Advokát ke kauze brněnských bytů: Pokud podváděli, mohou přijít o bydlení v řádu měsíců
Městská část Brno-střed chce po policejní razii prověřit až 40 bytů, ve kterých mohou lidé bydlet neoprávněně. O levnější byty by pak mohli přijít. A to ještě před verdiktem soudu. „Pokud mám jednoznačnou pochybnost, prověřím to a vím, že situace byla zneužita, tak mohu konat,“ popsal pro iROZHLAS.cz advokát Zdeněk Joukl. Nejdříve by podle něj mohli o bydlení přijít v řádu měsíců, až jim skončí nájemní smlouva. Existuje ale i tvrdší postup.
Brněnská kauza se může týkat desítek městských bytů. Přesný počet zatím neznáme. Mohou o toto nájemní bydlení lidé přijít?
Ano, možné to je. A to v případech, kdy lidé neuvedli pravdivé údaje, neboť pravdivé údaje jsou podmínkou pro zařazení do evidence o městský byt. Pokud tedy někdo neuvedl pravdivé údaje, může být z této evidence vyřazen. A městská část by se měla domáhat vrácení bytu.
Kromě tedy nepravdivých údajů, mohli by lidé o byt přijít třeba i v případě, pokud se prokáže, že nabízeli úplatek?
Ano. Pokud se prokáže, že ten byt nepotřebuje, tak to může nastat. Nájemní smlouvy se v těchto bytech uzavírají na rok nebo na dva. A poté se prodlužují na dobu neurčitou. Město má možnost nechat smlouvy na dobu určitou doběhnout a už je neprodloužit. Pokud by to bylo na dobu neurčitou, tak by radnice musela využít paragraf, který říká, že smluvní strany vycházely při uzavření smlouvy z nějakého přesvědčení. A to přesvědčení je jiné.
Brno bude řešit kauzu přidělování bytů. ‚Pořád si kladu otázku, jak se dá podvádět,‘ říká radní Mandát
Číst článek
Může se podle vás stát, že by to policie vyčlenila do samotného případu? Aby mohla dokázat, že někteří lidé případně nabyli byty neoprávněně? Jaký vlastně bývá v těchto případech postup?
Nelze to paušalizovat. Skutková podstata je ale jak u toho, kdo úplatek přijme, tak u toho, kdo ho nabídne. Takže ten, kdo nabízel úplatek, se také dopustil trestného činu. Sám pro sebe získal výhodu nižšího nájemného, než které by měl v tržním bytě. Ve druhé fázi tak mohou být obviněni i ti, kteří úplatky poskytli.
A ti teď mohu bydlet v těch daných městských bytech?
Ano. Sankce může být tedy dvojí – trestní a zároveň mohou o ten byt přijít.
Mohou radnice jednotlivé městské byty požadovat nazpět až po verdiktu soudu? Nebo jim bude stačit rozhodnutí nějaké kontrolní komise nebo výboru?
Pokud bude mít radnice relevantní důkazy, že došlo k pochybení, tak asi není potřeba čekat na rozhodnutí soudu například v trestní věci. Pokud mám jednoznačnou pochybnost, prověřím to a vím, že situace byla zneužita, tak mohu konat.
Soud poslal do vazby dva obviněné v kauze přidělování bytů v Brně. Někteří obvinění spolupracují
Číst článek
Pokud město dojde k závěru, že člověk získal bydlení neoprávněně, tak ho může požádat, aby byt vyklidil?
Ano, takto asi bude postupováno. Je snaha exemplárně přesvědčit k tomu, že takto konat nelze. Pro představu, bytů na Brno-střed je zhruba 3000. Nevíme samozřejmě, kolik je neobyvatelných. Ale přiděluje se jich zhruba 20 měsíčně.
Pokud člověk odmítne byt opustit, co by mohlo následovat?
Pokud by člověk byt nevyklidil, muselo by město podat žalobu, domáhat se zrušení smlouvy a následně vyklizení bytu.
Dá se odhadnout, jak dlouho bude trvat, než by první lidé mohli případně o byty přijít?
Pokud je nájemní smlouva na rok, tak je lepší to nechat doběhnout. Nejdříve tedy v řádu měsíců. Existuje ale možnost napsat danému člověku, že tím, že čerpá tento nájem, tak má výhodu oproti tržnímu nájmu, páchá trestný čin a prohlubuje danou škodu. Je ale otázkou, jestli bude chtít městská část postupovat takto tvrdě.
Mohla by radnice případně člověka zažalovat ještě o náhradu škody, protože tam bydlel neoprávněně?
Ano. Dá se říci, že by to mohlo být kvůli rozdílu v nájmech, že se obohatil.
Přidělování bytů v Brně-střed
Jak se přidělovaly byty v městské části Brno-střed, popsala pro Radiožurnál předsedkyně kontrolního výboru Monika Lukášová Spilková (Piráti).
„Na jeden byt máte 70 žadatelů, z toho 15 dodá motivační dopisy, přiřadí se jim nějaké body v rámci jejich životní situace, zaměstnání, dětí a tak dále. Body jsou ale u nás jenom orientační, takže jsou úplně k ničemu. Někdo, kdo je samoživitelka se třemi dětmi, by měl být v pořadníku v urgenci pro byt nahoře. Ve skutečnosti to ale nic neznamená.“
Ve skutečnosti pak podle ní záleželo na bytové komisi, komu bydlení přidělí. „Potom někdo přijde a řekne: ‚Já tedy navrhuji například tohoto pána, protože ve verifikovaném dopise uvedl, že má imobilní dítě.‘ Komise o tom hlasuje. Většinu v ní má koalice, takže to prohlasuje.“
Policie stíhá v tomto případě celkem osm lidí, dva z nich poslal soud do vazby. Šlo o jednatele realitní kanceláře Zdeňka Červinku a o politika Otakara Bradáče z ODS.
