Brno nevlastní pozemky pod silnicemi ve městě. Čtvrt století starou chybu úřady složitě napravují

Brno má mezi všemi městy v Česku jedno kuriózní prvenství. Velká část silnic na území metropole nestojí na městských, ale na státních pozemcích. Vedou po nich i tramvajové trati. Problém vznikl v 90. letech 20. století a na skoro každé schůzi ho řeší brněnští zastupitelé. Co se při hlasování politiků jeví jako pouhá formalita, je ve skutečnosti systematické napravování 25 let staré chyby, která někdy brzdí silniční opravy.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Brno nevlastní pozemky pod silnicemi ve městě. Čtvrt století starou chybu složitě napravují úřady | Zdroj: Katastrální úřad

„Nyní tu máme body, které se vztahují k návrhům na bezúplatné nabytí nemovitostí z vlastnictví České republiky. Jsou to body 77 až 93,“ nechává primátorka Markéta Vaňková z ODS hlasovat o převodu 16 pozemků do vlastnictví města. Taková situace se opakuje na skoro každé schůzi zastupitelů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si: Jedna velká chyba z 90. let doteď v Brně komplikuje přípravu oprav silnic. Její složité řešení trvá roky

„I ty nejjednodušší případy trvají zpravidla déle než rok. Je to velmi dlouhý a složitý proces. Není to o tom, že by to jedna či druhá strana brzdila, ono to prostě jednoduše nejde,“ vysvětluje Českému rozhlasu Brno náměstek primátorky Tomáš Koláčný z Pirátské strany.

Nejjednodušší případy jsou takové, kdy na pozemku nejsou žádná cizí věcná břemena nebo služebnosti. V opačných případech už převod nelze udělat zdarma.

Nejsložitější je to pak podle náměstka třeba u parkovišť, která slouží pro komerční účely, kdy bezúplatný převod není možný.

Státu a městu se v posledních letech pozemky převádět daří. Jen od roku 2015 jich bylo přes 2000 o rozloze 585 tisíc m², což je zhruba rozloha 53 náměstí Svobody v Brně. Pozemky měly hodnotu přes čtvrt miliardy korun.

Kámen úrazu

Problém vznikl v roce 1994. „Po zrušení Dopravně inženýrské organizace města Brna a Městské správy komunikací, což byly organizace zřízené dřívějším Národním výborem města Brna právě za účelem řízení investic a údržby komunikací v městě Brně, nebyl majetek, se kterým tyto organizace hospodařily, vypořádán,“ objasňuje ředitel brněnského pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Ivo Popelka.

Pokuty z kamer v centru Brna stále nechodí. ‚Hříšníci se postihu nevyhnou,‘ ujišťuje radní

Číst článek

„Majetek tak připadl k 1. lednu 1995 do takzvané prozatímní správy Magistrátu města Brna, poté přešel na Okresní úřad Brno-venkov a následně právě na ÚZSVM. A ÚZSVM se snaží toto dědictví postupně řešit, nejčastěji právě převodem tohoto majetku do vlastnictví města,“ dodává Popelka.

Chybu v 90. letech nikdo nenapravil. Úřadům teď takto zbývá převést další stovky pozemků pod silnicemi. Z pohledu do katastru nemovitostí vyplývá, že jde i o důležité ulice s páteřní dopravou MHD, jako je třeba Palackého třída v Králově Poli, nebo Cejl, Hlinky, Úvoz a Pekařská ulice.

Jeden pozemek po druhém

Brno kdysi zkusilo vyřešit problém jednorázově, pomocí zvláštního zákona. S tím ale neuspělo. „A ani teď nevidíme, že by pro to byla v Parlamentu nějaká podpora,“ říká Koláčný.

Podle Popelky je po letech postupných převodů lepší individuální postup. „Nevidím to jako optimální řešení, neboť řada případů má určitá specifika, která je potřeba při převodu majetku individuálně zohlednit,“ upřesňuje ředitel brněnského ÚZSVM.

Pozemky proto úřady převádí jednotlivě, což ovšem ovlivňuje i délku příprav různých staveb nebo oprav silnic. „Bohužel skutečně platí, že pokud město chce opravit nějakou komunikaci, která leží na pozemku, který není v jeho majetku, tak si musí zajistit souhlas ÚZSVM, anebo musí pozemek od úřadu nabýt, což je určitou komplikací, která nás nepochybně v nějakých projektech zdržuje,“ připouští Koláčný.

Rozhodnutí soudu

Dvojí vlastnictví, tedy že silnice patří městu, ale pozemky pod ní státu, v minulých letech vyústilo i v dlouhý soudní spor. Stát zažaloval Brno za to, že na jeho pozemcích vybírá parkovné, a požadoval zaplatit bezdůvodné obohacení ve výši dvou milionů korun. „ÚZSVM to požadoval proto, že nám to tak ukládá zákon o majetku České republiky,“ doplňuje Popelka.

‚Slibovaná očista nakonec nenastala‘. Brněnskou buňku ANO opouští i poslanci Vyzula a Staněk

Číst článek

Následovala řada soudních jednání a loni v kauze rozhodl Ústavní soud. Podle něj sice byla žádost státu důvodná, ale v rozporu s dobrými mravy, protože to byl přímo stát, který na obec převedl zákonem místní komunikace, aniž by obce mohly majetek odmítnout. „S tím však bohužel nelze souhlasit s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu, nicméně rozhodnutí Nejvyššího soudu a Ústavního soudu ÚZSVM v řešené věci respektuje,“ připouští Popelka.

Peníze z parkovného na státních pozemcích proto náleží Brnu. A úředníci magistrátu i ÚZSVM budou ještě několik let pracovat na tom, než chybu svých předchůdců napraví.

Tomáš Kremr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme