestli pravidelný pohyb dokáže zpomalit také postup Alzheimerovy choroby nebo jí třeba úplně předejít. Zkoumají změny v mozku seniorů, kteří k nim třikrát týdně dochází na hodiny tance.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Brněnští senioři tančí pod dohledem vědců. Pomůže cvičení v boji s Alzheimerovou chorobou? | Foto: Tereza Kadrnožková

„Začínali jsme schválně jednoduššími tanci s pravidelným rytmem – polkou nebo country - které jsou seniorům trochu bližší. Teď se postupně dostáváme k africkým a řeckým rytmům, kde ten rytmus není až tak pravidelný, o to je to náročnější,“ popisuje lektorka Pavlína Vaculíková.

S třicítkou seniorů zapojených do výzkumu se vídá třikrát týdně. Tance se opakují a penzisté se musí na kroky z minulých lekcí rozvzpomínat. Procvičují tak nejen tělo, ale i paměť, která se při rozvoji Alzheimerovy choroby zhoršuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Brněnští senioři tančí pod dohledem vědců. Pomůže cvičení v boji s Alzheimerovou chorobou? Natáčela Tereza Kadrnožková

Hodiny navštěvuje i Marie Floriánová. „Člověk přijde na jiné myšlenky, naučí se nové prvky, zvykne si na jiné tancování. Mně to vyhovuje, i když jsem měla zpočátku obavy. Potom mě to ale zaujalo a teď jsem opravdu nadšená,“ přibližuje.

„Je to třikrát týdně a je to časově náročné, ale člověk si na to zvykne. Hlídáme čas, abychom to stihli a dostali se sem. Já jsem spokojená, pohybově mně to moc pomohlo,“ dodává Floriánová.

Před první lekcí je neurologové z centra Ceitec otestovali, včetně kontroly v elektromagnetické rezonanci, která by měla odhalit očekávaný nárůst mozkové hmoty. Tato hmota zvyšuje takzvanou kognitivní rezervu neboli schopnost mozku odolávat negativním změnám, jako je například rozvoj Alzheimerovy choroby.

Nejvíce lidí s demencí žije dlouhodobě v Praze. Ženy a starší lidé trpí tímto onemocněním častěji

Číst článek

„Snažíme se prokázat, že i lidé, kteří mají více než 60 let a teprve začnou s touto aktivitou, tak z toho stále ještě mohou výrazně profitovat a mohou si zvýšit kognitivní rezervu,“ vysvětluje neuroložka Irena Rektorová.

„Provádíme nejen pohybovou aktivitu, ale i tanečně-pohybovou aktivitu s měnící se choreografií, která v sobě má i kognitivní prvky. Nejde tedy jen o to změnit fyzický výkon těch jedinců, ale procvičovat i mozek tím, jak se kroky mění, jednotlivci se je musí učit a k tomu přidávat nové sekvence. Sledujeme dvě věci, nejen fyzickou zdatnost, ale i kognitivní funkce,“ dodává.

Rektorová shání další dobrovolníky, a to jak psychicky a fyzicky zdravé lidi nad 60 let, tak i ty, kterým lékaři potvrdili poruchy paměti.

Tereza Kadrnožková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme