Brožová si chce proti svému odvolání stěžovat u Ústavního soudu
Odvolaná předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová podá stížnost k Ústavnímu soudu. Učiní tak poté, kdy už v pátek podala k Městskému soudu v Praze správní žalobu, kterou žádá zrušení svého odvolání. Žaloba směřovala na prezidenta Václava Klause, který o odvolání rozhodl, a na premiéra Jiřího Paroubka, který k odvolání připojil svůj podpis.
Brožová odmítá důvody svého odvolání. Těmi měl být podle ministra spravedlnosti fakt, že Nejvyšší soud pod jejím vedením nesjednocoval judikaturu a prodlužovala se délka řízení, která se týkala obchodních soudů.
Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu s tímto tvrzením nesouhlasí. "Já jsem odvolatelná pouze pro závažné nebo opakované porušení povinností při výkonu státní správy. Pokud jde o sjednocování, to se týká rozhodovací činnosti, čili to vůbec nespadá pod to ustanovení, které umožňuje abych já byla odvolatelná," vyjádřila se Brožová.
Nárůst počtu nevyřízených věcí a prodlužování délky řízení Brožová vysvětluje tím, že se obecně zvýšil počet případů, které soud řeší.
Brožová také vysvětlila, proč se chce obrátit na Ústavní soud: "Vede mne k tomu pro mě alarmující prvek, že skutečně, byť si nárokujeme být právním státem, tak dojde k odvolání reprezentanta vrcholného orgánu nezávislé moci soudní, to je předsedy Nejvyššího soudu, aniž by se ho kdokoliv na cokoliv zeptal, natož pak mu něco vytkl."
Ministr spravedlnosti Pavel Němec si myslí, že žaloba Ivy Brožové by neměla mít šanci na úspěch. Domnívá se, že prezidentův krok nelze přezkoumat, neboť prezident do funkce jmenuje a odvolává.
"Já jsem přesvědčen, že žaloba by neměla mít šanci na úspěch. Nicméně platí, že kterýkoliv občan, tím pádem i bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu, mohou podat žalobu vůči jakémukoliv faktu a prakticky na cokoliv. Nicméně jsem přesvědčen, že v tomto případě není u Ústavního soudu, co žalovat," řekl pro Český rozhlas Němec.
Jako o nástupci Brožové na postu předsedy Nejvyššího soudu se hovoří o exministru spravedlnosti Jaroslavu Burešovi. Ten je přijatelný i pro Němce. Rozhodnutí je ale pouze na prezidentovi republiky.
