Brněnské teplárny opravují jeden z největších plynových kotlů v Česku. Podívejte se, jak pokračují
Přestože topná sezona v Brně už začala, v největším kotli městských tepláren ještě nehoří. Dělníci a technici dokončují jeho modernizaci. Za 43 milionů korun ho upravují tak, aby byl jeho provoz ekologičtější a aby kotel do vzduchu vypouštěl méně škodlivin.
Práce, které brněnské teplárny připravovaly pět let, obnáší zejména výměnu šesti velkých hořáků plynového kotle a také doplnění recirkulace spalin. Oxidy dusíku, které by jinak byly vypuštěné do ovzduší, se zjednodušeně řečeno znovu použijí při spalování.
Brněnské teplárny opravují jeden z největších plynových kotlů v Česku. Podrobnosti zjišťoval Tomáš Kremr
„Ekologizace obecně je o teplotě plamene při spalování zemního plynu. Předtím jsme tu recirkulaci nepoužívali a teď jsme ji zapojili právě z toho důvodu, abychom teplotu plamene snížili,“ popisuje pro Český rozhlas Brno Ladislav Ochrana, vedoucí střediska provozu a údržby zdrojů.
Emise oxidů dusíku se sníží o asi 35 procentních bodů. Kotel je jeden z největších v Česku. Ročně zajišťuje dodávku skoro poloviny vyprodukovaného tepla do celé soustavy ve městě.
Zvenčí kotel vypadá jako jedna vysoká budova. A jednotlivé hořáky uvnitř si mohou lidé představit jako černo-žlutá kola, která jsou velká, asi jako kdyby si na ramenou stáli dva průměrně vysocí lidé.
Zatím nevadí, že největší brněnský kotel netopí, i když topná sezona už začala. Teploty ještě nejsou tak nízké, proto si vystačí městská firma s jinými, menšími provozy. „Menší dodávky jsou zajišťovány zejména z Červeného mlýna a z provozu Brno-sever v Maloměřicích,“ doplňuje výrobní ředitel brněnských tepláren Tomáš Weigner.
Modernizace hlavního kotle bude hotová do několika týdnů a na největší mrazy tak bude kotel podle zástupců tepláren připravený. Podobnou úpravu kotlů chystá firma i na menším provozu na Červeném mlýně. Předběžně počítá s rokem 2022.
Úspornější horkovody
A s topnou sezonou souvisí také výměna parovodů za úspornější horkovody. Letos pracovníci tepláren vyměňovali asi osm kilometrů potrubí na Cejlu, u Zábrdovického mostu nebo v Černovicích.
Odběratelé tepla díky tomu ušetří, každá domácnost asi 1 500 korun ročně. A uleví se trochu i životnímu prostředí.
„Každý přestavěný kilometr parovodní sítě představuje snížení ekologické zátěže přes 300 tun CO2, to znamená, že po dokončení přestavby to bude, jako kdyby z města zmizelo přes 10 tisíc vozidel, taková bude úspora na emisích,“ upřesňuje vedoucí odboru technického rozvoje tepláren Martin Šroubek.
Teplárnám zbývá nahradit 17 kilometrů parovodů z celkem 97. Hotovo budou mít do tří let.
Příští rok budou dělníci pracovat třeba kolem ulice Poříčí a kolem nemocnice Milosrdných bratří. A také v České, Solniční a Opletalově ulici. První práce související s opravou kanalizace a vodovodů tam začnou už letos v říjnu.
